Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Smlouva s Vatikánem. Přínos, nebo riziko aneb Kdo si to vezme na triko. Hodně nepříjemné čtení

22.01.2025
Smlouva s Vatikánem. Přínos, nebo riziko aneb Kdo si to vezme na triko. Hodně nepříjemné čtení

Foto: Marek Dobeš

Popisek: Kulatý stůl ke konkordátu ve sněmovně

REPORTÁŽ: Přesněji – nikoli s Vatikánem, ale sv. Stolcem… Přiznávám se, že titulek jsem úmyslně pojal s komickou nadsázkou. Protože dále jakýkoli prostor pro humor končí. I když jednou jsme se, pravda, zasmáli. Zcela na konci, v přídavku, který v oficiálním záznamu nenajdete. Jste-li netrpěliví, sjeďte kurzorem dolů. Ale chcete-li znát kontext, nepřeskakujte. I když to pro vás opravdu nebude příjemné čtení.

„Já se omlouvám, je to vždycky strašné. Já jsem byla jako šestnáctiletá sexuálně zneužívána katolickým knězem. Je to rok 1994 až rok 1997. V té době to bylo odsuzováno, jakože jsem svedla kněze. Já jsem to období nějak přežila, pak jsem to vytěsnila na dvacet let. Co je důležité, že řád sesbíral ještě nějaká další svědectví. V tuhle chvíli to leží ve Vatikánu, čtyři roky a čekáme na to, až to dojde k nějakému sluchu.“ Z výpovědi oběti číslo tři.

Když jsem před deseti lety začal pracovat na filmu Ďáblova sbírka, který jsem zakončil informací o mezinárodní smlouvě s katolickou církví známé jako konkordát, netušil jsem, kolika témat se tím pro mne otevírá. Dne 15. ledna 2025 dopoledne v Poslanecké sněmovně, kde zahájily tři poslankyně Kulatý stůl na téma „Smlouva se sv. Stolcem – přínos, nebo riziko?“ jsem začal chápat, že jde o událost definující samotné základy naší státnosti.

Pojďme k faktům. Setkání proběhlo jako otevřené, předem nahlášené veřejnosti od 11:00 do 13:00 hodin v zasedací místnosti č. E48 – Konírna, v budově na Malostranském náměstí 7, Praha 1 – Malá Strana. Informovali jsme o něm s předstihem i zde na stránkách KL. Akce byla organizována pod záštitou místopředsedkyně Sněmovny PhDr. Olgy Richterové, Ph.D. a dvou poslankyň, bývalé ministryně spravedlnosti za hnutí ANO 2011, Ing. Mgr. Taťány Malé a za TOP 09 Mgr. Martiny Ochodnické. Všechny tři poslankyně z velmi odlišných politických uskupení spojuje fakt, že jsou matkami. Ve světle následujících řádek jde možná o tu zcela nejdůležitější informaci, potažmo motivaci.

Slyšení se zúčastnili též odborníci, což byli pro změnu muži. Se svým oficiálním příspěvkem vystoupili JUDr. Martin Smolek, Ph.D., LL.M. – jeden z vyjednavačů, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce právní a konzulární, který hovořil o účelu smlouvy, procesu vyjednávání a vztahu k českému právu. A po něm Prof. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D. – odborník na mezinárodní právo, který poskytl mezinárodně-právní pohled na smlouvu.

Ale nejvzácnější příležitostí byla pro všechny přítomné možnost vyslechnout si tři pozvané laické hosty. Jejich příběhy plné bezpráví a bolesti totiž daly nahlédnout za šedou oponu právnických termínů. Tito tři stateční vystoupili také jmenovitě, ale my jejich jména uveřejňovat nebudeme, nejsou podstatná a mohla by sloužit jen k dalšímu prohlubování křivd, které se jim ve vztahu ke katolické církvi dle jejich tvrzení staly. Kdo by měl hlubší zájem o svědectví, která zazněla a ze kterých vybírám to podstatné, může je vyslechnout ve videozáznamu na stránkách PSP, kde uvidí i reakce sálu. Jde o dvě ženy a jednoho muže.

„Co je důležité, já jsem se rozhodla, že ten příběh zveřejním. Jsem společně s XY, vlastně první dvě oběti, které na své jméno veřejně v médiích řekly, co se děje. Udělala jsem to proto, že do té doby se pořád biskupové oháněli tím, že je to prázdná kauza, že tady vlastně žádné oběti nejsou. Udělala jsem to proto, protože jsem věděla, že české právo mě neochrání, ten skutek je promlčený. Každopádně tím, že jsem to zveřejnila, tak došlo k tomu, aspoň že se to o něm začalo vědět. Ten kněz byl suspendován, to znamená, už neslouží. V tuhle chvíli si užívá důchod, nemá právo nebo neslouží veřejně, to znamená, není nikde v kostelích, není nikde v žádných řeholních společnostech. Je to také zpracované v Seznam zprávy, série Ve stínu. A vlastně aspoň tím, že jsme to takhle zmedializovali, tak jsme ukázali mechaniky toho, jak to funguje, jak to zneužívání probíhá, jaké to má následky. A ten kněz aspoň byl veřejně nějakým způsobem označený. V 99% se biskupové snaží, aby se to nevědělo, aby to nevyšlo ven. A jediné, co fakt umí, je nám říct, že s námi soucítí, že jim je to líto a že to je asi to všechno, co s tím můžou udělat. Takže v podstatě, kdyby nebylo Daniela, kdyby nebylo Jana, kdyby nebylo prostě lidí, kteří fakt nám pomáhají, tak Česká republika nám nepomůže a Vatikánská smlouva nám evidentně taky nepomůže.“

Jména, která žena zmiňuje, můžeme přiřadit k právním zástupcům, kteří byli pozváni též, aby promluvili o své praxi vztahující se k jednomu z nejproblematičtějších bodů konkordátu, tedy sexuálnímu zneužívání, nátlaku z pozice moci a autority i následné snaze o beztrestnost, když zlý čin vyjde najevo. Tím strážným andělem Danielem je myšlen JUDr. Daniel Bartoň, LL.M., Ph.D., právník specializující se na trestní právo, který se zaměřil na trestně-právní aspekty smlouvy a sdílel zkušenosti z advokátní praxe. A Jan sluje zase ICLic. Mgr. Jan Rozek – emeritní církevní soudce, který přinesl osobní zkušenosti z církevních soudů. A hovořil velmi osobně. Protože když mluvíte za oběti sedící po vaší pravici a sledující s důvěrou každé vaše slovo, asi to ani jinak nejde než nasadit sama sebe.

„Jmenuji se Jan Rozek, jsem věřící katolík, který navštěvuje svátosti včetně zpovědi bezmála čtyřicet let. Můj život formovala církev již od malička, kdy jsem ministroval a jí zdarma celý život sloužil. V sedmnácti letech jsem vstoupil do kláštera Kanovníků svatého Augustina v Brně Tuřanech. Až více než po dvaceti letech mého odchodu z řádu, a to před pěti lety jsem se dozvěděl smutnou pravdu, že i zde docházelo k sexuálnímu zneužívání převorem kláštera, Oldřichem Navaříkem. Byl kanovníkem kapituly a sekretářem biskupského ordinariátu, tedy druhý nejmocnější muž na biskupství v Brně. To, že je sexuální zneužívání jako doma i ve vrcholných funkcích, vidíme i v okolních zemích, například i u vídeňského arcibiskupa, kardinála Groera. Mimo jiné se v rakouském semináři našly desetitisíce souborů s dětskou pornografií.  Na Slovensku Vatikán údajně odvolal biskupa kvůli zneužívání jen tříleté holčičky!  U nás přiznali dominikáni šest pachatelů a kardinál Dominik Duka se dodnes odmítá potkat s obětí jejich řádu. A arcibiskup Graubner vědomě tajil sexuální zneužívání a stále přesouval pachatele, kněze Mertu, po diecézi. Nakonec slíbil, že bude v archivu. A dnes? Merta byl viděn zase u oltáře s ministranty. Pedofilové, i ti odsouzení si v církvi dělají, co chtějí, když vidí chování svých představených.  Myslíte si, že arcibiskup Graubner bude chtít věřit oběti, když má máslo na hlavě? Proto se my, zoufalé oběti obracíme na Vás představitele státu a věříme, že nás ochráníte. Poté jsem učil náboženství v Severních Čechách a bydlel jsem na faře v Srbské Kamenici. Tam jsem bohužel neunikl ataku člověka pověřeného správou kostelů a člověka, který vede bohoslužby. Podařilo se mi ubránit. Byl to pastorační asistent. Pokud přijmeme Vatikánskou smlouvu, tak se v takových případech už nic nevyšetří.“

Druhá z žen, které vystoupily se svým příběhem, jasně poukázala z vlastní zkušeností na možnost zneužití zpovědního tajemství. „A začala jsem říkat o tom, co se mi děje, povídat a kaplan tedy řekl Petro, pojď do zpovědnice, tam mi to všechno povíš. No, a tak jsem znovu ve zpovědnici všechno pověděla. Načež farní vikář řekl, že mi i věří a že je mu to snad i líto, ale nemůže nic dělat. Nemůže mi pomoci jakkoliv to řešit, protože je vázán zpovědním tajemstvím, které nesmí za žádných okolností vyzradit. Oba tito kněží mohli být svědky v rámci trestního řízení, a to jak v řízení přípravném, tak i v řízení předsoudním, ale nebyli, protože nesmí vyzradit za žádných okolností zpovědní tajemství. No, a tím pádem oba vypovídali před policií v přípravném řízení a řekli, že o ničem nevěděli. Ještě bych pro úplnost chtěla dodat, že kněz XY byl odsouzen k odnětí svobody v trvání tří let za sexuální nátlak a sexuální zneužívání, protože v tom figurovaly i nezletilé a mladistvé osoby.“

Poslední z trojice vystoupil muž. „V roce 2021 jsem byl znásilněný naším místním farářem. K tomuto činu ale vůbec nemuselo dojít, kdyby biskupství reagovalo pružněji a zodpovědněji. Z vyšetřovacího spisu Policie České republiky jsem dohledal výpověď mladého muže, jehož totožnost zveřejňovat nebudu, který byl tímto farářem sexuálně zneužíván a v roce 2019, tedy dva roky před mým znásilněním, podal hlášení na biskupství.“

Z výše uvedených popisů syrové reality církevního prostředí, které díky povinnému celibátu doslova nasává do svých řad devianty, je vzorec více než jasný. Jde o systémový problém. Podobně jako komunistická ideologie se ukázala být neživotná, protože lidskou přirozeností je chtít víc, než na co mám nárok, také sexualitu nelze u všech kněží spoutat vůlí. Procento sexuálního násilí není známo, protože katolická církev je vše jen ne transparentní organizace.

Požádal jsem o vyjádření přímo pana emeritního církevního soudce ICLic. Mgr. Jana Rozka. Učinil tak dokonce grafickým prohlášením. „Církev v České republice má dlouhou historii utajování případů sexuálního zneužívání. Celosvětově se zneužívání dopouští 4-7% kněží. Proč je u nás tak málo vyšetřených případů.“

Hned v úvodu tohoto textu jsem vám jako háček vaší pozornosti slíbil humorný moment. Je mi jasné, že musím doručit. I když se po výše zmíněném jakékoli zlehčování příliš nehodí.

V záznamu pořízeném aparátem Poslanecké sněmovny chybí příspěvek do diskuze ze strany zástupce katolické církve. „Tady se vytváří dojem, že zpověď je to místo, kde se má nějakým způsobem sdělovat podezření. Já bych chtěl vyzvat každého, aby když má podezření na to, že se dochází ke spáchání nějakého trestného činu, ať podá trestní oznámení. Je to právo každého.“ Pan doktor působil ve svém apelu velmi přesvědčivě. A fakt, že jeho slova mohla být jakousi tečkou za celým setkáním, měl určitou usmiřující váhu reprezentanta protistrany, důstojné zakončení jednání o smlouvě, která by měla být upřímným projevem spolupráce.

Kdyby ovšem od předsednického stolu nezazněl dotaz navazující na předchozí obavy političek, že katolická církev bude obstruovat a namísto spolupráce všemi svými silami brzdit právní postihy duchovních. „To jste tedy vy, kdo je podepsán pod tou zásadní připomínkou k té novele toho trestního zákoníku a o vynětí té osobní působnosti trestného činu nepřekážení a v tom smyslu toho trestního zákoníku, protože já jak tady mám ten dopis, tak pod ním je podepsán JUDr. Jakub Kříž, Ph.D?“

Ano, byl to on. Hořký smích v sále.

Zakončeme tento text slovy svolavatelky kulatého stolu, Olgy Richterové. „Kontext tohoto, téhle smutné reality, která panuje všude na světě, to není jen v České republice, je důležitý, protože se prostě bavíme o ustanoveních, která mohou mít na tyto situace dopad. To byla motivace, proč jsme to sem zařadili, abychom si uměli představit, jak obrovský zásah do života konkrétních lidí je, když ta instituce spíše kryje pachatele, než aby pomáhala obětem.“

 

Vložil: Marek Dobeš