Věčný problém s Máří Magdalénou a jak to vlastně bylo s ní a Ježíšem. Horká židle Báry Basikové a Kamila Střihavky

14.12.2024

Foto: Se svolením FTV Prima

Popisek: Bára Basiková a Kamil Střihavka v Show Jana Krause

Rocková opera Tima Rice a Andrewa Lloyda Webera Jesus Christ Superstar se jako jedna z mála ve svém žánru stala světovou klasikou a je i po víc než padesáti letech uváděna na velkých scénách v nejrůznějších zemích. V současné době ji můžete vidět třeba v Austrálii, Holandsku, Maďarsku, Norsku. A v Čechách, v Hudebním divadle Karlín. U nás se navíc oslavuje třemi koncertními verzemi v původním obsazení.

Koncert na oslavu třiceti let od prvního uvedení rockové opery Jesus Christ Superstar měl být původně jeden v prosinci, byl ale za hodinu a čtvrt byl vyprodán. Když si Jan Kraus pozval do své show Kamila Střihavku a Báru Basikovou, mluvili o dvou přidaných koncertech v O2 aréně. Aktuálně byl přidán čtvrtý koncert na 16. února, zkuste to stihnout, možná ještě lístky dostanete. Nebo doufejte, že matadoři se uvolí zpívat ještě víckrát. Kdo ví.

Legendární představení ve Spirále

Jesus Christ Superstar vznikl v roce 1969, do Čech ale z logických důvodů dorazil s pětadvacetiletým zpožděním. Přesto se nedá říct, že by písně z tohoto muzikálu nebyly u nás známé. Na ilegální burze se dalo sehnat legendární album s fenomenálním Jidášem s hlasem Iana Gillana i filmová verze s Tedem Neeleym, fanoušci měli hudbu na kazetách, všelijak nahraných a kopírovaných. Pustit se do české verze byl odvážný počin, už proto, že americký držitel licence si vše velmi hlídá až dodnes. Pro inscenaci bylo postaveno speciální divadlo Spirála na pražském Výstavišti, a především vznikl mimořádně zdařilý překlad Michaela Prostějovského. Ježíšem se stal Kamil Střihavka, Máří Magdalénou Bára Basiková a Jidášem Dan Bárta. Tak trochu navždy, protože i po třiceti letech je diváci v těchto rolích chtějí vidět.

Hrálo se, dokud lidi chodili

V roce 1994 se tak rozjela v Čechách dosud nevídaná divadelní mašina. Divadlo jediné inscenace se nezastavilo čtyři roky. „Vím to přesně, bylo to 1288 repríz,“ upřesňuje Janu Krausovi Bára Basiková počet odehraných představení, která se hrála po dobu čtyř let takřka denně. „Hráli jsme devětkrát týdně, od úterý do neděle. Pondělí byl volný den, soboty a neděle se hrálo dvakrát. Hrálo se prostě pořád. Hráli jsme s horečkami, s migrénami, s vytrženými zuby… Muselo se hrát. Show must go on.“ Kamil Střihavka k tomu dodává, že to tehdy soubor zažil něco, co se nedá opakovat. „Byli jsme taková sevřená komunita. Dnes by se řeklo, že jsme žili ve své bublině,“ vzpomíná, jak dokonce chodili pořád všichni do jedné hospody, s rodinami, s dětmi, se psy.

Dokážou to vůbec ještě zazpívat?

My v Čechách samozřejmě dobře víme, jak to Kamil Střihavka, Dan Bárta a Bára Basiková pořád umí při koncertech rozjet. V Londýně se to ovšem neví, a tak když produkce přišla s tím, že chce uspořádat vzpomínkový koncert, museli se všichni nechat přezkoušet. Museli držiteli licence poslat svoje nahrávky se zpěvem, tváří a postavou. „Aby bylo vidět, jak vypadáme, že ještě žijeme a že to ještě umíme zazpívat,“ popisuje oblíbená zpěvačka.

„Oni chtěli, abychom poslali fotku a nazpívali ty stěžejní fláky, protože nevěřili, že to dáme v tomhle věku,“ doplňuje Kamil Střihavka s tím, že zpívat Jesuse není snadné. „Ale je to krásné, protože ta hudba je nadčasová. Oni to napsali, když jim bylo málo přes dvacet, proto to není muzikál, ale rocková opera. Andrew Lloyd Webber je v podstatě génius,“ vysvětluje složité přípravy na vzpomínkový koncert.

Ostatně takové přezkoušení zažili zpěváci už jednou, když se v roce 2010 rozhodli obnovit Ježíše v Hudebním divadle v Karlíně. Tam se rocková opera hraje s přestávkami dodnes, i když původní protagonisté už v ní nehrají. Každý, kdo do po léta hraného představení „naskočí“ jako nový interpret, musí ale projít stejně náročným konkurzem, jako tomu bylo před třiceti lety i před koncertem.