Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

„To koleno bolí fest, ale já to rozcvičím,” prohlásil velký malý rytíř českého filmu Zdeněk Srstka. Nezapomenutelní Marka Dobeše

18.01.2025
„To koleno bolí fest, ale já to rozcvičím,” prohlásil velký malý rytíř českého filmu Zdeněk Srstka. Nezapomenutelní Marka Dobeše

Foto: Se svolením Marka Dobeše

Popisek: Legendární herec a kaskadér Zdeněk Srstka s Markem Dobešem při natáčení seriálu Sanitka 2

Zdeněk Srstka (1935–2019) byl český herec, kaskadér, vzpěrač a televizní osobnost, která se zapsala do povědomí veřejnosti svou všestranností, charismatem a lidskostí. Kariéru zahájil jako vzpěrač, reprezentoval Československo na mezinárodních soutěžích a získal uznání za fyzickou sílu a vytrvalost. Za vzpírání přivezl v roce 1957 z mistrovství Evropy bronzovou medaili, v roce 1960 na olympiádě v Římě byl šestý. Tyto schopnosti využil v další profesi kaskadéra, kde patřil k průkopníkům českého stunt cine průmyslu.

Objevil se v ikonických filmech, jako Adéla ještě nevečeřela a Limonádový Joe, kde spojil fyzickou akci s komediálním talentem. A pak tu byl ještě student večerní průmyslovky Mužík ve filmu Marečku, podejte mi pero! V pozdějších letech se stal oblíbenou televizní tváří, zejména díky pořadům o zvířatech Chcete mě?, kde propagoval adopci opuštěných potenciálních mazlíčků a svým laskavým přístupem si získal srdce diváků. Jako záchranář Korejs se pak zapsal do paměti seriálových diváků projektem Sanitka (1984), který režíroval Jiří Adamec, a nesměl chybět ani v jeho pokračování pod taktovkou Filipa Renče. Tam se mi dostalo té cti coby kolegovi záchranáři sdílet s ním herecký karavan. Foto napovídá, že k tomu došlo 15. června 2012. Už tehdy si stěžoval na bolest kolene.

V rozhovoru pro Blesk pak rovnou zmínil kolena obě, protože náročná práce kaskadéra a předtím vzpěrače se logicky musela s věkem projevit. Přidalo se i onemocnění dnou. Ovšem sportovce v něm nešlo jen tak umlčet, takže všude prohlašoval, že tyto problémy se sice s věkem zhoršují, ale i přesto zůstává aktivní, pravidelně cvičí a snaží se udržet v kondici.

„Nejhorší je, když mám pár dnů v kuse natáčení, odjíždím z domu brzy ráno a vracím se pozdě v noci. To pak na cvičení není čas a hned se cítím celý rozložený. Cvičím, abych se nerozložil úplně. Doma mám různá hejblata, občas jedu do posilovny, kde mají zase jiná, aby se to pěkně zkombinovalo. Je mi smutno, když někdy vidím staré lidi, jak nemají sílu, jak například nemůžou nastoupit do tramavaje nebo se nasoukat do auta. To si hned říkám: Chlapče, ty jsi se v životě zapomněl starat o svoje tělo, ty jsi asi moc fyzické práci nedal.“

Oproti původní Sanitce z roku 1984 byla nová série výrazně akčnější. „To byla proti tomu, co je ve scénáři dneska, úplná selanka.“ Srstka ztvárnil roli garážmistra a během natáčení se účastnil náročných scén včetně noční bitky mezi zdravotníky a feťáky. Režisér Filip Renč kladl důraz na autenticitu a požadoval, aby se herci prali doopravdy, bez předstírání. Srstka také vzpomínal na spolupráci s Jiřím Lábusem, se kterým tvořil dvojici garážmistrů. Zmínil scénu, kdy nový ředitel (v podání Jiřího Dvořáka) přišel a nejprve zakázal přítomnost psů v garáži, ale nakonec je začal hladit, což vedlo k humorné situaci. Herec také vyzdvihl práci se zvířaty během natáčení a ocenil scénu, kde jeho pes pomohl najít zraněného člověka po výbuchu rockového klubu. Tato scéna pro něj měla díky jeho dlouhodobé propagaci němých tváří zvláštní význam. Celkově Srstka hodnotil natáčení Sanitky 2 pozitivně.

Až na ta kolena. Když vystupoval po schůdcích z karavanu, permanentně si na ně stěžoval. Nezapomenu, jak poté, co bolestivě zasykal a chvíli bolest rozdýchával opíraje se o madlo, se na mne otočil a s lišáckým úsměvem pronesl: „To koleno bolí fest, ale já to rozcvičím.” Taky mu dal za svou kariéru pořádně zabrat. A ramenům, a loktům, a úponům, a hlavě, a… Každý, kdo někdy zkusil fyzickou akci před kamerou se všemi těmi pokyny typu dobré, ale ještě jednou, by mohl vyprávět.

„Když se natáčel dvojfilm Blbec z Xeenemünde a Tarzanova smrt, dělal tam asistenta režie Tomáš Svoboda, se kterým jsem se znal. Potřebovali lidi na bitky, tak nás posbíral po tělocvičnách. Každej, kdo se trochu rval a byl bojově zaměřenej, tak šel. Byli z nás nadšený, takže když pak Tomáš dělal asistenta u Limonádovýho Joea, tak nás zase pozval. To byl pořádnej rachot, hlavně pro americkou veřejnost. Nás to hrozně bavilo, jak jsme se tam rvali, a je to na tom vidět. Režisér Lipský, kterýmu jsme řikali Lipno, ale udržoval tvrdou disciplínu. Američani z toho byli úplně v ha***u, takže není divu, že ten film dostal i různý ocenění.“

Ten rok jsme na sebe se Zdeňkem Srstkou měli štěstí, 6. října jsme spolu fotili kalendář pro nejmenovanou firmu, vyrábějící šunku. Fotografie Járy Urbana, kde skupina celebrit kontroluje s laboratorní důkladností v bílých pláštích a s antiseptickými čepičkami na hlavách nakrájenou šunkovou horu a po jejich boku stojící Zdeněk zamyšleně kousek ujídá, patří k jeho typickým humorným doplňovačkám týmu.

Zdeněk Srstka byl týmový hráč, jeden z nejslavnějších českých kaskadérů, uměl se nebrat vážně, a především šířil sportovního ducha, kudy chodil. A jestli je pro někoho rytíř českého filmu příliš nadnesené označení, tak Sancho Panza sedí určitě.

Zdroje: www.i60.cz, Český rozhlas

Příště: Joel O'Keeffe - Airbourne

 

Marek Dobeš

Vložil: Marek Dobeš