Peníze fyzické a digitální. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Peníze

Švédsko je premiantem v mnoha oblastech. Ve výbuších, ve válkách gangů, v politické korektnosti a nově také v digitalizovaných platbách prostřednictvím telefonů, chytrých prstenů a hodinek. Hotovost naši skandinávští čerství kolegové v NATO zavrhli jako přežitek nejspíš středověku.

A s tím je spojená i kyberkriminalita. Vyluxování účtu pomocí podvodů a podvůdků. V roce 2023 si zločinci ve Švédsku přilepšili o celkem 1,2 miliardy švédských korun (přibližně 2,7 miliardy korun), to byl oproti roku 2021 dvojnásobek, informoval Bloomberg. Zkouším si představit, jestli by takové množství peněz dokázali za rok vytahat z kapes lidí kapsáři. S použitím kalkulačky jsem došel k tomu, že za den by kapsáři při takovém množství zcizených peněz museli vlastnoručně ukrást tři a čtvrt milionu švédských korun. Jen kapsáři, jen ze zcizených peněženek.

To ovšem není všechno. Švédští policisté odhadují, že rozměr celé takzvané kriminální ekonomiky může dosahovat až hranice 2,5 procenta hrubého domácího produktu země, píše Bloomberg. To je víc, než kolik požadují USA dát každoročně na zbrojení v rámci NATO.

Teď jaký je rozdíl mezi kapsářem a kyberkriminálníkem. Kapsář je zpravidla člověk nevalné morálky, nevalné inteligence (přinejmenším té sociální) a jeho činnost je omezená jeho nohama a šikovností rukou. Potkat kapsáře není nikterak příjemná zkušenost, ale člověku přece jenom zmizí pouze peněženka, kde měl nějakou tu bankovku. Naštve to, ale nezlikviduje.

Na druhou stranu, kyberzločinec se zaměřuje na luxování celého účtu. Ten musí být nutně inteligentní, velmi zdatný v IT a setkání s jeho činností může člověku vyluxovat celý účet včetně úspor na stará kolena. Jejich podvody jsou sofistikované, podlé a velmi kruté. Přesto se Švédsko představuje jako ten lepší stát, který digitální ekonomiku dotáhl nejdál. Tedy až do absurdit.

Kriminální gangy pouličních kapsářů působí někde v centru měst a policisté je zpravidla časem pochytají. Doufám. Kyberkriminálníci působí z jiných států nebo kontinentů a jejich chycení vyžaduje celosvětovou spolupráci policie, navíc policie chytré, rychlé a zdatné v IT. Tedy i dobře zaplacené. Což u našich tabulkových platů jde ztuha (však to je nejspíš důvod, proč selhává stát na poli digitalizace, protože své lidi neumí zaplatit). I proto ve Švédsku podle odhadů v jámě kyberkriminality zmizí 2,5 procenta HDP celé země. To není málo.

A ono nám to straší i v České republice. „Loni bylo ve stejném období napadeno 48,5 tisíce lidí,“ řekla pro Novinky Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa. Podvodníci podle ní lidem ukradli přes internet více než miliardu korun. Jsme na tom lépe než ve Švédsku, ale to bude i tím, že u nás se hotovosti stále daří. I když i u nás se počet bezkontaktních plateb zvyšuje.

Na vině jsou podle Novinek také zastaralé chytré telefony. Ty starší pěti let nemají podporu, tedy mají zastaralý operační systém a bezpečnostní díry velikosti Grand Canyonu. „Telefony starší pěti let mají méně robustní bezpečnostní mechanismy, a jsou tak jednodušší cíl pro kyberútočníky. Ti se tak snadněji mohou dostat ke kontaktům, zprávám, přihlašovacím údajům, bankovním informacím či fotkám,“ řekl Novinkám šéf bezpečnosti O2 Radek Šichtanc.

Navíc je taková digitální měna pěkný prostředek pro dohled. Ministr Jurečka zařídil, že žadatelům o dávky se úřad bude moci podívat do účtu, a prolomit tak bankovní tajemství. A prošlo mu to. Jakmile mu to prošlo u žadatelů o dávky sociální pomoci, jak dlouho bude trvat, než nějaký povedený ze Strakovky navrhne, aby bylo porušené bankovní tajemství i u živnostníků? No, obhájil by takový návrh. Musí se sledovat, jestli živnostníci nešidí na daních. Pak by ovšem bylo na místě se ptát, jestli už role státu nezačíná páchnout. Už prolomení bankovního tajemství u dávek je krásné chucpe. Co až se byrokrat bude moci procházet po účtech každého, kdo je se státem ve styku? A to jsme všichni. Já bych to moc neoslavoval.

Zdroje: Bloomberg, iDnes, Novinky, Echo24

Vložil: Štěpán Cháb