Akademie věd: Od stavitele Hlávky po České hlavy (2). Časosběr Radky Vosáhlo

Foto: Wikemedia Commons / Pavla Jáchimová, vlastní dílo, CC BY-SA 3.0

Popisek: Nynější sídlo Akademie věd České republiky na Národní třídě, na počátku sídlila v budově Národního muzea

Akademie věd byla dítětem doby technologického optimismu konce devatenáctého století. V tom dvacátém si musela projít mnoha jinými historickými etapami a výzvami. Přesto někdejší dílo stavitele, mecenáše a poslance Josefa Hlávky stále zůstává prostředím, kde nejlepší české hlavy usilují o pozitivní ovlivnění budoucnosti. (Pokračování ze čtvrtka 23. ledna.)

Česká akademie věd a umění neboli Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění byla jedinou ucelenou vědeckou institucí v Království českém. 9. října 1888 o jejím vzniku rozhodl Zemský sněm Království českého a sídlila původně v budově Národního muzea.

Schválení pro takto důležitý krok v rámci českého elementu ale v habsburské říši samozřejmě muselo přijít z Vídně, takže císař František Josef I. schválil vznik Akademie a potvrdil její stanovy 23. ledna 1890. A aby těch dat nebylo málo, tak zakládací listina byla podepsána až 5. prosince 1892.

Zakladatelskou činnost velmi povzbudil mecenáš a poslanec Josef Hlávka anonymním poskytnutím tehdy ohromující částky 200 000 zlatých. Až do své smrti v roce 1908 pak byl úspěšný stavební podnikatel prvním prezidentem Akademie.

Zásadně tak přispěl i k její podobě, která se od začátku snažila pojmout celé vědecké spektrum oborů. Původně zahrnovala čtyři sekce bádání: Filozofie, společenské a historické vědy tvořili jeden okruh, následovaly přírodní vědy, třetím okruhem byly filologické obory a výčet uzavírají umělecké směry: výtvarné umění, hudba a literatura.

V této podobě opustil Akademii věd roku 1908 její zakladatel a první prezident, ale poté musela i badatelská instituce reagovat na historické změny.

Po hrůzách první světové války, rozpadu podunajské monarchie a vzniku Československa byla přejmenována na Českou akademii věd a umění. A roku 1923 nastala revoluce, když se řádnými členkami mohly stát i ženy, tou první byla spisovatelka Eliška Krásnohorská. O akademickém přínosu matadorky Národního obrození krátce před osmdesátkou prameny nehovoří, ale uznání za celoživotní aktivitu jistě potěšilo.

Původní struktura zůstala zachována, jenom, jak už to v institucích a úřadech bývá, vznikala v rámci tříd nová oddělení a další sekce. Největší rozmach zažila třída přírodovědná, kde vzniklo hned pět sekcí: matematicko-fyzikální, chemicko-mineralogicko-geologická, biologická, lékařská a technická.

Vznikaly také předobrazy budoucích ústavů, odborné komise, které se věnovaly bádání, podporovaly své vědce v publikační činnosti a také zřizovaly stipendia pro nadané vědce,  aby viděli svět a načerpali nejnovější poznatky.

Meziválečný klid a prostor pro poznávání a mírovou spolupráci ale rychle skončil. Roky druhé světové války byly i pro vědce nejhorší.

Zatímco vysoké školy byly po zátahu gestapa na Hlávkovu kolej i fakulty uzavřeny, akademici i nadále bádali „pro říši“. Znamenalo to samozřejmě spoustu kompromisů a morálních dilemat, zejména kvůli německé rasové legislativě.

Rok 1945 přinesl zásadní změny a v čele Akademie hned po válce stanul Zdeněk Nejedlý. Autor proslulé teorie o komunistech coby dědicích největších tradic českého národa (zejména těch husitských) dal bádání poměrně jasný směr.

Současně ale v poválečné atmosféře nového začátku vznikaly nové ústavy,  v roce 1946 Ústav pro jazyk česky a také Ústav pro nukleární fyziku, který reagoval na dynamický rozvoj oboru v rámci válečných zadání.

Po únoru 1948 akademik Nejedlý své panství pod vlivem nových úkolů zcela přeorganizoval a v roce 1952 byla instituce přejmenována na Československou akademii věd. V následujících letech zejména společenské vědy začaly podléhat ideologii, ty ostatní zase lákaly všechny talenty, kterým se ideologie hnusila. A v roce 1959 si připsala svůj nejprestižnější zářez v podobě Nobelovy ceny pro Jaroslava Heyrovského.

I přes snahu dostat ideologii marxismu leninismu do všech oblastí bádání a ovládat vědu skrz úkoly a příkazy si akademici uhájili určitou míru autonomie. Akademické ústavy byly často záchranou pro odborníky, kterým strana a vláda nedovolila působit na mládež na vysokých školách. Ať to byl otec kontaktních čoček Otto Wichterle, nebo filozof Jan Patočka.

Když v šedesátých letech začalo funkcionářům docházet, že režim nefunguje a je třeba jej reformovat, byli právě akademici těmi, ke kterým se obrátili pro radu. V roce 1968 pak řada členů Akademie stála v první linii Pražského jara.  Když se v červnu objevila slavná petice 2000 slov, přibylo pod ní množství akademických podpisů a Otto Wichterle byl dokonce jedním z autorů textu.

Srpnový příjezd armád vše otočil a v následných čistkách byli petenti nenáviděné rezoluce první na ráně. Profesor Wichterle, jehož převratný vynález právě začal generovat miliardy, se dokázal udržet ve svém Ústavu, ale vynález stát raději prodal a zřekl se astronomických příjmů, než aby „osmašedesátníka“ pustil do ciziny na patentová řízení.

Profesor Patočka se stal mluvčím Charty 77 a stálo jej to život. Otto Wichterle se v ústraní dožil roku 1989 a coby sedmdesátník začal obnovovat svobodné bádání v čele Akademie.

Ta má dnes 54 veřejných výzkumných institucí, je rozdělena do sekcí od matematiky, fyziky a informatiky až po historické vědy. Pokrývá veškeré myslitelné vědecké oblasti a patří mezi nejváženější vědecké instituce v zemi, podílí se třeba i na udílení každoročních cen Česká hlava. V roce 2024 dosahoval její rozpočet výše 7,5 miliardy. Funkce prezidenta Akademie je vstupenkou do „první ligy“ společnosti, Václav Pačes se i její zásluhou stal jedním z nepostradatelných vládních expertů.

A Jiřího Drahoše charisma nejvyššího akademika dostalo až do druhého kola prezidentské volby a posléze dvakrát do Senátu. 

Zdroje: https://www.avcr.cz/cs/o-nas/historie/historie/

https://www.vscht.cz/skola/historie/wichterle

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pato%C4%8Dka

https://plus.rozhlas.cz/stavitel-josef-hlavka-mel-patrit-mezi-sto-nejvetsich-cechu-ale-z-neznamych-8526110

https://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_nejedlyz_01.php

Vložil: Radka Vosáhlo