Ve státě, kde si porodní bába dala nohy na stůl. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Nožky bez ponožky

Jak je ten český stát z povahy macešského založení. Agentura NMS Market Research Czech se začala ptát, proč tak prudce klesá porodnost, i když lidé by děti chtěli. A tak agentura udělala průzkum a vyšla jí moc příjemná čísla. Žijeme ve státě, který je drahý, neschopný, snad až zlolajný. Prostě jako zlá macecha.

Dotázaní mladí by chtěli děti nejpozději do třiceti let svého věku. Ale silně přesluhují a dostávají se za třicítku a ke čtyřicítce. Jaký je důvod? Nedostupné bydlení jako první důvod. Jako nejsilnější důvod, proč mladí nemají děti, jej uvedlo 95 % lidí od 18 do 26 let a 91 % lidí od 27 do 34 let věku, tvrdí průzkum agentury. Není kde bydlet, není za co bydlet. To je vcelku zásadní překážka pro pořízení si dítěte.

Druhý důvod byl ještě prozaičtější. Vysoké finanční náklady na výchovu a péči o děti. Jako nepřekonatelný problém to vidí 94 % do 26 let a 92 % do 34 let.

Na třetím stupínku pak stanula ekonomická nejistota. Tedy řízení státu a dopad na mikroklima v peněženkách jednotlivých lidí a domácností. Ekonomickou nejistotu jako důvod, proč si nepořídili dítě, uvedlo 91 % do 26 let a 87 % těch do 34 let.

Jako provozovatel čtyř děti se mě v poslední době dotkly tři milé zprávy z nákladů na dítě a ekonomické nejistoty v zemi. Na Seznam Zprávách se objevila zpráva o tom, že řetězce preventivně s novým rokem zdražily zboží o 3,1 %. Podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové není vyloučené, že ve výhledu se nám tak rýsuje další vysoká inflace. Hádala z podšálku, na který jí vyteklo trochu lógru z věštecké kávičky. Zase zdražili. Zase bude všechno o kus dražší.

Buhehe. Před dvěma dny jsem chtěl koupit jahodovou marmeládu na palačinky. U cedulky stálo 210,- za jednu lahvičku. Koukl jsem na složení. Bylo stejné, jako když ji vařím s dětmi. Z loňského léta jsme jich měli plné schody do sklepa, ale už je sežraná. Ale 210,- za jahodovou marmeládu? Finanční náklady na péči o dítě se stávají děsivými. Morbidně děsivými. Radši jsme ji nekoupili a místo ní koupili jinou, plnou dochucovadel a poloviny Mendělejevovy tabulky chemických prvků. No jo, co dělat. No co, příští léto uklohníme dvojnásobek marmelád, kdy výrobní náklady na jednu lahvičku se mi vejdou tak do pětikoruny - ostatně stejně jako výrobcům marmelády za 210,- v řetězci.

Ale k druhé zprávě, která mi udělala moc velkou radost. Německé potravinové řetězce hlásí rekordní zisky a odvádí do Německa rekordní peníze, hlásí Novinky. Vydělávají dokonce víc, než si dovolí vydělávat v Německu. Lidl, Kaufland, Penny Market a Billa (všechny s německým majitelem) si tak udělaly z České republiky eldorádo. Těží na blbých Češích, kteří se neumí bránit. Antimonoplní úřad mají jen na okrasu.

Ale ke třetí zprávě, která mi udělala skutečnou radost (i když s depresivním nádechem české reality). V Chorvatsku proběhl několikrát za sebou úspěšný bojkot potravinových řetězců. Řetězcům se snížily v dny bojkotu výdělky až o 50 %. Chorvati tak protestovali proti neúměrnému zdražování potravin. Alespoň nějaký odpor a hlas, že do peněženky začíná být ten pohled čím dál víc trudný.

Kdy se k podobnému kroku odhodlají Češi? Ty ceny jsou skutečně děsivé. Už i mě, zápacníka, který nenávidí cestování, dovedly k úvahám o útěku do lůna nějakého socialně inteligentnějšího státu. 

A malá rada od zkušeného provozovatele čtyř dětí pro ty, kteří váhají si pořídit to jedno. Nebojte, on vás ten dětský křik vybičuje k netušeným výkonům. Ale přiznávám, že ty výkony za poslední tři roky hraničí trochu se šílenstvím.

Vložil: Štěpán Cháb