Nechce do bulváru, ale reality show má ráda. Elizaveta Maximová teď prodává svou intimitu. VIP skandály a aférky

Foto: Česká televize / Mikuláš Křepelka (stejně jako snímky v textu, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Elizaveta Maximová v minisérii ČT Vlastně se nic nestalo

Její učitel na DAMU Ladislav Mrkvička v ní viděl komediální talent. Na jevišti ho prokázat mohla, ve filmu a televizi jsou jí ale zatím určeny role převážně dramatické. I nyní ji uvidíme jako ženu s problémy v minisérii Vlastně se nic nestalo.

Elizaveta Maximová žije v Čechách od dětství, kořeny má ale v ruském Tatarstánu a její rodina je ukrajinsko-ruská. Mezi předky má herce, žádný z nich ale nepřekročil lokální úspěch v Kazani. Pro herce z Tatarstánu je to podle jejích slov těžké. „Mám velkou část rodiny z Tatarstánu, z hereckého prostředí, a už odmalička jsem přemýšlela, jak je to zvláštní, že velké tatarské hvězdy nikdo jinde mimo domov nezná. Setkala jsem se i s případy, kdy umělci tu „velkou slávu“ nezvládli, moji příbuzní herci a režiséři tohle však naštěstí měli zpracované. Pýše nedali žádný prostor, zato dali průchod zdravým pochybnostem, které k umělecké práci patří,“ popisuje v rozhovoru na Novinky.cz odkaz svých hereckých předků, kterého se drží. Ona sama se ve dvaatřiceti letech stává vyhledávanou herečkou a díky tomu, že filmy, ve kterých hrála, byly s úspěchem uvedeny na mezinárodních festivalech, dá se říct, že hranice české herecké slávy už lehce překročila. Bezpochyby nejen díky své zajímavé tváři a eleganci, ale hlavně proto, že je pilná a poctivá při studiu rolí.

Elizaveta na svém Instagramu, foto se svolením Elizaveta Maximová

Vražedkyně, oběti i svědkyně

Elizavetu často vídáme v kriminálních sériích. Byla obětí násilí ve Stockholmském syndromu, ale také vražedkyní. „Vražedkyně jsou rafinované, procházejí psychologickým vývojem, je to zajímavá herecká výzva. Musí se chovat jako chameleoni. Když jsme točili Případy I. oddělení, neustále jsem se ptala režiséra Michala Blaška, jak se může mladá matka chovat tak chladnokrevně. Bavilo mě odhalovat a domýšlet si její vnitřní pohnutky. Jenže když víte, že scénář odpovídá skutečným událostem, naskočí vám husí kůže,“ vysvětluje na Novinky.cz, že mnoho postav od ní vyžaduje hodně přemýšlení, protože s nimi nemá mnoho společného. Takové úkoly má ale ráda.

Na Českých lvech... Foto se svolením Elizaveta Maximová

Burleska je dřina, která musí vypadat jako lehký flirt

Když v první řadě Docenta hrála tanečnici v kabaretu, nesmírně jí to slušelo. Kostým plný flitrů a peříček odhaloval její dlouhé nohy, hluboký výstřih pěknou ženskou postavu. Netušila ovšem, jak náročné je tančit burlesku. „Absolvovala jsem zhruba tři tréninky s výbornými tanečnicemi z Czech Cabaret Show a překvapilo mě, jak je burleska náročná. Přestože si myslím, že se hýbat umím, a prošla jsem – i když s odřenýma ušima – taneční průpravou na DAMU, jasně jsem viděla, že nemám šanci za tak krátkou dobu dohnat jejich léta dřiny.“ Nakonec režisér Jiří Strach rozhodl, že ji ostatní tanečnice posadí na stupínek a budou ji vozit dopředu a dozadu. A protože je gentleman, zdůvodnil to bez hany: „Později mi taktně vysvětlil, že to nebylo kvůli tomu, že nezvládám choreografii, ale proto, abych „vynikla,“ vzpomíná herečka, jak nakonec taneční výstup v Docentovi zvládla a jak se jí prostředí burlesky zalíbilo: „Velmi mě chytlo. Především nádherné ručně šité kostýmy tanečnic, make-up nebo rekvizity, jako jsou třeba peří nebo třpytky. Nejvíc se mi líbí filozofie burlesky, která vlastně není o odhalování, ale o flirtování a svádění. Nespatřuji na ní nic vulgárního či nevkusného, v provedení profesionálních tanečnic je to umělecký zážitek.“

Letos ve Varech... Foto se svolením Elizaveta Maximová

Kostýmní role, v nichž hraje ženy z minulých dob, jsou jejímu srdci blízké, ráda se vžívá do historické atmosféry, ať už to bylo 19. století s rolí Karolíny Světlé v Boženě Němcové, nebo doba ne tak vzdálená v Herci, kde hrála zapálenou komunistku z padesátých let, či devadesátky s rolí matky ze Světýlek. 

Andreu by propleskla a potom objala

Také nová role před kamerou v minisérii Vlastně se nic nestalo je pro Elizavetu Maximovou protiúkol. Její hrdinka Andrea prodává na sítích intimitu a stává se jí to pohodlným zdrojem peněz. V rozhovoru pro Glanc přitom herečka říká, že sama má hranice toho, co sděluje na sítích, pevně nastavené. Na Instagram nechce dávat nic ze svého soukromého života, nechce, aby se její posty stávaly zdrojem pro bulvár. „Musím říct, že to, co o sobě sdělujeme na sociálních sítích, je téma, o kterém jsme se s tvůrci minisérie bavili. I moje postava Andrey, která vyšla z reality show, kde trávila čas na ostrově a bojovala o přežití, zjistila, že byla sestříhána úplně jinak. Její mediální obraz byl úplně jiný, než kým je ve skutečnosti. Myslím si, že i tím, co dáváme na sociální sítě, můžeme vytvářet své alter ego,“ uvažuje o fenoménu současné doby. Sama je prý méně odvážná a víc stydlivá než její hrdinka, kterou by často nejraději pořádně zatřásla, za chvíli by ji ale objala a zahrnula láskou. Faktor reality show přitom herečka nijak negativně nevidí, sama se na některé ráda dívá. Jen by se jich asi nezúčastnila.

Vlastně se nic nestalo: na snímku vpravo

Spisovatelka čte nahlas

Před časem dostala Elizaveta Maximová nabídku napsat povídku do jednoho módního časopisu. Psaní se jí tak zalíbilo, že požádala o to, by se mohla stát pravidelnou přispěvatelkou, a tak píše drobné fejetony, sloupky a příběhy. Pro Dvojku českého rozhlasu také načetla na pokračování knihu Petry Soukupové Věci, na které nastal čas. „Je to jedna z prvních četeb a nesmírně mě to bavilo. Zároveň jsem nečekala, že je to tak náročné,“ přiznává v rozhovoru pro Blízká setkání na Dvojce. Při načítání románu prý herečce radil režisér Petr Mančal. „Poradil mi, jak se mám připravovat i doma. A poslechla jsem ho, protože na první natáčení jsem přišla podpřipravená. To znamená, že jsem si to doma četla potichu i nahlas, ale nepoužívala jsem tužku. Když zkouším třeba v divadle, tak si ze mě všichni dělají legraci, protože mám celý scénář popsaný. Tady jsem přišla bez tužtičky,“ vypráví Elizaveta Maximová, která je jinak mezi kolegy i režiséry pověstná tím, že stále žádá nové podněty a připomínky ke svému výkonu.

Výroba krásy... Foto se svolením Elizaveta Maximová

Malý Pán se stává Velkým Pánem

Oblíbený Malý Pán a jeho přátelé jsou po letech zpátky. Dobrodružství Velkého Pána je volným pokračováním snímku z roku 2015, který si mezi dětmi i dospělými získal velkou oblibu a sklízel ocenění na českých i zahraničních festivalech. Oba filmy vznikaly jedinečným způsobem, kdy
loutky své role odehrály v reálném prostředí lesa.

Velkého Pána doprovodí do kin píseň od autora filmové hudby Milana Caise, kterou nazpívali Barbora Poláková a Saša Rašilov. Supraphon souběžně s premiérou filmu vydá soundtrack s hudbou k oběma dílům. Strhující loutková podívaná pro celou rodinu dorazí do kin 3. října.  

Adéla Elbel vyráží na nové turné s miminkem v náručí

Oblíbená česká stand-up komička a moderátorka Adéla Elbel si pro své fanoušky připravila zbrusu novou show s názvem Trojjediná, se kterou na podzim vyrazí na tour po celé ČR. S novým speciálem bude vystupovat od 14. října, pražská premiéra představení pak proběhne 6. listopadu v divadle Gong. „Rozvedená čtyřicítka je velký terno. Zase na startu. Jak najít své štěstí ve věku zralejším než hruška máslovka? Vrhnout se opět do vztahu nebo se jen stát milenkou a pozorovat život z dálky? Čeká snad štěstí na ezo kurzech a v motivačních knihách? Pomůže mi vyplnit prázdné dny kalendář Krásné paní? A jak si pak poradit s novým vztahem na dálku, do kterého přijde další dítě? Tak nejen na tyhle otázky hledám v novém představení odpovědi,“ popisuje Adéla Elbel.

Adéla Ebel, foto The PR

Letos v dubnu se navíc komička stala potřetí maminkou. Na svět přivedla holčičku, které s manželem Michalem Rožkem dali jméno Gréta. Manželé mají z předchozích vztahů každý ještě dvě děti. „Na tour budu jezdit i s miminem a pomáhat mi bude Michal, bude to dobrodružství, moc se na to těším,“ doplnila Adéla.

Máte rádi psí filmy? Tentokrát jeden přichází až z Austrálie

Od dob Lassie, co se vrací se na schématu filmů s psími hrdiny mnoho nezměnilo, pořád jsou to slzopudné dojáky, které nestráví každý, ovšem těch, kdo psíky na plátně milují, je pořád dost. Malý velký pes není jen dalším filmem o psím hrdinovi, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zatoulaný kříženec v něm spolu s desetiletou Annie sice hraje hlavní roli, ale ze všeho nejvíc je to příběh o tom, co je v životě skutečně podstatné. O lásce, síle přátelství i důležitosti rodiny a odvaze zůstat sám sebou. Bez ohledu na všechny pochybovačné hlasy i těžkosti, které to s sebou přináší.

Aspoň tak ho charakterizují tvůrci a věří, že velkým divákům připomene, že nemusí nést celou tíhu světa na svých bedrech, a těm malým dodá kuráž věřit v sebe a své blízké. Dojemný a vtipný příběh vznikl podle knižního hitu, který v Austrálii posbíral všechny velké literární ceny. 

Zdroj: CSFD, iDnes, Glanc, Dvojka ČR, Novinky.cz, Česká televize, Voyo, The PR, Brainzone, Bontonfilm

Vložil: Ela Nováková