Pirátská strana. Od Marxe k Hitlerovi a zase zpátky. Komentář Štěpána Chába
komentář
20.09.2024
Foto: Se svolením České pirátské strany
Popisek: Tomáš Guth Jarkovský
V pirátské bažině se opět urodilo. Nyní přišly na paškál děti a chudoba. A bylo posvícení.
„Jestli jsi silný zastánce práva na interrupci, měla bys podporovat, aby byly dostupné. Když nebudou, všichni zaplatíme ve výsledku víc - za děcák, policii, dávky, vězení,“ napsal pirátský věčný kandidát Tomáš Guth Jarkovský. A pokračoval dál, protože dno je stále v nedohlednu. „Nikdo nebenefituje z toho, když chudý lidi mají nechtěný děti, maximálně tak exekutoři,“ napsal Jarkovský.
Pirátská strana, od Marxe k Hitlerovi a zase zpátky, zdá se.
Tak to vidíme. Piráti si, přinejmenším skrze svého Tomáše Gutha Jarkovského, myslí, že děti z chudých rodin končí v dětském domově, řeší je policie, sosají dávky, končí ve vězení. Zajímavý pohled. Měl by ho následovat předvolební slib Pirátské strany – potrat do každé rodiny. Nebo možná nějaká milé normy pro zakládání rodin. Když nebere rodina nad sto tisíc měsíčně, bude se těhotenství trestat vězením od dvou do pěti let s povinností podstoupit potrat?
Já pocházím z chudé rodiny, kde občas hlad určoval, kudy se půjde. V děcáku jsem nebyl, policie mě nenahání, dávky neberu žádné, ve vězení jsem nebyl ani na prohlídce. Akorát do Terezína nás škola vzala. Že bychom zase otevřeli jeho „tradici“ zavedenou v období Třetí říše? Rovnou tam ty chudé nahnat? Z preventivních důvodů?
Pan Jarkovský už svou nelibost k reprodukci lidského rodu předvedl. A to ve svém milém postu o vegetariánství, veganství a těhotenství. „...V případě těhotenství se nebavíme o malichernosti, ale o devítiměsíčním užívání tvého těla proti tvé vůli a jeho pravděpodobná nezvratná změna/poškození. Taky to furt je i zdraví ohrožující proces,“ napsal letos v dubnu na síti X Jarkovský. Troufám, že dobré dvě třetiny žijících lidí jsou původem nechtěné děti. Kdyby byly potraty dostupné jako blbé nápady na sociálních sítích, je nás tu třetina?
Ne, nechystám se sklouznout do septiku samoúčelného výsměchu směrem k nepodarkům z řad komentářů na sociálních sítích těch našich podivných postav českého veřejného života. Jen bych si dovolil na příkladu pana Jarkovského poukázat na jednu takovou zvláštnost.
Aktivistická Poslední generace, nebo lidé, kteří prohlašují, že s ohledem na klima vyčítají zbytku společnosti, že nebudou mít děti, ač by je, tvrdí, chtěli, mladí kariérní progresivisté, kteří na sociálních sítích udílejí knížecí rady chudým o potratech a definují těhotenství jako invazivní stav, případně pak mladé hezké, které se nechají na sociálních sítích zvěčnit, kterak střílí s těžko pochopitelnou nenávistí do obrazu Panny Marie s jezulátkem v náručí.
Mám pocit, že jsme si v progresivní levici vychovali kastu „lepších lidí“. Nenávidí, pohrdají, štítí se „nižší“ kasty, těch co kojí, co plodí, co chudinsky nakupují v diskontu, ve slevách, co jim ty jejich spratci řvou na ulicích nebo v dopravních prostředcích, a tak svou frustraci vyjadřují aktivismem, popisem těhotenství jako invazivního procesu, nebo střílením do evropského symbolu života a mateřství. Případně rétorickým dovozem potratové politiky až do rodin.
A pozor, to nikterak nevylučuje to, aby se sami rozmnožili. Jenže jejich potomek je z „lepší kasty“, bude vychováván k progresivnímu chápání světa. A takové chápání světa se pomalu stává normalizované. Škola už se postupně zaváží tématy progresivní levice, společnost se rozeštvává různými MeToo a privilegii pro vybrané skupiny společnosti.
A tam je nejspíš ta podstata dneška. To rozdělení, které přechází snad až do patologické nenávisti nebo pohrdání vůči druhým lidem. Ten podtón popisu těhotenství jako invazivního a negativního procesu, to redukování děti na neprovedené potraty, za takovými slovy je trochu deviantní pocit vlastní výjimečnosti, snad až stavu zdegenerované a notně falešné aristokratičnosti.
Vložil: Štěpán Cháb