O nás bez nás při dalším o nás bez nás. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Ulice v Paříži

Já vím, je to krkolomný titulek, ale na realitu jej můžeme krásně přilípnout a tvářit se u toho jako náhodný kolemjdoucí. Ostatně, tvářit se jako náhodný kolemjdoucí, to jde České republice náramně k pleti. To je historická zkušenost. Ale pojďme si posvítit na ono dvojí o nás bez nás.

Mediálně to začíná vypadat, že administrativa Donalda Trumpa nepočítá s tím, že by u jednacího stolu o příměří na Ukrajině chtěla sedmadvacetihlavou hysterickou saň jménem Evropská unie, která se ani sama se sebou nedokáže pořádně na ničem shodnout. Šéfa německé diplomacie to natolik rozněžnilo, že před zraky svých kolegů a kamer uronil slzu a přeskočil mu dojetím hlas. Transatlantické spojenectví je podle něho na konci s dechem. Zavíráme krám. Spojené státy si chtějí sednout s Rusy, a možná i Ukrajinci, a nějak si tam to území rozporcovat bez účasti našich jistě četných námitek.

Z hlav členských států Evropské unie se poté do mediálního prostoru i na nenáviděné sociální sítě vysypalo mnoho a mnoho velmi siláckých slov. Dokonce došlo i na francouzského Napoleonka Macrona, který svolal do Paříže všechny evropské lídry, aby se dohodl další postup. No, všechny. Všechny, které si Macron pozvat chtěl. A z našich tajtrdlíků tam není nikdo. Andrej Babiš to na Facebooku hned okomentoval náramně nadšeně.

„Vláda a hlavně premiér Fiala nepochopili, že servilita nikdy respekt ve světě nezajistí. Vsadili na politiku podlézání a klanění se a za všemi běhali v předklonu. Proto je nikdo nebere vážně, proto se v Paříži jedná bez České republiky,“ nakladl do hlav voličů pochyby o hodnotě naší vlády Babiš. Nedodal, že v Paříži není vedle Fialy ani Fico nebo Orbán, kteří servilitou zrovna neslují.

A tak jsme se dopracovali do další úrovně – někteří jsou si rovnější. Spojené státy chtějí zcela očividně konflikt uzavřít v co nejkratším čase (a také na ukončení řádně vydělat). A když se mluví o tom, že by se mělo něco udělat rychle a efektivně, bylo by bláznovstvím zvát na takovou sešlost 27 rozhádaných hlav Evropské unie. A tak zvolily Spojené státy formát o nás bez nás (a ano, otázka války na Ukrajině se nás úzce týká).

No jo, ale reakce unie je snad až divoká. Došlo k velmi pružnému svolání konference v Paříži. A tam není Fiala. Ani Fico s Orbánem. Ani mnoho dalších. Takže jsme zase v situaci rovný rovného si hledá, a o nás bez nás platí vždy a všude.

Je to ponížení Fialy a jeho servility vůči západním zemí? No, jak se to vezme. Česká vláda prý o účast na povídání u Macrona vážně usilovala. „Česká vláda se podle informací Deníku N do poslední chvíle snažila získat pozvánku pro premiéra Petra Fialu na Macronův krizový summit k Ukrajině v Paříži,” informuje Deník N. Takže ano, je to ponížení Fialovy vlády a Fialy obzvláště. Není to zase takový světoběžník a světový lídr numeru uno, jakého ze sebe dělá. Nejde jinak, než citovat Járu Cimrmana: „Tak končí – aspoň doufám – naše komedie. Zlo prohrává a dobro žije. Vám, paní, vidím, se slza v oku blyští, že chodí to tak pouze na jevišti...“

Je to kuriózní i v tom ohledu, že na hlavu jsme přijali nejvíc ukrajinských uprchlíků a jsme v Evropě pátí, kteří nejvíce podporují Ukrajinu. Ten knedlík musel mít bývalý světový lídr Fiala v noci v posteli velmi tíživý. To by si zasloužilo vyhlásit nějakou tu sbírku víčet od PET lahví, aby měl nějakou tu útěchu.

Je to i ilustrace toho, jak Evropská unie pracuje. Někdo je holt mezi rovnými rovnější. A proto jsme neustále tak hloupě rozbití a neschopní pohybu. Někteří si (rádi) hrají na protektory, někteří zase (dost neradi, ale jinak ochotně) na ty z chléva. A někteří brblají. Ale ten systém… jak to řekl ministr Rakušan… „podrývá naši evropskou jednotu“. Jen to, politický diletant jeden, směroval na adresu JD Vance, nikoliv samotné unie. Což je, přiznejme si to, velmi servilní. Rakušanovi i kdyby potentáti z unie na dětské píškoviště navezli hnůj, tak je vychválí do nebes. On to snad ani jinak neumí.

Nejlépe naši, vaši, jejich náladu shrnula stran válčení v rozhovoru pro ARD německá zelená a hlavně končící ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Musíme jasně a jednoznačně říct, že mír můžeme získat pouze silou,“ řekla. A s takovým přístupem v té naší bezbřehé hysterii nikdy válčit nepřestaneme. A proto Trump nechce na jednání o příměří Evropu. Stále se té krve nenabažila a prolévala by ji do aleluja. Jednání o jakékoliv formě příměří je tedy už dopředu vyloučené. K míru se musíme probít... to ovšem znamená, že nepřítel musí být roztrhán na cucky. No, jenže, jako u mnoha dalších věcí, i u této politiky jde Evropská unie spíš za svými vzdušnými zámky, než za realitou.

Celý ten tyjátr pak završily hlavy unie samotné. Po jednání u Napoleonka Macrona se na ničem neshodly. To je smrtící efektivita. A důvod, proč na Evropu nikdo nespoléhá. Nedá se s ní na ničem dohodnout. Ale ano, na něčem se přece dohodly. Budeme se víc zadlužovat na zbrojení. 

Ona by to celé byla moc pěkná taškařice, jen kdyby u ní neumírali na Ukrajině ukrajinští i ruští lidé (ne vojáci, lidé to jsou) a neničila se Ukrajina. Takhle je to jen příklad tragické nemohoucnosti evropské politiky.

Vložil: Štěpán Cháb