Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Víc nemohou než mne zabít. Zapomenutý vlastenec, hrdina, kancléř a odbojář Šámal podruhé. Časosběr Radky Vosáhlo

28.01.2025
Víc nemohou než mne zabít. Zapomenutý vlastenec, hrdina, kancléř a odbojář Šámal podruhé. Časosběr Radky Vosáhlo

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo

Popisek: Přemysl Šámal je pohřben na Vyšehradském hřbitově

Před 85 lety si gestapo došlo pro Přemysla Šámala, lídra politického ústředí českého odboje. V druhé části jeho příběhu probereme ty etapy jeho života, které nacistické pohlaváry rozzuřily nejvíce.

Šámalova chata, dnes nazývaná po svém asi nejstatečnějším uživateli, se nachází v jednom z nejkrásnějších koutů Jizerských hor. Když se přes Novou louku valí cáry horské mlhy, je procházka k nedalekému Blatnému rybníku balzámem pro duši. 

Centrem je zde panský dům, který po roce 1844 přestavěl místní šlechtický rod Clam-Gallasů na lovecký zámeček a od roku 1929 byl majetkem státních lesů. Současná podoba „Nové louky“ je dílem rekonstrukce vymyšlené právě Přemyslem Šámalem, který do státního rekreačního zařízení jezdil z titulu své funkce na Hradě prezidenta Masaryka. 

Šámal byl s T.G.M. spojen už od dob svých studií přes společné působení ve straně „realistů“. Nabídku dostal půl roku poté, co se „prezident osvoboditel“ triumfálně vrátil do Prahy a Šámal jej vítal coby primátor osvobozené metropole. 

Funkce „přednosty prezidentské kanceláře“ nebyla jen úředničinou, ale plnohodnotnou „pravou rukou“ profesora. Účastnil se jednání, pořizoval pro prezidenta stenografické záznamy, aby se účastníci nemohli vymlouvat, že něco neřekli. Spolupráce kancléře a prezidenta byla bez nejmenšího mráčku a mnozí v pozdějších letech vzpomínali na proslulou „hradní pohodu“. 

Masarykovi kritici ale opakovaně poukazovali, že kolem extrémně populárního prezidenta a jeho spojenců v politice i v médiích vzniká cosi jako „hradní strana“ a kancléř Šámal patřil k těm, kteří to schytávali nejvíce. 

I dnes historici připouštějí, že kancléř byl spíše než úředníkem „mužem politiky“. „Tady je ta role, kdy se nám někdy stírá role mezi kancléřem a politikem. Byl nejdřív politik, pak šel na tu kancléřskou roli a občas kolem něj běželo, jestli by se třeba nestal šéfem úřednické vlády nebo stal. Každopádně na Hradě vydržel a všechny základní věci nastavuje on,“ říkal před pár lety k 28. říjnu historik Michal Stehlík. 

Ačkoliv Prezident Osvoboditel dostal v Ústavě výsadu neomezeného počtu kandidatur, čas se zastavit nedal. Abdikoval na konci roku 1935, pouhý rok po čtvrté volbě a kancléř Šámal u toho byl až do úplného konce. Nabídku dostal i od jeho nástupce Beneše. Jenže doba byla neklidná a mraky se stahovaly, vyostřené vztahy s německým sousedem vedly až k Mnichovské dohodě. 

Adolf Hitler spor vyhrotil do osobního střetu s československým prezidentem, kterého nesnášel po celých dvacet let coby symbol meziválečného uspořádání Evropy. „Tam stojí Beneš, tady stojím já,“ křičel v jednom ze svých nejvypjatějších projevů. 5. října 1938 Edvard Beneš abdikoval a novým prezidentem se stal Emil Hácha. 

Pozorovat zánik státu, který pomáhal ustavovat, byla pro Šámala jistě bolestivá záležitost. Jeho oblíbené venkovské útočiště skončilo v sudetském záboru a stalo se vyhledávanou lokalitou úplně jiné smetánky. Blízký Liberec – Reichenberg se stal hlavním městem útvaru zvaného Říšská župa Sudety a na začátku listopadu místní synagoga podlehla nacistickému šílenství Křišťálové noci. 

Kancléř z Hradu odešel v prosinci 1938, ale i přes vysoký věk se do důchodu nechystal. Jak se svěřil Hajšmanovi: „Už jsem kontaktoval své spolupracovníky z dob Maffie.“ Nabídku přejít přes Polsko za Benešem na Západ po vyhlášení protektorátu odmítl - se vzkazem, že někdo musí zůstat doma. „Víc nemohou než mne zabít,“ pokrčil prý rameny. U nejbližšího spolupracovníka Hitlerova osobního nepřítele to bylo toto řešení asi pravděpodobnější než u kohokoliv jiného. 

V létě 1939 vzniklo Politické ústředí, koordinační orgán, zaměřený hlavně na navázání kontaktů s exilem. Koncept vytvořili Prokop Drtina, Jan Opočenský a František Němec. Počítalo se s účastí všech předválečných politických stran i odbojových skupin. Nakonec se jeho práce neúčastnili komunisté, kteří si jeli sólo. 

Do čela ústředí se postavil více než sedmdesátiletý bývalý kancléř, který chodil o holi a slábl mu zrak. Udržoval styky i s prvním předsedou protektorátní vlády Rudolfem Beranem, a dalším protektorátním premiérem Aloisem Eliášem, později za spolupráci s odbojem popraveným. 

Rudolf Beran, který do funkce protektorátního premiéra přešel z funkce premiéra československého, byl nakonec Němci souzen za velezradu, odsouzen k deseti letům žaláře a pokutě. V roce 1943 byl jeho trest bez udání důvodů přerušen, takže po válce mohl být znovu odsouzen, tentokrát na dvacet let těžkého žaláře. Nepochybuji o tom, že kdyby se Šámal dožil konce války a následného soudního účtování, Berana by jako čestný muž bránil. 

Jenže Přemysl Šámal se konce války nedožil. Před 85 lety byl zatčen. Gestapo si pro něj přišlo do bytu o půlnoci a starý muž byl čtyři měsíce brutálně vyslýchán. Z Pankráce na „Pečkárnu“ byl přivážen i dvakrát denně a věznitelé mu všemožně ztrpčovali život. Vzhledem k věku vyslýchaného se jako jedna z nejúčinnějších metod ukázalo odpírání lékařské péče. 

„Mladý policista, konající dozor v Pečkárně, vybraný klacek, Čech, nenechal Šámala ani chvilku na pokoji. Kopal ho do nohou, bil přes ruce, sprostě mu nadával pro nic za nic, každou chvíli ho stavěl z trestu ke zdi a nechal ho celé hodiny stát nosem na zeď, nedovolil mu na záchod, ačkoli člověk nemocný ledvinovou chorobou nevydrží,“ vzpomínali spoluvězni. Přesto z něj podle všeho gestapáci nic zásadního nedostali.  

Následně byl převezen do Berlína a když jeho rodině umožnili první návštěvu, byla zuboženým stavem naprosto zděšena. Pak dostal Šámal nabídku na propuštění po složení kauce půl milionu v protektorátních korunách. Po jejím složení byl propuštěn do soukromé nemocnice v Berlíně, kde ale 9. března 1941 zemřel. Pochován je na Vyšehradském hřbitově. 

Jeho syna Jaromíra, profesora entomologie, stihli za heydrichiády zatknout a popravit v jediném dni 5. června 1942. Snacha Milada byla zatčena pár dní po manželově popravě a následovalo věznění v hned několika koncentračních táborech, konec války ji zastihl v berlínském vězení. 

Kancléřova vnoučata, Jiří a Alena, byla dána na převýchovu. Marně za ně u K. H. Franka intervenoval i prezident Hácha. Matce Miladě, stále se v dopisech z koncentračních táborů na děti dotazující, nedokázali její rodiče sdělit pravdu, babička se raději naučila dětský rukopis.  

Příběh jejich „poněmčování“ ale skončil nečekaným sblížením české pokrevní a německé adoptivní rodiny. Bezdětný pár Weissových, porýnská rodina lékaře, který se vrátil po těžkém zranění od Stalingradu, vychovávala děti nejen kultivovaně, ale také s vědomím, že někde mají svou původní rodinu. Po válce se rychle vrátily do Československa, ale v kontaktu zůstaly i se svou „německou“ rodinou. Alena se nakonec po smrti maminky odstěhovala znovu do Německa, kde pečovala o stárnoucí „Tante“. Příběh o vítězství prosté lidské slušnosti nad ideologiemi ale vešel ve známost až v novém tisíciletí. 

Přemysl Šámal, jeden z nejstatečnějších vlastenců, byl v roce 1992 in memoriam oceněn Řádem Tomáše Garrigue Masaryka, se kterým spojil svůj život. I když nepatřil mezi Muže 28. října, jeho zásluhy o vznik Československa nebyly o nic menší. 

Chata v Jizerských horách, kterou si tak oblíbil, sloužila i poválečným vládám. Od roku 1958 je kulturní památkou a dnes jedním z nejfrekventovanějších odpočívadel na hlavní turistické trase. 

Když uniknete ruchu na konec louky, najdete zde pamětní kámen muže, který dal místu jméno. V kraji, kde jsou z pestré středoevropské historie výrazné české i německé stopy, jeho osud vybízí k tichému přemýšlení. 

Těžko ale říci, kolik turistů, cyklistů a běžkařů, kteří se zde spíše kochají překrásnou krajinou, zná příběh Přemysla Šámala. 

Zdroje: Wikipedie

https://www.reflex.cz/clanek/causy/92379/premysl-samal-kancler-prezidenta-masaryka-a-velky-cesky-vlastenec-jehoz-vuli-naciste-nezlomili.html

https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-prazane/728367/statecny-prazsky-starosta-premysl-samal-se-postavil-nacistum-zavrazdili-mu-syna.html

https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/lovecky-zamecek-na-nove-louce-proslavil-prezidentuv-kancler-samal-n538828.htm

https://radiozurnal.rozhlas.cz/samal-byl-hrdina-medek-mimoradna-osobnost-ohlizi-se-historik-za-hradnimi-8607577

https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-ponemceni-deti-samalovych-aneb-kdyz-ve-svete-zmitanem-valkou-dokazala-prezit-lidska-slusnost-40428323

 

Vložil: Radka Vosáhlo