Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Petr Lachnit: Kde se vzala móda lidi pořád strašit?

19.01.2025
Petr Lachnit: Kde se vzala móda lidi pořád strašit?

Foto: Se svolením Petra Lachnita

Popisek: JUDr. Petr Lachnit

„Existovaly kdysi noviny, které se jmenovaly Večerní Praha. Mezi lidmi se jim přezdívalo Pražská drbna. Pokud dneska v archivu zalistuji jejími starými výtisky, zjišťuji s překvapením, že těch drbů tam bylo velmi poskrovnu ve srovnání s dnešními médii,“ píše zastupitel MČ Praha 5 JUDr. Petr Lachnit. A pokračuje…

Oblíbený sloupek byla tehdy Černá kronika, stručný přehled tragických zpráv. Dnes je to opačně. Sotva rozsah jednoho sloupku jsou zprávy zajímavé, zbytek médií tvoří černá kronika.

Nevím, kde se vzala móda lidi neustále strašit. Nejsou to jenom novináři. Je to drtivá většina různých finančních a ekonomických analytiků, jsou to bohužel i politici. Zprávy z parlamentu jakoby soutěží o horší předpovědi z hlediska jak projednávaných návrhů zákonů, tak i samotného jednání.

Nechápu, proč se tvůrci volebních kampaní předhánějí v tragice svých premis dalšího vývoje. Normální člověk přece nebude volit špatnou perspektivu. Lidé potřebují naději. Právě politici by jim ji měli poskytovat. Jestliže ji neposkytují, svědčí to jenom o tom, že buď ji sami ve své politické práci nevidí, nebo že svou úlohu nezvládají tak, aby dokázali přispět k vytvoření úspěšnější, radostnější společnosti. Připadá mi to jako rezignace na hodnoty, kterými jsme se včera ještě oháněli.

Program udržovat lidi v nejistotě je špatný. Může být výhodný snad jenom pro propagaci životního pojištění. Nebo jsou snad i jiné oblasti, které z nejistoty druhých profitují?

Radost různých odborníků nad tím, jaké nové jedy v potravinách objevili, nad tím, jak špatný vzduch dýcháme, jaký energetický kolaps nebo klimatické hrůzy nás čekají, je iritující.

Prostor, jaký jim média poskytují, je přinejmenším varovný.

Celý tento postoj je negací lidské tvořivosti. Není to skepse. Je to defétismus. Je to popření úlohy a postavení člověka. Všichni si všímáme, jak na stres reagují naše domácí zvířátka nebo jejich příbuzní v zoologických zahradách. Proč by to s člověkem mělo být jinak?

Léta čelíme negativnímu populačnímu vývoji. Proč se divíme, že do světa, který nám každodenně všechny informační zdroje barvitě líčí, čím dál méně lidí touží přivést své potomky?

Motivace našich zákonodárců je pro mě hodně poplašná. Pokud poslanci zdůvodňují jakýkoli postoj svůj nebo svého klubu, vesměs se soustředí nikoli na to, co nový zákon pomůže vytvořit, ale především na to, čemu zabrání. To je charakteristický doklad jejich způsobu uvažování. 

Pokud nedokážeme takové uvažování změnit, těžko změníme náladu ve společnosti. Politik by měl věřit, že se dokáže přičinit o příznivější společenskou atmosféru. Proto a jen proto ho lidé budou podporovat. Samozřejmě nemyslím naivní optimismus neznalosti, ale pevnou víru, že člověk je svéprávný, odpovědný a schopný příznivě ovlivnit svůj život a spolu s ostatními i svět kolem sebe.   

Program politické strany nebo politického hnutí nesmí strašit, musí povzbuzovat. Přestaňme lidi strašit. Nezaslouží si to!

Vložil: Markéta Vančová