Obtížné šplhání ze škatulky, první velká srážka s režimem a legenda, která začala průšvihem. Tajnosti slavných
31.01.2025
Foto: Národní filmový archiv - Československý státní film
Popisek: Josef Kemr v roce 1964 jako hlavní hrdina tragikomedie Případ Barnabáš Kos, o ctižádostivém muzikantovi, který se byrokratickým nedopatřením stane šéfem velkého orchestru a nezasloužený vzestup poznamená jeho charakter
Originální a nepřehlédnutelný, napohled spíš melancholik, vždy jedinečný a svůj. Štíhlý tmavovlasý kluk s hnědýma očima býval kdysi velmi pohledný, ti, kteří ho takového znali, už ale nejsou mezi námi. A do škatulky komika ho vlastně postrčila doba. (Pokračování ze středy 29. ledna)
Hluboce věřící katolík vždy nezištně pomohl každému, kdo to právě potřeboval. Byl hluboce věřící katolík, jedinou neděli nechyběl v kostele. Když mu hlavní, takzvanou hrubou mši nedovolil harmonogram natáčení, přivstal si alespoň na „ranní“ a do dveří vždy vcházel se slovy pozdrav pámbu. Všechny své malé i větší hrdiny hrál Josef Kemr s velkou poctivostí, stejně skvěle vytvářel komediální postavy s i dramatické role s nádechem tragikomedie.
Jak se rodí škatulka
Za druhé světové války chrlili čeští režiséři především melodramata či komedie s jednoduchým dějem a zápletkou, u nichž nehrozil ideologický střet s nacistickou mocí, mezi ně tu a tam propašovali na stříbrné plátno dramata o mezilidských vztazích či historické příběhy, povzbuzující národní uvědomění. Byly úspěšné, protože publikum, sužované každodenními tragédiemi, potřebovalo alespoň v biografu přijít na jiné myšlenky. Kemrovu „škatulku“ předznamenaly komické postavy a postavičky, od studenta Myšáka ve filmu Gino Hašlera Prosím, pane profesore přes pikolíka v komedii Vladimíra Slavínského Poznej svého muže či cukráře v Rukavičce po učedníka Pepíka v Pantátovi Bezouškovi a bednářského učně v Městečku na dlani. Poválečná doba moc rozmanité herecké příležitosti nenabízela, takže si zahrál aspoň v dlouhé řadě budovatelských komedií. V roce 1951 si zahrál alchymistu, rozbíjejícího atom olova, v legendární historické komedii Martina Friče s Janem Werichem Císařův pekař a pekařův císař, a vzápětí přišel jeho Vyhlídka v Andělovi na horách. Nabídky vedlejších rolí se mu doslova hrnuly a ve všech byl nepřehlédnutelný.
Kouzlo detailu
Dlouho hrál hlavně ve filmech, na obrazovce se objevoval jen výjimečně, mihnul se ale už v historicky prvním seriálu Rodina Bláhova. Když režisér Ladislav Rychman počátkem šedesátých let přemýšlel o obsazení prvního českého filmového muzikálu Starci na chmelu, vybíral prý velmi pečlivě. Dospělých se v davu nevycválaných kluků a holek, ztvárněných povětšinou studenty taneční konzervatoře, bylo pomálu, takže měli opravdu vyniknout. „Do role předsedy družstva obsadil Josefa Kemra. Aby herec dokázal zaujmout diváky na malé plošce, třeba když se objeví ve filmu na minutu, musí roli vystřihnout. To Josef Kemr dovedl. Věděl, že záleží na každé maličkosti. Na kostýmování, na masce, na práci s rekvizitou…“ prohlásil Zdeněk Svěrák v pořadu České televize Úsměvy Josefa Kemra.
Starci na chmelu:
Mistr dramatu
Toho v Josefu Kemrovi objevil až v druhé polovině šedesátých let režisér František Vláčil, který ho obsadil jako loupeživého rytíře Kozlíka v historickém dramatu Markéta Lazarová, o dva roky později předvedl v historickém dramatu Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice jako písař Ignác výkon, z nějž divákům naskakuje husí kůže. A vzápětí přišel jeho první tvrdý konflikt s režimem. Nikdy neskrýval svoji víru a netajil se tím, že komunisty nenávidí. V roce 1968 veřejně vystoupil proti okupaci „spřátelenými vojsky“ a podepsal prohlášení umělců, žádajících rezignaci Antonína Novotného a transparentní výběr nového prezidenta. Příliv filmových rolí vzápětí skončil, divadlo a televize mu ale naštěstí zůstaly.
Srágora za dvanáct mega?
V polovině sedmdesátých let zazářil v projektu, který zpočátku vypadal jako naprostý propadák. Když dostal František Filip poprvé do ruky scénář Františka Vlčka a Václava Pavla Borovičky k Chalupářům, udělalo se mu prý šoufl. „Kdyby mi někdo řekl, že se z toho jednou stane takový fenomén, poklepal bych si na čelo. Příhody jednoduchoučké, veselé, kolegiální, žertovné, většinou s happy endem. Říkám pohádečka, ale vážně jsem myslel, že to nebude lidi moc zajímat,“ svěřil se po letech serveru ahaonline.cz. Jeho pochybnosti umocnil i gigantický rozpočet, každý z jedenácti dílů se natáčel plných deset dní a celková suma přesáhla dvanáct milionů, což byla tehdy částka téměř nepředstavitelná. A největší malér čekal produkci ještě dřív, než padla první klapka, necelé tři měsíce předtím náhle zemřel Jaroslav Marvan. I když s ním už tehdy byla práce velmi těžká, protože si jen obtížně zapamatoval text a byl čím dál nerudnější, duchovní otcové seriálu se nechtěli vzdát myšlenky, že by navázali návratem komického dua Marvan-Kemr na divácky spolehlivé komedie Dovolená s Andělem a Anděl na horách.
Pokračování v pondělí 3. února
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Národní divadlo, Česká televize, Český rozhlas, ahaonline.cz, Milan Cais: Josef Kemr o sobě, Milan Cais: Josef Kemr – Český Don Quijote, Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Miroslav Graclík: Jiřina Švorcová osobně)
Vložil: Adina Janovská