Derniéra s policejní eskortou, nekonečná soutěž s Cupákem a problém jménem Vinklář. Tajnosti slavných
11.12.2024
Foto: Se svolením Filmového studia Barrandov - Miroslav Pešan
Popisek: Vilém Besser jako markrabě Ota Braniborský v historické komedii režiséra Karla Steklého z roku 1980 Hra o královnu
Znamení Střelce, v němž se narodil, nezůstával nic dlužný. I když se do diváckého povědomí zapsal především jako charakterní herec, miloval komedie a měl přímo nebezpečný smysl pro humor. (Pokračování z pondělí 9. prosince)
Poprvé ho prý manželka Mirka zaregistrovala ve filmu, když jí bylo čtrnáct, v devatenácti se od něj dočkala první žádosti o ruku, tenkrát se tomu ale zasmála. Pak se ještě několikrát potkali a zase vzdálili a brali se až mnohem později. Když se měl narodit syn Vilém, měl Vilém Besser v divadle právě derniéru Drahomíry. Hrál Hněvsu, oblečeného do kožešin, na hlavě čepici s dlouhým liščím ohonem, na nohou hadry. A takhle vyšňořený vezl o pauze svoji ženu do porodnice. „V Zemské porodnici malovali, v Londýnské nás vyhodil vrátný, když uviděl můj doprovod. Vysvětlení odmítl. Uspěli jsme na Vinohradech, jeho pak cestou do divadla zastavili policajti. Nic nenadýchal a oni ho jako eskorta doprovodili,“ vzpomínala Mirka pro server idnes.kultura.cz při příležitosti jeho nedožitých pětaosmdesátin.
Málem létaly facky
Vilém prý výborně vařil, bavila ho zahrádka na chalupě a přímo vášnivě sbíral recepty starých hereckých kolegů. Dokonce se prý s Eduardem Cupákem předháněli, kdo jich do dabingu přinese víc. A kdo nepřinesl recept, platil panáka. Občas také „zlobil“ soudruhy, dokonce kvůli tomu nějaký čas nesměla jeho žena v televizi pracovat, a tak její scénáře oficiálně podepisovala kolegyně. A v Realistickém divadle se měly jeho problémy dokonce konkrétní podobu, jmenovaly se Josef Vinklář. „Pepa chtěl hrát všechny Mílovy role. Byl nejlepší. Ve všem. Včetně informování soudruhů. A Besser nebyl z těch, kteří by se drali. Neříkal si o role. Jednou chtěl ale Vinkláře profackovat. To když ho režisér František Vláčil obsadil do Hadího jedu. Pepa ho v klubu opil a původně Mílovu roli si domluvil pro sebe. Zahrál ji ale dobře. Vůbec nechápu, proč tak výborný herec tohle dělal,“ nechápavě kroutila hlavou Mirka.
Vše na plné pecky
Život s ním byl prý krásný, mimořádně dynamický a bohatý na nečekaná překvapení. Hlavně ale plný lásky. „Byli jsme neskutečně zaháčkovaní. Proto já už nikdy žádného chlapa domů nechtěla. Nikdo mu nesahal ani po kotníky,“ prohlásila Mirka třicet let po manželově smrti. Když se narodil syn Vilém, už oba věděli, že je zle. Na Mílu totiž zaútočila rakovina. Prostě žili ze dne na den a Besser tu a tam překonával trudné myšlenky pomocí alkoholu. „Když bylo Vilémovi trochu líp, měli jsme třeba i pár týdnů klid. To pak zkoušel v divadle a hrál. Zajímavé je, že ty poslední roky hrál krásné role a skvěle. I přestože pil,“ konstatovala. „To mi pak třeba volal po představení a posezení v klubu, abych pro něj do divadla přijela. Měli jsme to kousek, takže klidně v pyžamu, bez papírů, pomalu po paměti. Policajti nebyli. Pak mi tyhle výpadky vynahradil jinak. Byl strašně hodný, bezvadný chlap. Milovala jsem, jak všechno dělal na plný pecky. Průsery i nádherný věci.“
Kukačka v temném lese:
Do posledního dechu
Se smrtelnou chorobou bojoval její manžel dlouhým osm let. „Vilém měl rakovinu měchýře a míchy a rychlý spád to vzalo až poté, co ho pan profesor Hradec otevřel, aby se podíval, jak je to dobré. Vzduch se dostal, kam neměl, přišly metastázy, a pak už to byla otázka půl roku,“ povzdychla si Mirka. Chemoterapie tenkrát ještě nebyla, léky, které existovaly v zahraničí, občas přivezla kamarádka Dagmar Havlová. Přesto hrál do posledního dechu, i když mu byl čím dál hůř. A během posledních měsíců dokonce stanul ještě čtyřikrát před kamerou. Stihl natočit první díl úspěšného seriálu Třetí patro a naposledy si zahrál zástupce ředitele v televizním rodinném dramatu Antonína Moskalyka Mít někoho do deště.
Syn na prvním místě
Poslední rolí, kterou nastudoval v Realistickém divadle, byl Johan Ludig Heiberg v dramatu ze života slavného pohádkáře H. Ch. Andersena Rodinný portrét z roku 1856 aneb Ze života žížal. Divadelních postav měl na kontě desítky a před kamerou dalších zhruba sto. V poslední době trpěl krutými bolestmi a věrný kamarád do deště, psychiatr Jan Cimický, mu chodil domů píchat injekce. Až dva dny před smrtí už to prostě dál nešlo a museli ho převézt do nemocnice. Vilém Besser zemřel 27. října 1985 v necelých padesáti pěti letech. „Přál si, aby viděl svého syna jít do školy, odmaturovat, aby věděl, čím ten kluk bude, jestli z něj vyroste chlap, kterého budou mít ostatní rádi,“ prozradila jeho žena po letech deníku Aha!. „Poslední chvilky ve špitále byly o Vildovi a o tom, aby se mi povedlo ho vychovat bez ztráty kytičky.“
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Aha!, iDnes.cz, Český rozhlas, Česká televize, Švandovo divadlo)
Vložil: Adina Janovská