Šťastný veterinář Jan rád objevuje nové věci. Včetně manželky. VIP novinky

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky ve fotogalerii, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Jan Šťastný má novou roli v pokračování ZOO Nové začátky. V poslední době se o něm ponejvíce píše v souvislosti s jeho novou půvabnou ženou, která je o dvacet let mladší...

FOTOGALERIE: V současné době vídáme Jana Šťastného v seriálu ZOO Nové začátky jako veterináře v Safari parku. Zvířecím doktorem už byl jednou v seriálu Krejzovi, moderoval i pořad Mazlíčci. Nejen zvířecí medicína ho ale zajímá, rád pro sebe objevuje historické reálie i střípky z vědy. (Pojďme se tedy raději než jeho ženě věnovat jeho rolím...)

Jan Šťastný patří k televizním stálicím, seriálů má za sebou bezpočet, v tom prvním si zahrál ještě jako školák v rodném Zlíně, jmenoval se Jedno malé sídliště, vznikl v roce 1978 a dnes už si na něj nejspíš nikdo nevzpomene. Zato ho proslavil socialistický opus Rodáci, mnohem zásadnější roli ale ztvárnil v roce 1997 ve třídílném televizním filmu Arrowsmith, ve kterém hrál lékaře, neúnavně bojujícího za svůj vědecký výzkum. 

Doktor, který neměl zemřít

Pak už se ovšem stal osudovou rolí Jana Šťastného doktor Frynta v Ordinaci v Růžové zahradě. Stal se na pět let miláčkem televizních diváků, špatná diagnóza ale jeho roli ukončila velmi patetickým umíráním a smrtí. Přitom se prý doktor Frynta měl původně z rakoviny vyléčit. „Scenáristé mu předepsali nemalobuněčný karcinom plic. „Chtěli, aby Frynta bojoval s nějakou nemocí, aby se zdramatizoval děj. Neměl umřít!“ vzpomínal herec v rozhovoru pro Blesk.

„Jenže pak si to vzali asi za měsíc do rukou odborníci a přišlo se na to, že tahle diagnóza se nedá přežít. To ovšem znamenalo můj konec v seriálu...“ dodal Jan Šťastný s tím, že mu to bylo líto, protože si zvykl na kolegy i prostředí. Právě jeho nemoc a smrt z něj ale udělaly nezapomenutelnou postavu tohoto nekonečného seriálu. Ostatně podobně nesmrtelné postavy s rakovinou jsou známé i z jiných seriálů, stejně smutný byl kdysi odchod Miloše Kopeckého z Nemocnice na kraji města nebo Jiřího Bartošky ze Sanitky.

Za co by chtěl dostat Nobelovu cenu

Jan Šťastný je stále členem souboru Divadla Na Vinohradech, dvě excelentní představení ale nyní má v klubovém divadle Viola. Tím prvním je Hodina diplomacie, noční rozhovor německého generála a švédského diplomata, který v roce 1944 zabránil Hitlerem plánovanému totálnímu zničení Paříže. Druhé představení se rovněž vrací do čtyřicátých let, jmenuje se Nobelovka a jde opět o dialog dvou lidí, v tomto případě německého nositele Nobelovy ceny za objev jaderné fúze a jeho bývalé spolupracovnice, která jako Židovka musela za války společný výzkum opustit. „Mám rád tyhle malé okamžiky z historie, díky kterým poznávám dobu víc do hloubky,“ říká herec v rozhovoru na Dvojce Českého rozhlasu. V jakém oboru by si on vysnil Nobelovu cenu pro sebe? „Určitě by to byla medicína,“ připomíná nejen své role lékařů, ale také to, že jeho maminka byla lékařka a on si kdysi přál jít v jejích stopách, než ho hnutím osudu pohltilo herectví. „Objevit univerzální lék na tu zlou nemoc, jejíž název ani nechci vyslovit, to by byl objev, který by si zasloužil Nobelovku.“

Veterinář v ZOO pomáhá mladé výzkumnici

Letos mu bude šedesát, stále si ale rád hraje. Ostatně je sice trojnásobným dědečkem tří malých princezen, ale z druhého manželství má třináctiletého syna Ondřeje. Jeho slangu počítačových her prý nerozumí, musí si vždycky vzít na pomoc anglický slovník, zato když pod stromečkem bylo nové lego, musel si ho napřed složit tatínek, pak ho zase uložit do pytlíčků a přenechat synovi. Sám má svou velkou hračku, rád jezdí na motorce, z čehož prý jeho žena moc nadšená není. Vztah k mladým lidem, vyzkoušený z domova, ho nyní provází i v roli veterináře v ZOO Nové začátky. Vlídně zde pomáhá mladičké ošetřovatelce, která je odhodlanou výzkumnicí. Právě spolu testují nové jídlo pro psy, sušené placičky z masa a moučných červů. Jak to dopadne a jestli jim jejich objev nebude někdo chtít třeba ukrást, to zatím nevíme.

Ypsilonka – nový začátek, nebo konec?

Studio Ypsilon a jeho svébytná představení měly mnoho let pevné místo ve spektru pražských scén. Po smrti zakladatele a dlouholetého ředitele Jana Schmida to ale vypadá, že scéna, která se potýká s finančními problémy, prakticky zanikne. Ve výběrovém řízení byl jako nový ředitel vybrán Karel František Tománek, děkan DAMU, který hodlá divadlo přetransformovat na výukové a umělecké pracoviště DAMU. „Jsme si jako město vědomi silného odkazu Studia Ypsilon a jeho zakladatele Jana Schmida. A právě proto, a to zdůrazňuji, jsme divadlo zachránili. I přes jeho dlouhodobou nevýdělečnost a nízkou návštěvnost v poměru k ostatním pražským příspěvkovým divadlům. Koncepce nově zvoleného ředitele K. F. Tománka vyhověla nejvíce danému zadání a klade si za cíl Ypsilonku přetransformovat v novou právnickou osobu. To přinese nejen ekonomické zefektivnění provozu divadla, ale také nové možnosti vazeb na další subjekty. To vše souběžně se zachováním původního repertoáru,“ říká Jiří Pospíšil, náměstek primátora pro kulturu, cestovní ruch, výstavnictví, památkovou péči, národnostní menšiny a animal welfare. Radní tedy divadlo sice zachránili, je ale zřejmé, že s původní podobou Ypsilonky už nebude mít mnoho společného.

Nová komedie úspěšného režiséra

Po nejúspěšnějším debutu v novodobé historii české kinematografie, kterým se před pěti lety s návštěvností přesahující 1,5 milionu diváků staly Ženy v běhu, a komedii Srdce na dlani, přichází režisér a scenárista Martin Horský se svým třetím autorským filmem. Jmenuje se Moře na dvoře a do českých kin vstoupí 6. března 2025. Vsadil na osvědčenou spolupráci s producentem Tomášem Hoffmanem, který má na kontě filmy Účastníci zájezdu, Bezva ženská na krku, Ženy v pokušení nebo Muži v naději. Ústřední dvojici nejlepších kamarádů si zahráli Ondřej Vetchý a Jiří Langmajer, jejich osudové ženy Linda Rybová a Sara Sandeva. V dalších rolích se představí Matěj Kadlec, Tadeáš Moravec, Iveta Dušková, Jenovéfa Boková, Martin Pechlát, Arnošt Goldflam, Pavel Šimčík, Leoš Noha nebo Miroslav Táborský.

Vlny a Amerikánka mají nejvíc nominací na Českého lva

Česká filmová a televizní akademie zveřejnila nominace na cenu Český lev za rok 2024. V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které byly uvedeny v premiéře v roce 2024. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy Vlny, Amerikánka, Mord a minisérie Metoda Markovič: Hojer. Ceny Český lev budou slavnostně předány 8. března v pražském Rudolfinu v přímém přenosu České televize na ČT1. 

Zdroj: Blesk, CSFD, i-divadlo, Český rozhlas Dvojka, Tv Prima, TV Nova, TZ Magistrát hlavního města Prahy, Novinky.cz, Bontonfilm, SMART Communication

Vložil: Ela Nováková