Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Množte se a ploďte a ke správnému lidství veďte, káže arcibiskup. Komentář Štěpána Chába

komentář 06.01.2025
Množte se a ploďte a ke správnému lidství veďte, káže arcibiskup. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Jana Graubnera

Popisek: Arcibiskup Jan Graubner

Už i do církve svaté dorazila zvěst, že porodnost klesá pod čáru, kde je potřeba spustit melodramatickou hudbu. Nerodíme, vymíráme. Ale pohled to byl tak nějak naivní.

Arcibiskup Jan Graubner vyzval Čechy, aby změnili své sobecké chování, odevzdali se lásce druhým a plodili děti. „Jsou témata, o kterých nedokážeme nahlas mluvit. Naše země vymírá, a my mlčíme, abychom nemuseli říct, že je třeba změnit životní styl, přestat žít pro sebe a více žít pro děti, i když to znamená vlastní omezení.

Respektovat přirozená práva dětí na věrnou lásku otce a matky. Mít na děti čas, aby nepřibývalo depresí a sebevražd dětí a mládeže. Pomoci jim rozvinout vrozené vlohy mužství či ženství a upevnit vlastní identitu zdravým rozvojem osobnosti. Je třeba se znovu naučit hledat štěstí v tom, že děláme šťastnými druhé,“ řekl Graubner při homilii.

Arcibiskup Jan Graubner na to sice hledí moc hezky, ale za nízkou porodností vidí jen zhýralý život bez hodnot a beze smyslu.

Nakoukl jsem do dat Českého statistického úřadu. Průměrná mzda v roce 2005 dosahovala na 17 678 korun. V roce 2023 na 43 057 korun. Krásně jsme poskočili. O 2,4 násobek víc. Se mzdami by nejspíš mělo poskočit i všechno ostatní. Hezky ruku v ruce. Jenže neposkočilo. Koukl jsem i na ceny bydlení. A nekoukl jsem do Prahy nebo Brna, aby mi cenu nekroutila z reality vytržená realitní bublina velkoměsta. Takže na Ústecku, abych zůstal doma, stál v roce 2005 metr čtvereční bytu 5698 korun. V roce 2023 už stál tentýž metr čtvereční v tomtéž Ústeckém kraji 33 679 korun. Pokusil jsem se použít kalkulačku a došel k tomu, že cena za bydlení v nejzanedbanějším a nejopovrhovanějším kraji se 5,9x znásobila.

A teď si ta čísla položme vedle sebe. Mzdy stouply 2,4x, bydlení 5,9x. Já vím, je to takové příliš pozemské a světské, ale člověka od plození a rození odradí, když by měl nakupovat výbavičku pro miminko někam pod most.

Ano, přízemnost takových strázní je podobna bzukotu komára. Jenže my můžeme směle pokračovat dál. K astronomicky drahému bydlení připočítat vzhůru letící ceny prakticky všeho spotřebního a upadající životní úroveň nakadeřit k tomu. To pak, posílám k uším pana Graubnera, vede k jinému než konzumně sobeckému životu. Nad zemí se kvůli tomu usadil takový odduchovnělý opar permanentního nakrknutí, odporu, neštěstí, nejistoty, skepse, a hlavně negativního pohledu do budoucnosti. Do toho rodit děti? Tam by se měl Jan Graubner obávat o duše lidu českého. Na celou společnost neustále padá takový jemný popílek negativity, který se jako mour spojuje do tvrdé a neproniknutelné krusty.

Až mě napadlo, že by nebylo od věci začít přemýšlet nad žalobou o odškodnění vůči České republice za ublížení na zdraví, na cti, na budoucnosti i na nenarozených dětech. Česká republika se z milé, trochu rošťácké a zajímavé země změnila na nepříjemný prostor plný pastí a zlé vůle, kde je o strach žít. A jelikož mám sám čtyři děti, mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že stát a prostředí v něm rodiny fakticky týrá.

Možná by nebylo chybou, kdyby se začalo ve veřejném prostoru mluvit o slovu naděje. Že se to zlepší víc, než jen z bláta do louže, že ve výhledu je i něco jiného, než mor a cholera, že se v zemi děje i nějaká ta boží spravedlnost (opět do uší pana Graubnera). Teď má země začít žít „nadějí“, že se před podzimními volbami všechny její i nejzapadlejší kouty zalijí splašky ze Strakovky a že se situace zlepší tím, že se vymění masky v jejím vedení. No, nevím, to moc naděje neskýtá, abych tak řekl.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb