Pandořina výkladní skříň. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Větrník

Mario Draghi se snaží podruhé zachránit existenci Evropské unie. Rok pracoval se svým týmem na 400stánkové zprávě o stavu Evropské unie a proč je tak špatný. A hlavně, jak z toho ven.

Moc se mi líbila slova předsedkyně Evropské komise von der Leyenové, pronesená na tiskové konferenci po boku Draghiho, která ukazují, že slovo nepochopení je synonymem pro budoucnost Evropské unie. „Jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropské unie, je odklonit se od fosilních paliv,“ řekla na tiskové konferenci Leyenová při pohledu na smrtelné křeče ekonomik zemí Evropské unie. Přičemž křeče přišly právě s postupným odkláněním od fosilních paliv, které teprve začíná.

Poupravil bych ten výrok, aby dával větší smysl: Jediný způsob, jak zajistit konkurenceschopnost Evropské unie, je za pomoci fosilních paliv zařídit, že na odchodu od fosilních paliv neztratíme svou konkurenceschopnost.

Já tu hysterii kolem odchodu od fosilních paliv chápu. Evropa svá naleziště nemá, nebo má, ale je jich zoufale málo. Je tedy vydíratelná a závislá.

Mám otevřenou Draghiho zprávu a vyzobu pár zajímavých údajů.

Draghi doporučuje, abychom se zaměřili na inovace, a ukazuje to kupříkladu na grafu vědeckých publikací a inovací. V publikacích nás prý předstihla jen Čína, která si připsala 27 procent všech publikovaných prací. EU 18 procent. USA pak 13 procent. Fascinující. Už to je údaj o tom, že nám vlak ujel. To žádná zostřená pětiletka z Draghiho pera nevyřeší. Komické je, s jakou chirurgickou přesností Draghi v grafu oddělil Čínu od zbytku ekonomického i sdíleného prostoru inovací a poznání BRICS, který v grafu nazval BRIS, aby vyčlenil ze spolku Čínu. Jenže BRICS dohromady podle grafu stojí za 38 procenty všech publikací. Nemluvě o tom, že do BRICS nezahrnul pět členů, kteří se do společenství připojili k letošnímu lednu. Podivné. A trochu účelové. Snad ne ale záměrně. A nejspíš také pohled na to, kam se přesouvá budoucnost lidstva. A odkud. 

„Silné vědecké postavení EU se však plně neodráží v její přítomnosti na inovativních trzích,“ sní své sny Draghi ve zprávě. „EU má širokou a diverzifikovanou průmyslovou inovační základnu, ale v oblasti digitálních technologií zaostává,“ stěžuje si dál ve zprávě. A nedusí Evropská unie právě onu digitální odvahu? Koukněme na smlouvu DSA, kterou hned po jejím schválení provětral veřejným prostorem francouzský eurokomisař Thierry Breton, když psal výhrůžný dopis Elonu Muskovi. Když k nám přes síť X pustí rozhovor s Trumpem, mohl by litovat, psal Breton Muskovi. To je ale vstřícné prostředí pro vznik technologických gigantů, že? Takové svobodné, příznivé pro experimenty.

Nádherný obrázek, který se objevil v zprávě Maria Draghiho. Znázorňuje všechny odpovědi, které mohl autor najít a řídit se jimi, ale zdá se, že před nimi zavřel oči. Jak patrné, Evropská unie zcela pohořela v oblastech, které vedou k prosperitě skrze dnešní digitální technologie, ale ve fanatismu si vede nadmíru dobře. Draghiho řešením je, abychom zintenzivnili právě v tom fanatismu. Abychom do něho nacpali víc peněz, energie a ve výsledku i víc budoucnosti. Učit se o nás pak bude jako o hrdých pokračovatelích lumíků a blbounů nejapných?

Podívejme se právě na ony inovace a konkurenceschopnost, které se staly úhelným kamenem Dragiho zprávy. Rok 2027 bude podle podepsaného Fit for 55 přelomový. Vejdou v platnost nejen osobní emisní povolenky, ale také u nás kupříkladu definitivní konec uhelných elektráren. A to bez řádného zajištění energie pro celý trh. Dává v tomto ohledu smysl, že teprve tento rok se začalo trochu vážněji jednat o dostavbě Dukovan? A dává v tomto ohledu smysl, že se budou dostavovat jen dva reaktory Dukovan, když pro zajištění celého trhu bychom potřebovali alespoň tři nové Temelíny? Ten smysl, po kterém by měl Draghi volat a nevolá, je – vraťme se k fosilním palivům a vybudujme si s jejich pomocí stabilní energetickou síť, která nebude potřebovat fosilní paliva. Připravme se na přechod tak, že se k němu proprosperujme. Podobně, jako to dělá Čína. Už teď je bezkonkurenčním premiantem v zelených energiích, ale dosahuje toho tím, že krátkodobě mohutně zvyšuje spotřebu fosilních paliv. Ale oni se díky tomu dostávají na špici. Všeho, i těch přihlášených patentů a vědeckých prací.

Na druhou stranu my, s pomocí Leyenové a Draghiho, jdeme cestou restrikcí a trestů. Restrikcí a trestů, které ovšem nedávají smysl, protože je nevykrývá připravená energetika. Dávalo by smysl trestat uhelnou elektrárnu, kdyby byla jaksi nadlimitní, k nepotřebě. Pak by byl jen hloupý rozmar v ní vyrábět. Jenže v současnosti drží uhlí velkou část evropské energetiky. Ač je jeho dolování i pálení trestáno unií. Nedává to smysl.

Od roku 2027 do smrtelných křečí jednotlivých ekonomik přijdou „neodvolatelné“ osobní emisní povolenky. Tedy povolenky, kde budeme my všichni platit daň ze života. Za to, že si potřebujeme zajet do práce autem a že v zimě nebudeme chtít umrznout. Evropská unie si od toho slibuje přínos stovek miliard eur ročně. Stovek miliard eur, které zmizí z našich peněženek a přesunou se na podporu fanatismu se solárními, větrnými a bůhví jakými dalšími obnovitelnými zdroji energie. To unii posílí, myslí si naše politické špičky, přinese to do rozpočtu peníze.

A pozor, z takto vybraných peněz vznikne také Sociální klimatický fond. Ten bude určen pro ty, kteří začnou pod bičem osobních emisních povolenek trpět dopravní a energetickou chudobou. Dopravní a energetickou chudobou, kterou ovšem vyvolá právě existence osobních emisních povolenek. A na tomto principu fungujeme a skládáme se na smetiště dějin. My, hrdí pokračovatelé lumíků a blbounů nejapných.

Do Draghiho zprávy jsem jen zběžně nakoukl, prolistoval ji, podíval se na tiskovku, kde dva potentáti naznačili podstatu zprávy, výsledný dojem je popsaný výše.

Přes víkend, budu-li mít dost času a odvahy, prolistuju dokument pečlivěji a zaměřím se na navrhovaná řešení. Pokud tam najdu racionální plán, který nás z toho dostane, s úlevou se za tento text omluvím.

Zdroj: Evropská komise

Vložil: Štěpán Cháb