Klausova účetnická pravice vstává z hrobu. A zase tam uléhá. Motoristé se do parlamentu nedostanou. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Petra Macinky

Popisek: Petr Macinka a Filip Turek

Politické uskupení Motoristé sobě se postupem času stává dalším neúspěšným stínem neumětelského kapitalismu Václava Klause 90. let. Po počátečním výbuchu nadšení nad hranatým maskotem na plakátech přichází rozčarování nad skutečnou vyprázdněností Motoristů. Už jen tím, že Motoristé udělali několik zásadních chyb. První byla, že svého předsedu Petra Macinku pustili odpovídat na otázky do médií.

1. ledna 2025 byl publikovaný podcast Chuť moci moderovaný Thomasem Kulidakisem. Hostem byl Petr Macinka, předseda politického uskupení Motoristé sobě. Macinka se v podcastu snažil odpovídat na otázky i co se týká programu Motoristů stran zdravotnictví. A na diváka se mohl vyvalit, a vyvalil, duch 90. let v jejich nejohavnější formě.

„To, že jsme si zlikvidovali společnosti, které vyráběly léky a teď jsme plně závislí, to je prostě problém. Je to problém, na který je třeba nahlížet v souvislostech,“ řekl Macinka a zcela zapomněl na souvislosti toho, že všechny velké a konkurenceschopné společnosti jsme rozprodali do zahraničních rukou v éře Václava Klause a Miloše Zemana coby premiérů té naší osudem zkoušené země.

Privatizovalo by se zdravotnictví za vlády Motoristů? „Jestli chceme privatizovat zdravotnictví, nebo zestátňovat? Tak samozřejmě naše cesta by jistě byla spíše hledat pozici takovou, jestli může něco fungovat lépe privátně, tudíž že nemusí zatěžovat stát. Když je někdo majitelem nemocnice a je to podnikatel, tak prostě chce, aby mu ta nemocnice fungovala. Státní nemocnice a krajské nemocnice se nedají s některými soukromými nemocnicemi srovnat,“ řekl Macinka. Ano, dát do zdravotnictví konkurenční boj. Neviditelnou ruku trhu, která, tvrdí mnozí lunatici, vyřeší všechno. Jen bych z toho vyňal zdravotnictví. Stačí nahlédnout do USA, kde mají k privátnímu zdravotnictví nejblíž. Jaká je tam situace? Předtím, než se zeptají na to, co vám je, se zeptají, zda máte na položení takové otázky peníze. A ano, pak tam jsou chudinská zdravotní zařízení s minimální a co nejlevnější péčí. K vidění kupříkladu ve francouzském dokumentu Být chudý v nejbohatší zemi světa.

„Řada pacientů to vůbec nepozná, protože jak ve státních, tak v soukromých zařízeních je financování pomocí pojištění a pojišťoven,“ vysvětlil Macinka svůj pokroucený pohled na profesi bílých plášťů ve spojení s privátním dolováním peněz. Podívejme na zubaře. Kam ti nám za těch třicet let utekli. V ordinacích sice často zůstali, ale chudým lidem utekli velmi šikovně a na pojišťovnu dělají jen nejzákladnější úkony... co mi to jen připomíná. No jistě, americké zdravotnictví.

Základní premisou pro Macinku je, že stát je špatný hospodář. Od toho by se mělo odvíjet všechno. „Buď to bude totálně státní zdravotnictví a pak je to o tom, že všichni budou mít stejnou nekvalitní péči. Nebo se to zdravotnictví trošku dereguluje, trošku decentralizuje a ten privátní sektor se do toho více pustí. Já v tom nevidím nic špatného. Já vidím, že špatný je vždycky hospodář stát,“ prozradil zlatý grál účetnické pravice Václava Klause Petr Macinka. Stát je vždy špatný hospodář. Jenže u některých oblastí stát potřebujeme jako garanta. Opět, viz zubaři. Tam stát skutečně selhal, protože část zdravotnictví nechal utéct do privátní sféry a tím velkou část společnosti odřízl od péče.

„My věříme tomu, že nabídka a poptávka rozhoduje, trh si poradí a když bude poptávka ve společnosti, nebo bude nutnost zajistit nějaké služby, tak klidně s pomocí státu to může fungovat i na nějaké privátní bázi. Proč ne, proboha?“ kladl si otazník Macinka. No a o tom to je. Regulace člověka na číslo v poptávkovém lejstru, která v účetnickém kapitalismu Václava Klause zcela oproštěného od jakékoliv vize, chtějí redukovat člověka na chodící peněženku. To je ta pravice bez dimenzí a bez ohledu. U tohoto pohledu na věc – kde je poptávka, je i nabídka – ovšem pravice fungovat neumí. Protože tento princip očekává, že poptávající je ropný magnát, který za služby umí adekvátně zaplatit. A tak pravice selhává, magnáta sice obslouží s veškerým luxusem a péčí, ale chudáka pošle do háje zeleného. Přičemž nůžky mezi chudákem a magnátem v čase pravice citelně rozevírá. Ale to je ta fanatická pravice.

A tam Macinka odhalil ledví asociálnosti tupě byrokratické pravice Václava Klause. To nebyla pravice nynějšího Donalda Trumpa, který ano, také tlačí svobodný trh, pravicová řešení, ale zároveň i protekcionalistickou politiku průmyslu a byznysu vlastní země (na úkor zemí jiných). Macinka by se, věren stínu Václava Klause, nerozpakoval rozprodat zdravotnictví zahraničnímu pharmabyznysu. Protože je to prostě Klausova slepá pravice, která jde s odstupem času číst jako až zbytněná nenávist k vlastnímu národu. Fiala? Ten už je jen malá myška, takový hrobařík na mrtvole země, která měla před třiceti lety potenciál, kdyby ji neprokleli tím, že do křesla premiéra posazovali na střídačku nynější mudrlanty Klause a Zemana, kteří nás svou politikou dostali až do polohy submisivní kurtizány bruselské, berlínské nebo washingtonské politiky.

Vždyť jsme prodali i vodu, to udělá jen šílenec. Když si pustíte z kohoutku vodu, která pochází z české krajiny a vylila se pánu bohu z mraků, vyděláváte Francouzům, Španělům, Britům,... jen ne vlastním společnostem, které by vydělané reinvestovaly do té naší zpustošené země. Tohle je příklad doslova maniakální pravice.

A dovětek. Pravice je konkurenční boj a nemilosrdnost volného trhu. Přičemž po revoluci byly na stole rozdané nové karty. Jistě, západní země měly víc trumfů, ale i my jsme jich několik drželi v rukou. V tu chvíli měly začít pršet vize a sny postavené na realitě, kudy naši zemi tou houštinou kapitalismu vést. Místo toho Klaus se Zemanem rozprodali pod cenou a prakticky pod pultem naše nemnohé trumfy a odevzdali tak zemi nynějšímu bezčasí pro submisivní kurtizánu. Nezabezpečili zemi, ale prostě ji zničili. Teď nemáme v ruce trumfy žádné.

Druhou chybou politického uskupení Motoristé sobě bylo odmítnutí spolupráce s politickým uskupením Přísaha. Přísaha ztělesněná Robertem Šlachtou si svůj potenciál odsloužila při minulých volbách do Poslanecké sněmovny, kdy získala bezmála 5 %. Sama, bez Motoristů. Motoristé na jejich úspěchu přispěchali parazitovat. A nyní, když mají pocit, že zisk nad 5 % mají jistý, odkopli ty, po jejichž zádech se do politiky šplhali. Jako ten dozimetrický STAN, který provedl podobnou politickou jidášovinu. A podobný podraz se právě zapsal do krátké historie politického uskupení Motoristé.

A ano, měli i svou zásluhu. Před volbami do Evropského parlamentu jim několik procent dohodila Danuše Nerudová, protože v televizi byla zlá na hranatého Filipa Turka. A lidi to viděli. Teď, pokud Motoristé nestáhnou Turka z Evropského parlamentu a nenechají ho v rámci předvolební kampaně u Nerudů rovnou bydlet, nemají šanci na prolomení více než 2 % hlasů. A to obzvláště s Petrem Macinkou v čele, který je politicky výrazný podobně jako reklama na mast proti hemoroidům. Motoristy tak čeká sestup pod hranici vstupu do Poslanecké sněmovny a to podobný, jaký zažili Svobodní, kteří se teď lísají k SPD Toma Okamury. Toliko k české pravici.

Vložil: Štěpán Cháb