Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Morálně nepřijatelná láska, manžel přes palubu a paní Smrt, opřená o zábradlí na mostě. Tajnosti slavných

04.10.2024
Morálně nepřijatelná láska, manžel přes palubu a paní Smrt, opřená o zábradlí na mostě. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením České televize

Popisek: Vlasta Chramostová jako první velká tragédka českého divadla Otýlie Sklenářová-Malá v seriálu Jiřího Krejčíka z roku 1961 Hrdinové okamžiku

Cítila se nevyužitá, chtěla cestovat, poznávat svět, vydělávat velké peníze a taky si je sama utrácet. Za svým snem vykročila přes mrtvoly, za což později musela tvrdě zaplatit, a osud ji donutil skousnout největší příkoří i tragické ztráty.

Od velkých nadějí a víry v zářné zítřky přes spolupráci s StB, obrovskou tragédii, tvrdé zatracení a disent až po profesní znovuzrození. Dramata, která prožívala na jevišti a před kamerou, byla proti její životní dráze jen slabým čajíčkem pro nemluvňata. Jedinečná Vlasta Chramostová, která nás navždy opustila právě před pěti lety, prošla velmi pestrou životní dráhou. Stala se jednou z nejvýznamnějších divadelních hereček i skvělou publicistkou, své názory ale vždy prosazovala velmi rázně a pokud možno hodně nahlas, což bylo leckomu proti srsti.

Utajené divadlo

Narodila se 17. listopadu 1926 v Brně jako nejstarší z pěti potomků elektroinženýra Vladimíra Chramosty a vyrůstala ve Skryjích u Rouchovan nedaleko Moravského Krumlova, které navždy zmizely v roce 1976 kvůli stavbě jaderné elektrárny Dukovany. Zaniklou obec, v níž kdysi působila její teta Bláža jako ředitelka tamní školy, připomíná jen památník obětem první světové války a kaple. V letech 1941 až 1945 studovala herectví na Státní konzervatoři v Brně u profesorů Rudolfa Waltra a Zdeňky Gräfové, už v roce 1943 ale začala hrát v Komorních hrách v Brně, její první rolí se stal hlas Boženy Němcové v dramatizaci Babičky. Poté co v roce 1944 nacisté česká divadla uzavřeli, založila s přáteli ilegální divadelní spolek D-club, který hrál v soukromých bytech.

 

Honzíkova cesta:

Byl tak trochu ženatý

Hned po osvobození stála u zrodu brněnského Svobodného divadla, na podzim 1945 už ale začala působit v Olomouci. Po jediné sezóně se stala členkou brněnského Národního, později Státního divadla, kde potkala svoji první velkou lásku, o jedenáct let staršího ředitele Karla Nováka. Jenže byl ženatý. „Pro mé mladé představy o lásce i mou výchovu to bylo naprosto neúnosné. Už k nám docházel i do rodiny… Tehdy jsem řekla, že si vezmu prvního zajímavého muže, který mě požádá o ruku,“ prozradila před lety v rozhovoru pro Divadelní noviny. A v roce 1949 dostala první filmovou roli, postavu Lídy Kolářové v dramatu ze života svazáků na stavbě Trati mládeže s názvem téměř symbolickým – Veliká příležitost.

Osudový rok

V roce 1950 se poprvé provdala za Bohumila Pavlince, ředitele Československého rozhlasu Brno. Byl chytrý, vzdělaný, typický mladý, poválečný intelektuál, přesvědčený komunista. A hlavně svobodný. Vzápětí ale přišly první trable. V politickém procesu s Rudolfem Slánským byl totiž obviněn i Pavlincův spolupracovník Otto Šling, který byl odsouzen k trestu smrti a popraven v prosinci 1952 na pražské Pankráci. Pavlinec přišel o místo, poslali ho do ostravských dolů a manželé neměli ani kde bydlet. Vlastě ale osud nabídl řešení. Měla už nové angažmá v pražském Divadle československé armády (později Divadlo na Vinohradech), na jehož jevišti prožila dvacet let. Dostala dlouhou řadu mimořádných příležitostí a patřila ke špičce souboru. Současně si ale připsala i osudové prohry.

Touha po slávě

Stala se jednou ze skupiny herců, kteří soukromě požádali prezidenta Antonína Zápotockého o milost pro Jiřinu Štěpničkovou, odsouzenou za špionáž. Odpovědí režimu bylo shromáždění členů Divadla na Vinohradech, v němž měli pro Štěpničkovou žádat trest smrti. Vlasta se ale s kolegou Rudolfem Deylem mladším nedostavila. V roce 1956 ukončil rozvodový soud definitivně její první manželství a o rok později podepsala spolupráci se Státní bezpečností, která o ni údajně usilovala už od roku 1954. Proč? „Protože jsem chtěla být slavná, chtěla jsem bez překážek uplatnit všechny svoje schopnosti, které se mi přes velký úspěch zdály stále ještě nevyužity, chtěla jsem se někdy dostat do ciziny, cestovat, poznat svět, vydělat si nějaké peníze, ne pořád počítat každou korunu, půjčovat si, někoho živit. Chtěla jsem být taky jednou šťastná,“ přiznala.

 

Námluvy:

Láska na dálku

Hlavním důvodem, proč Pavlince opustila, byl o pět let starší brněnský sochař Kondrád Babraj. Seznámili se cestou na mládežnický sjezd ve Varšavě, skvělý umělec a velký bohém patřil do tehdejší prominentní kumštýřské party. V roce 1959 mu porodila syna Konráda, jenže… „Když jsem pak měla syna, jemu velmi vadilo, že na prvním místě je syn, pak divadlo a teprve potom on – to chlapi nemají rádi,“ prozradila. „Veliká láska. Ale na dálku na trati Brno – Praha. Takové nevydrží.“ V roce 1963 pak během jediné vteřiny přišla o to nejdražší, co jí život daroval. Cestou do Brna ji oslnilo slunce a… „Po pravé straně silnice, opřena o zábradlí mostku, stála smrt. Čekala...“ popsala ve své první knize vzpomínek Byl to můj osud své největší životní trauma, které si nikdy nepřestala vyčítat. Čtyřletý Konrád havárii nepřežil, těžce zraněná Vlasta skončila v nemocnici, a poté na psychiatrii. A tím v podstatě skončila i její velká láska. „Nakonec jsem ho vyhnala, protože jsem říkala, že můžu být podváděná manželka, ale ne podváděná milenka.“

Nafoukaná hvězda

V roce 1962, právě když začalo svítat na reformní časy, vstoupila do komunistické strany a o rok později natočila s Vojtěchem Jasným a Janem Werichem legendární satirickou komedii Až přijde kocour. V roce 1965 hrála jednu z hlavních rolí v legendární komedii režiséra Zdeňka Podskalského Bílá paní, kritizující poměry v zemi, která podle prezidenta Novotného „dosáhla beztřídní společnosti“. Získala titul Zasloužilá umělkyně a zároveň se ředitelem vinohradského divadla stal dramatik František Pavlíček. Začal uvádět špičkový světový repertoár včetně vlastních adaptací, Vlasta s ním ale měla „jako nafoukaná hvězda v té době napjaté vztahy“. Kromě působení na jevišti pravidelně spolupracovala s televizí a na kontě už měla hezkou řádku filmových rolí. V té době vstoupil do jejího života další osudový muž, kameraman Stanislav Milota.

Srpnový dokument

V roce 1968 zazářila mimo jiné v psychologickém hororu podle literární předlohy Ladislava Fukse Spalovač mrtvol, který natočil režisér Juraj Herz a za kamerou stál právě Milota. Ten se ve středu 21. srpna 1968 vloupal do Filmového studia Barrandov, vypůjčil si svou kameru a materiál a s Vlastou natočil dva tisíce metrů profesionálního dokumentárního záznamu z okupované Prahy. Stejnou kamerou Stanislav natočil v lednu 1969 dokument z pohřbu Jana Palacha. O rok později dostala Vlasta za moderování reformního pořadu Jizvy, jiskry, jistoty zákaz účinkování v televizi, vystoupila z KSČ a na protest proti vyhození ředitele Pavlíčka opustila Divadlo na Vinohradech. Pomocnou ruku jí pak nabídl zakladatel Divadla za branou, režisér a herec Otomar Krejča, a v roce 1971 si Stanislava Milotu vzala.

 

Spalovač mrtvol:

Vyřešený případ

V roce 1972 bylo Krejčovo divadlo zrušeno a o rok později se Vlasta rozloučila s jevištěm v Západočeském divadle v Chebu. A opět symbolicky, hlavní rolí v dramatu Bertolta Brechta Matka Kuráž. Původně měla nastoupit do angažmá v Kolíně,už ale měla smůlu.Na písemný dotaz, proč byl její nástup do kolínského divadla zmařen, jí bývalá kolegyně Jiřina Švorcová, tehdy již členka ÚV KSČ, odpověděla: „Vážená soudružko, Váš požadavek je bezpředmětný, protože Váš případ je podle našich informací vyřešen.“ A tak se Vlasta Chramostová stala s kolegou Pavlem Landovským a režisérem Pavlem Juráčkem jednou z trojice dramatických umělců, kterým bylo veřejná činnost úplně zakázána.

Pokračování v pondělí 7. října

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Národní divadlo, Encyklopedie dějin Brna, Vlasta Chramostová: Byl to můj osud, Divadlo na Vinohradech, Divadelní noviny)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská