Princem můžete být jen jednou za život, takovou nabídku nemohl Trojan odmítnout. VIP novinky

Foto: Se svolením České televize

Popisek: Josef Trojan jako princ Felix v štědrovečerní pohádce Tři princezny. Úspěšného otce tváří nezapře, obrovská kukadla ale zdědil po matce.

Štědrovečerní pohádka zahýbala sociálními sítěmi i médii víc, než novoroční projev prezidenta s tím premiérovým vánočním dohromady. Národ se bouří a mladičký výhonek slavné herecké rodiny se tomu posmívá. Inu, alespoň nám ta vánoční aférka ukázala, co v Čechách lidi pálí.

Josefu Trojanovi je dvacet tři let a má za sebou významné role ve filmech i Hamleta v ostravském divadle Petra Bezruče. Mluví se o talentu i charismatu, jímž syn slavného otce Ivana Trojana  disponuje, nápadná je i rodinná podoba, která nabízí mladému herci zajímavé možnosti. Poté co si zahrál v Šarlatánovi mladou verzi svého otce, sklidili oba zasloužený potlesk. Méně zdařilý film pak byl Abstinent, kde si pro změnu zahrál se svou maminkou Klárou Pollertovou-Trojanovou. Na tento rok chystá Agnieszka Holland premiéru životopisného filmu o Franzi Kafkovi, v němž si opět zahrají Trojan starší i mladší. Jméno režisérky i spoluscenáristy Marka Epsteina dává naději, že film bude dobrý, a tak si Josef Trojan připíše do filmografie další úspěšný počin. Úspěšnější, než byla vánoční pohádka Tři princezny.

Role prince se neodmítá

Když dostal Josef nabídku od režiséra Tomše Pavlíčka, aby se stal princem v nové televizní pohádce, nezaváhal. V rozhovoru pro iGlanc sice na jednu stranu rozhodně popřel, že by si myslel, že se přiblíží úspěchu svého otce v Andělovi Páně, na druhou stranu se ale s nadšením vyjádřil, že možnost zahrát si prince pro něj byla velice lákavá. „Princem v pohádce se můžete stát třeba jen jednou za život,“ řekl a pohádku Tři princezny si pochvaloval.

Diváci a zejména divačky, kterým se líbí Josefovy obrovské oči a rozdováděné čertovské kudrny, se těšili. Žel, nakonec byl Josef Trojan to jediné, co se jim na pohádce líbilo. Jeho princ byl mile praštěný vynálezce, kterého setkání se třemi uchazečkami o jeho ruku vytáhlo z ulity a dalo zelenou skrývané laskavosti a smyslu pro spravedlnost. Zlá královna je poražena, všechny princezny mají skvělé ženichy, svatba, obě království budou žít v míru s chytrým párem na trůnu, konec zvonec. Potíž je v tom, že cesta k tomu konci byla dost podivná.

Tři princezny hrály dívky pobytem před kamerou nepoznamenané a šumlující tak, že jim mnohdy nebylo vůbec rozumět. To když vyrazili do světa Pavel Trávníček a Jiří Bartoška, mělo to jiný říz. Vyjížděli tryskem, zatímco tady se princ loudá na koni na vyjížďku za hledáním pravdy, jako by měl jeho kůň svázané nohy. Všechno se vleče a díky tak pomalému tempu divák snadno identifikuje, že celý příběh je poskládaný ze starých dobrých několika pohádek, a to jak v ději, kdy princezny putují širým krajem od jednoho záchytného bodu k druhému, tak v postavách – jedné se stane osudem setkání se Slunečníkem, druhé s Měsíčníkem a nakonec i v detailech, když mladý vynálezce vymyslí stroj létací, jako kdysi švec Jíra.

Zlá královna připomíná víc Čachtickou paní než kouzelnici. To, že dělný zemědělský lid kyne princeznám na cestu jako kdysi princi Miroslavovi, už je jen svědectví o tom, že ve Třech princeznách se prostě originálního nápadu nedočkáte. Nelze než popřát Josefu Trojanovi, aby se v životě dočkal ještě jiného prince v nějaké lepší pohádce. Tuhle totiž nezachránil, i když se ji snaží hájit do posledního dechu.

Bouře divácké nevole a hercova podivná obhajoba

Pohádka nevydařená, poslepovaná z různých motivů, si vysloužila nevoli diváků také za to, že hrdinkami jsou zde tři bojovné mladé ženy, což prý se do pohádky nehodí. To je ovšem notně pomýlené, protože bychom museli pohrdnout i nejslavnější Popelkou Libuše Šafránkové, která přece střílela z luku jako zdatný myslivec a z rozmazlených kluků kolem prince si vůbec nic nedělala. Statečných princezen jsou české pohádky plné, v tom tedy zádrhel není. To jen doba vyvolává debaty o převrácených rolích.

Josef Trojan tomu jde ovšem naproti. „Zdá se, že skrze tu pohádku jsme zahráli na velmi citlivou českou strunu, vytáhli jsme nějaké kostlivce ze skříně. Evidentně ještě zdaleka nejsme tam, kde bychom měli být. Pořád je to u nás téma, o kterém se bavíme a máme na to různé názory. Přitom je opovrženíhodné, že něco takového je tématem ožehavým, jelikož by to mělo být úplně přirozené,“ pronesl plamennou obhajobu Tří princezen ve výše zmíněném rozhovoru pro iGlanc. Ach, to mládí, zrozené novým tisíciletím a za vzor si beroucí podívné Gréty.

Nezkušený princ dánský

Josef Trojan o své rodině říká, že se spolu o rolích neradí, rodiče mu prý nechávají prostor, aby si cestu k postavám hledal sám. Otázkou je, zda by si představitel nové generace radit dal. Svět dnešních dvacetiletých se od toho, v němž vyrůstali a vědomosti nabírali jejich rodiče, liší jak jehla od vidlí. My starší vnímáme nezkušenost, ale také nevzdělanost. Není divu, že když mladý talentovaný herec narazí na roli, jejíž výklad se táhne mnoha staletími, potřebuje naslouchat někomu, kdo ho přípravou důkladně provede. Nemá-li takové vedení, nebo mu naslouchat z mladistvého trucu nechce, pohoří.

Hrát těsně po dvacítce Hamleta je nadlidský úkol. Žel, Josef Trojan v něm v divadle Petra Bezruče do značné míry pohořel. Inscenace ani on sám moc potlesku nezažívají. Přesto tu máme zajímavého dospívajícího kluka s hereckým temperamentem, který umí zaujmout. Přejme mu lepší prince a lepší projekty, ať může být rodina skutečně hrdá na svou novou generaci.

Ostatně sebereflexe mladému Trojanovi nechybí. Na okraj štědrovečerní pohádky se v Deniku.cz vyjádřil se vší skromností: „Ta zkušenost byla radostná. Věděl jsem, že děláme něco, co má být v prvé řadě příjemné. A uvědomovali si to všichni členové štábu, takže se vytvořila hezká atmosféra, která je pro pohádku klíčová. Určitě bych si v pohádce rád znovu zahrál, ale možná bych chtěl na to ještě dozrát, aby mě taková zkušenost třeba potkala zase v nějaké jiné životní fázi.“

Lidé byli v roce 2024 štědří až do vánočních svátků

Často čteme, jak si lidé stěžují na chudobu a drahotu, přesto v této době víc než kdy jindy pamatujeme na ty, kdo jsou na tom hůř než my sami. Sbírky na povodněmi postižené, nemocné, nemohoucí, na útulky pro zvířata, zoologické zahrady atd. dosahovaly v roce 2024 rekordních částek. Také Adventní koncerty České televize přinesly Středisku rané péče Educo Zlín, ParaCENTRU Fenix v Brně, Centru Locika a Pacientské neziskové organizaci Maminy s rakovinou více než 23,5 milionu korun.

Vyšehrad se dočká nového osvětlení

Stávající slavnostní osvětlení Národní kulturní památky Vyšehrad je technologicky i morálně přežité a z památkového hlediska nevhodné. Jeho pravidelná údržba je s ohledem na zastaralost jednotlivých komponent náročná a nehospodárná, stejně jako samotný provoz. Po téměř pětadvaceti letech provozu jsou některé konstrukce na hranici své technické životnosti. Proto se Hlavní město Praha rozhodlo vypsat soutěž na nové osvětlení, odpovídající všemi parametry současné době.

„Těším se, že nové slavnostní osvětlení přinese nejen estetickou hodnotu pro samotný Vyšehrad, který tak nádherně světelně ožije, ale že tím také pomůžeme do budoucna propagaci místních kulturních akcí. Vyšehrad, jakožto symbol naší historie, si zaslouží moderní přístup, který respektuje památkovou hodnotu a zároveň klade důraz na udržitelnost a ochranu životního prostředí. Tato iniciativa ukazuje, že je to možné a že lze propojením tradice s inovacemi posílit kulturní identitu Prahy. Osvětlení bude technologicky nastavené tak, aby hrad kvalitně nasvítilo, ale zároveň co nejméně zatížilo místní volně žijící živočichy,“ říká Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči, výstavnictví a péči o zvířata.

Lavi jede do Anglie

S heslem Dvojky jsou lepší než jedničky si tvůrci přichystali pro fanoušky fotbalisty Laviho jako vánoční dárek první ukázku z filmu Vyšehrad Dvje. A už v rámci prvního teaseru odhalují, že v odvážnosti se nebáli zajít ještě dál, než ve veleúspěšné jedničce Vyšehrad: Fylm. Lavi totiž tentokrát dostane překvapivě angažmá v Anglii, poradí si s ním ale jako vždy po svém. Jak se svěřil představitel hlavní role, režisér a producent snímku Jakub Štáfek, natáčení nebylo vůbec jednoduché. „Zašli jsme mnohdy opravdu až za hranu, takže mi bylo v rámci dvojky na place hodně jako herci ubližováno a odnáším si dost šrámů. Ale doufám, že právě tyhle věci, které generují neskutečnou zábavu, diváci ocení.“

Zdroje: Česká televize, iGlanc, Denik.cz, CSFD, iDnes, Magistrát hl.m. Prahy, AQS/BIOSCOP/MAGIC BOX

Vložil: Ela Nováková