Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tak tohle je teď ta novodobá věda. Komentář Štěpána Chába

komentář 15.01.2025
Tak tohle je teď ta novodobá věda. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Včelička

Jitka Slabá, Jiřina Kocourková, Anna Šťastná a Dagmar Dzúrová. Jména čtyř, které by nejspíš, kdyby na to byla společenská objednávka, zvládly odehrát i druhé housle pro Josefa Mengeleho. Ve vědeckém magazínu Genus, a zprostředkovaně i na ukázkově zbytečném Národním institutu SYRI, přišly s hypotézou, že za úbytek plodnosti v České republice můžou ženy, které se nechaly očkovat. Ale ne proto, že by po očkování začaly mít potíže s početím, ale protože se obávaly vedlejších účinků očkování proti covidu, tak v měsíci očkování prostě vědomě nepočaly. Nevysvětlila se tím sice celková padající porodnost, která trvá doposud, ale to čtyřem dělnicím vědy bylo očividně putna.

Dovolím si uvěst několik citací z jejich studie", na kterých ukážu, jak dnes pracuje věda ve službách ideologie. Citace nejsou vytržené z kontextu, celou si ji můžete přečíst v přiloženém odkazu. 

„Očkování nevedlo ke snížení plodnosti žen v následujících 90 dnech (spíše ke zvýšení plodnosti, což mohlo být důsledkem kompenzace krátkodobé opožděné menstruace v důsledku očkování),“ napsaly dělnice novodobé vědy. Otázka toho, jak je možné, že očkování způsobovalo rozhození menstruačního cyklu, a že tedy mohlo mít na ženský reprodukční systém negativní vliv, nechaly dělnice novodobé vědy bez povšimnutí. Naopak, zdůraznily, že po očkování se ženám na 90 dnů jejich plodnost zvýšila. Neměli bychom neplodnost léčit očkováním proti covidu? Vždyť je to fascinující výsledek.

„Navzdory pozitivním účinkům očkování proti Covid-19 mohl vnímaný strach z potenciálních nezamýšlených dopadů na zdraví těhotných žen ovlivnit plánování a načasování porodu,“ stojí ve „studii“. V této souvislosti bych rád upozornil, že dělnice Slabá, Kocourková, Šťastná a ani Dzúrová v celé „studii“ nezahrnuly do svých výpočtů negativní účinky vakcíny. Stačilo zkonstatování, že očkování mělo „pozitivní účinky“.

Ale přišel i údiv. „Je pozoruhodné, že i rok po zahájení očkování někteří lékaři vyjádřili opačný názor a doporučovali neočkovat těhotné ženy,“ v této větě se dělnice vyděsily, že někdo vznášel námitky a volal po tom, aby se k dosti razantnímu a globálnímu zásahu do imunitního systému člověka přistupovalo s daleko větší opatrností, když se navíc očkovalo vakcínou na novém principu.

A teď přijde uhelný kámen celé „studie“ čtyř dělnic. Ty totiž „studii“ postavily na dvou scénářích, kdy u obou předpokládaly, zopakuji, předpokládaly, nevěděly, neměly tucha, neměly pro to podklady, jen předpokládaly, že všechny ženy v měsíci, kdy byly očkované, vědomě odmítly otěhotnět. „Oba scénáře vycházely z předpokladu, že ženy v reprodukčním věku učinily racionální rozhodnutí nepočít dítě v měsíci, ve kterém byly očkovány. Předpokládaly jsme, že ženy se v době očkování vyhnuly otěhotnění pouze za jeden měsíc (konkrétně jeden menstruační cyklus) kvůli potenciálním nežádoucím účinkům. Pokud ženy po několika dnech po příhodě nepociťovaly žádné následky očkování, jejich obavy z otěhotnění v důsledku očkování již nestačily k dalšímu odkladu otěhotnění.“

To je teď nová forma vědy. Staví na domněnkách, na dohadech a pocitech. Dělnice Slabá, Kocourková, Šťastná a ani Dzúrová neměly pro své dva scénáře nic v rukou. Jen si někde na kuřárně, případně nad sojovým biolatté řekly, že přesně takhle by to mohlo být a když už jsou tedy těmi dělnicemi novodobé vědy, že svým dumáním nad biolatté trochu zamlží prostor. Stalo se, dílo je na světě.

Následovala další vědecká formulace o amatérismu dělnic. „Neočekávaly jsme, že očkování proti Covid-19 sníží šanci na otěhotnění v následujících měsících,“ punktum. Neočekávaly a tak se tím vůbec nezaobíraly. Proč by pochybovaly, vždyť v České televizi říkali, že pochybuje jen dezolát.

Nakonec přišlo doznání o tom, že celé to blábolení čtyř dělnic přiznaně stojí na vzduchu. Nutno dodat, že dost práchnivém vzduchu. „Vzhledem k tomu, že jsme nevěděly, zda a do jaké míry se ženy vyhýbaly početí kvůli očkování, následující scénáře posuzovaly maximální možný hypotetický dopad v případě, že se všechny ženy vyhýbaly těhotenství pouze v měsíci, ve kterém byly očkovány,“ stojí ve „studii“.

Fascinující na jejich blábolivé studii je skutečnost, že pokud by jejich hypotéza měla fungovat v realitě, vidíme na křivce porodnosti drobné propady jednoho, dvou až tří měsíců. Jenže my hledíme na permanentní propad porodnosti od roku 2021 doposud. Za rok 2024 se podle odhadů dostalo na svět 82 tisíc českých miminek. Což je nejmenší počet narozených dětí v historii České republiky.

Dělnicím novodobé vědy, která, zdá se, stojí na domněnkách, přáních, představách a ideologickém podloží, nestojí za to pochybovat, klást si oponentní otázky a dokázat z nich vybruslit s čistým štítem. Tedy postupovat metodou, kterou se kdysi, v dřevních dobách, dělala skutečná věda. Jejich z prstu vycucaná „studie“ postrádala jakoukoliv přínosnost.

Ono dělat takovou vědu je vlastně strašně jednoduché. Něco si vybájím. Cokoliv. A následně na svých snových představách začnu stavět palác důkazů. Běžně to dělají plochozemci. Viděl jsem hodinový „dokument“ o ploché zemi od plochozemců. Postupovali stejně jako ty naše čtyři dělnice. Na počátku představili vizi – plochou zemi / onu „studii“ dělnic – následně na tu vizi začali stavět jeden důkaz za druhým. A protože pílili k definitivnímu potvrzení své vize, neunavovali se tím skutečným vědeckým přístupem. Tedy zpochybňováním vlastních vizí.

Na druhé straně stojí výzkum Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, který na podkladu nikoliv představ, domněnek a přání, ale na podkladu přesných dat, tvrdí, že za klesající porodností může očkování proti covidu. Je fascinující, že proti jejich tvrzení se zatím používalo, když už tedy přišla nutnost odpovědět, jen urážek a dehonestací. Nevím, očekával bych spíše experty, kteří by jejich výzkum roznesli na kopytech. Ovšem nikoliv za použití dehonestačních nálepek, ale toho pravého oponentního a kritického postoje, který by jejich konstrukci rozsekal na kousky. Zatím jsme svědky jen nálepkování a mediální štítivosti. A tedy podobných studií, kterou nám předvedly dělnice Slabá, Kocourková, Šťastná a Dzúrová.

To, že jejich „studie“ je absurdní, ale nikoho očividně netrápí. Vždyť vyšla na serveru Národního institutu SYRI, jedné z nejzbytečnějších institucí v České republice, která v počátku vlády Petra Fialy dostala do vínku půl miliardy korun. I na takové ptákoviny, jako je výše ukázaná „studie“.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb