Daň na tichá vína? Nic nového: „Ochranář“ Karel IV. a Vinný potok v Praze. Časosběr Radky Vosáhlo
09.01.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Ilustrační foto
České vinařství zažívá po roce 1990 nevídaný rozkvět a stalo se i součástí politických tahanic, třeba o dani z tichého vína. Příběh starý 655 let ale ukazuje, že některé věci jsou u nás trvalé už po staletí. Mění se jen názvy a užívané technologie.
Rok 2024 přinesl do veřejného prostoru i debatu o dani z tichého vína, která v ČR není zavedena. Došlo při ní i na oprášení letitého argumentu, že jde o důležitou podporu domácích vinařů. Nebylo to u nás zdaleka poprvé, kdy jsme chtěli úředním zvýhodněním podpořit domácí zpracovatele rév. Otec vlasti Karel IV. to vzal za jiný konec, když 9. ledna roku 1370 s úplně stejným argumentem výrazně omezil dovoz vína do Čech.
Karla IV. si občas idealizujeme jako moudrého Vlastimila Brodského z Noci na Karlštejně a skutečně nelze popřít, že ve své době patřil k osvíceným panovníkům. Pokud ale šlo o víno, rozhodně nebyl demokratem a fanouškem volného obchodu.
Pěstování vinné révy na našem území má opravdu více jak tisíciletou tradici. A překvapivě se nejedná o Moravu, která je rájem nezdaněného tichého vína dnes. I v české kotlině patřilo zemědělství mezi přirozenou obživu místních lidí. Vinicím se věnovalo především duchovenstvo, pěstovalo si vlastní mešní víno.
Spojení víry a vína přispělo i k legendárnímu příběhu o našem největším světci. Po svatém Václavu se dodnes jmenuje vinice pod Pražským hradem, neboť právě na tomto kousku půdy si tento Přemyslovec jako výraz pokory a pevnosti svého křesťanství zpracovával vlastní mešní víno.
Jak však praví klasik: Ovšem to je jenom pověst. První písemné prameny máme o této vinorodé oblasti až ze 14. století.
Otec vlasti tedy měl na čem stavět, když se coby zcestovalý lucemburský následník usadil u Vltavy. Předtím poznal řadu evropských vinařských destinací a kopcovité okolí Prahy, které se dnes stalo součástí metropole, ho okamžitě zaujalo jako perspektivní terroir.
Do ambiciózního plánu se mladý panovník vrhnul naplno a direktivně. Již roku 1348 rozhodl, aby se kolem pražských měst založily vinice a zahrady, z Rakouska a Burgundska putovaly odrůdy vhodné pro pěstování na našem území. Vinařský sektor byl reorganizován, vinaři se těšili výsadním právům a nad vším bděl, bez toho to nešlo, speciálně pověřený úředník. Vinice patřily k přísně střeženým místům.
16. února 1358 pak císař a král v jedné osobě nařídil rozšíření výsadby vinic i za hradby pražského města, čímž došlo k vytvoření unikátního zeleného pásu kolem centra, dnes snu všech urbanistů. Réva se vysazovala na všech kopcích za hradbami do vzdálenosti tří mil, tedy zhruba pěti kilometrů. Nařízení navíc pěstitele osvobozovalo od platby „desátků“ na 12 let a od daní navždy. Není divu, že se s vinicemi roztrhl pytel.
Ochrana vinic byla ještě zesílena a funkce perkmistra, výše zmíněného vinařského úředníka, se stala prací snů. Na své si regulátor mohl přijít nejen finančně, ale disponoval i právem nařizovat tělesné tresty. Včetně hrdelního trestu, který následoval, pokud jste se rozhodli uškodit vinici v noci.
A pak přišlo naše dnešní výročí, 9. leden 1370, kdy se Karel IV. rozhodl podpořit vinařství dalším nařízením. Po několik měsíců v roce, do dne Svátosti, byl vydán zákaz dovážení cizích vín do Čech. Zajímavostí je, že zákaz se týkal i dovozu vín z Moravy.
I tento zákaz měl jednu výjimku, kterou dostala drahá italská vína. Kdo ji prolobboval, o tom archivy mlčí. Ale ani tímto nařízením Karlovo protěžování pražských vinic nekončilo. O tři roky později Otec vlasti nařídil, že ve městech a vesnicích, patřícím českým králům, se nesmí cizí vína nejen prodávat, ale ani nalévat v hospodách. Totéž platilo i pro církevní majetek.
Ochranářská opatření vedla k rozkvětu nejen českých, ale především pražských vinic. Vinohrady vstoupily ve známost jako Viničné hory a Botič se pyšnil názvem Vinný potok. V další historii najdou pražské kopce i jiné využití, ale vinice jsou nedílnou součástí města i dnes. Ta legendární Svatováclavská se na svazích po Pražským hradem dočkala své obnovy a dnes je obdivována domácími i zahraničními turisty.
Zdroje: Alena Ježková: Karel IV. a jeho Praha
https://zemesveta.cz/vino-v-dobe-karla-iv/
Encyklopedie.praha2.cz
Vložil: Radka Vosáhlo