Patříme na západ tak, až je to k smíchu. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Socha svobody

Dočetl jsem se, že Rumunsko si od USA půjčí bezmála jednu miliardu dolarů na „velmi výhodný“ úrok. Za zapůjčené peníze si chce pořídit výhradně zbraně. Uvažuje i o nákupu americké stíhačky F-35. Ten kolonialistický model ekonomiky USA je fascinující. A my se v něm točíme vlastně obdobně jako Rumuni. Holt, východní Evropa, už třicet let prostor pro bohatnutí západních zemí.

Zkusme pochopit, na co se právě v případě Rumunska díváme. Rumunsko si půjčí od USA miliardu dolarů. Cíl – investovat je výhradně do zbrojení s přesahem do toho, že si Rumuni koupí stíhačky F-35 z USA, ke kterým jsme se rukou paní Černochové už také upsali. Takže USA půjčí Rumunsku miliardu, Rumunsko zapůjčené peníze investuje u amerických zbrojovek, takže peníze z půjčky se jako bumerang vrací do USA. Následují roky, kdy Rumunsko bude USA vracet půjčku i s „velmi výhodným“ úrokem. To vše pak na základě války na Ukrajině, kde si Rusko a USA vyřizují své velmocenské postavení. Do toho pak zaznívá informace, že v Rumunsku právě vzniká největší vojenská základna NATO v celé Evropě. Potažmo základna americké armády.

Podívejme se v krátkosti na nedávnou historii Rumunska a jeho zbrojního průmyslu. Před rokem 1989 patřilo Rumunsko mezi deset největších vývozců zbraní na světě. Jeho zbrojní průmysl během 90. let značně upadl. Vývoz klesl ze zhruba jedné miliardy dolarů před rokem 1989 na přibližně 43 milionů dolarů v roce 2006 a počet zaměstnanců klesl z 220 000 v roce 1990 na 20 000 v roce 2009. Berme v potaz i inflaci, která propad ještě víc prohloubila. Je to moc pěkné, rumunská čísla jako kdyby říkala, že jsme zmoudřeli a vykašlali se na válčení. Nezmoudřeli, válčíme chutě víc a víc. Bez úcty k životu, bez úcty k člověku. Prostě pro ty velmocenské choutky vraždíme, zbrojíme a na zbrojení se masivně zadlužujeme.

Rumunsko se tak dostalo na naprostou periferii zájmu i hodnoty. Holt, kolonizovaný východ, do kterého spadá i Česká republika. Geopoliticky bezesporu, ač si může v politických blouznivých projevech ve stylu „patříme na západ“ libovat ve střední Evropě, tak jsme, stejně jako Rumunsko, východ. Metoda postupného rozbití průmyslu, jeho rozprodej, vysátí odborníků a nákup výroby i know-how za hubičku. Netvrdím, že v zemích, které čerstvě sekly se socialismem, byl průmysl na bůhví jak vysoké úrovni. Ovšem v rámci zachování vlastní důstojnosti i svrchovanosti se průmysl měl zachovat a pomocí reforem rozhýbat, aby mohl konkurovat. Ne se jej bezhlavě zbavit a stržené peníze prožrat. Jak to proběhlo v Rumunsku, ale i v České republice.

Celý východ Evropy tak poklonkuje USA a ztratil jakoukoliv manévrovací schopnost. Z toho pak nepřímo plyne, že se do čela zemí dostávají zpravidla jen loutky, které poslušně žádají o půjčky, a u věřitele je pak také utrácejí. To vše ve vleku zahraniční politiky věřitele. Tedy USA. Dříve Sovětského svazu. A v budoucnu? Kdo ví? Klidně Pekingu.

Pád socialismu ve východní Evropě západní země cynicky zneužily k tomu, aby si jen rozšířily svůj politický, vojenský a ekonomický vliv. Kdybychom po roce 1989 do všeobecného nadšení z naší naivity chvíli přemýšleli a pracovali na vlastní svrchovanosti, ne na až hysterické překabátění z jednoho tábora do druhého, s největší pravděpodobností bychom na tom teď byli všichni lépe. Jak my, tak i západní Evropa, ale i bezpečnostní situace ve světě. Protože východní Evropa by byla sebevědomý a svrchovaný partner do diskuse, ne onuce, která se zadlužuje a slouží do roztrhání těla.

To rozhodně neznamená, že se měl východ Evropy přimknout k v tu chvíli kolabujícímu Rusku. Jen nechápu, proč jsme bez jakékoliv snahy o renesanci vlastních zemí přešli z jedné podřízenosti k další podřízenosti. A ztratili tak možnost být tím, na jehož postoji záleží. Teď jen fialovsky „patříme na západ“. Jak Rumunsko, tak i Česká republika a další země východní Evropy, které se už třicet let nedokážou vymotat z dalšího ponížení. Nejsme v dobré partě. Jsme kolonie. Zneužívaná a využívaná. A pánbu to vidí, holomci, co jste byli posledních třicet let u vlád, vidí a líbit se mu to nemůže.

Zdroje: Observer News, iRozhlas, Bussiness Magazin, Money, Wikipedie

Vložil: Štěpán Cháb