Bulimii porazila a vzdor předpovědím je úspěšnou herečkou. Už ne Skleničková, prostě Leona. VIP skandály a aférky

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Leona v seriálu Duch

Když se objevila jako mladá boxerka ve Stínohře, nikdo ji neznal. Pak ale přišla pohádka Krakonošovo tajemství a seriál Sex O´clock a dívka s uhrančivým, temným pohledem začala být žádaná. Role vzdorovité Židovky ve Zlaté labuti ji přiblížila i starší generaci diváků. Leona, která se na umělecké scéně vzdala svého příjmení Skleničková, nyní frčí rychlíkem rychlé kariéry.

Nejnověji ji vídáme v seriálu Duch, kde po boku Štěpána Benoniho nahradila v policejním týmu Martu Dancingerovou. Jméno Leona pochází z řečtiny a znamená lvice, tedy vůdkyně a bojovnice. Mladá herečka mu dělá čest, na místo na výsluní se mezi herečkami své generace probojovala velmi energicky.

Hlavní hrdinové další série seriálu Duch

Souboj s jídlem vyhrála

Přitom prožila během dospívání nelehkou etapu, kdy se léčila s poruchou příjmu potravy. Anorexie se proměnila v bulimii a během náročné léčby se dověděla mimo jiné to, že může dělat kdejakou práci, ale herectví pro ni rozhodně vhodné není. Hektický život, nepravidelný režim, to prý s jejími potížemi vůbec nejde dohromady. „Je zajímavé, že během léčby, kdy jsem docházela do stacionáře pro poruchu příjmu potravy, což bylo ještě před hereckými školami, mi říkali, že je možné se vyléčit, ale ať zapomenu na herectví. Opakovali, že je to náročné prostředí, je tam tlak na vzhled, zkrátka, že to nebudu moci dělat. A to mi asi neměli říkat, protože kdykoli mě kdokoli v něčem podceňuje, tak mě naopak nabudí a já si říkám, no počkej, já ti ukážu. Věřím v sílu jednotlivce, prostředí kolem vás je takové, jaké si ho nastavíte,“ rekapituluje v rozhovoru pro Vlastu a dodává, že stále chodí na terapie, protože jí pomáhají s psychohygienou, ale jídlo už na nich většinou neřeší. Spíš se snaží odbourávat přehnané nároky, které na sebe vždycky kladla. „Člověk musí mít disciplínu a konzistenci, když chce něčeho dosáhnout, ale nesmí na sebe příliš tlačit. Když se trochu uvolní, přijde toho k němu víc,“ ví už nyní.

Leona v seriálu Duch

Přes Indii do Anglie a zpět do Čech

Herectví podlehla v rodné Vlašimi, když mezi jinými kroužky zvítězil dramaťák. V polovině střední školy proto odešla do Prahy, aby se připravila na zkoušky na DAMU. Její učitelka herectví ji nasměrovala do Prague Shakespeare Company, kde se vypracovala i k větším rolím. S představením Richard III. pak odjela na cestu po Indii. Byla to pro ni velká divadelní zkušenost, u zkoušek na DAMU ale nepomohla. A tak, protože uměla dobře anglicky, rozhodla se odjet do Londýna a navštěvovat herecké kurzy tam. „Vždy jsem chtěla pracovat v zahraničí, tak proč ne hned. Dodnes z těch kurzů čerpám, a nejen z nich. Byla to krásná lekce v tom, že každý opravdu může mít svoji cestu, i velká zkouška – sama v nové zemi,“ vzpomíná.

Do Anglie se pak ještě jednou vrátila, začala spolupracovat s hereckou agenturou a dostala se třeba ke castingové režisérce pro bondovky. „Už to mě nabíjelo. Druhý pobyt jsem ale výrazně zkrátila, protože jsem tady dostala hezké nabídky. Váhala jsem, ale nakonec jsem si řekla, že na kariéře může člověk pracovat z více stran. Někdy je lepší dolévat do jednoho šálku – třeba být v Anglii, jindy zase do jiného a pracovat zde. A neupínat se jen na jednu věc. Vím ale, že bych chtěla být evropskou herečkou,“ shrnuje svůj návrat do Čech, kde je momentálně pracovně tak vytížená, že na chvíli rezignovala na divadlo.

Leona v seriálu Duch

Ono si ji ale znovu našlo, a tak kromě natáčení filmů a seriálů nyní hraje s Martinem Hofmannem také v představení  Něžná je noc v divadle v Celetné. Střídá české i zahraniční produkce, filmy i seriály, dramata, pohádky i komedie. Je jí pětadvacet a je jí všude plno. Kam povede její herecká cesta, jak se její talent bude vyvíjet, zatím příliš neřeší. Příležitosti přijímá, jak k ní přicházejí. „Vím, že miluju herectví, miluju film a moc mě baví ta cesta, na které jsem. Vím, že v ní chci pokračovat, ale moc ráda se nechám překvapit vším, co přijde. Spíš tu cestu beru den za dnem: každý den můžu udělat něco pro to, abych povyrostla jako člověk, a když člověk vytváří umění, je jeho osobní růst vlastně i kariérním růstem. Doufám, že mě práce bude dál bavit tak jako doteď. A mám i velký seznam jmen, ať už režisérských, nebo hereckých, tvůrců, které obdivuju a se kterými bych chtěla někdy pracovat. Takže vize mám a teď uvidíme, co se vyplní,“ říká v rozhovoru pro Reflex. 

Kapitánka Hanka je neřízená střela

V Duchovi své policejní kolegy mnohdy šokuje přímostí a drzým čelem. Brzy si ji ale všichni oblíbí, protože má prostě ten správný policejní čich. V čem si je herečka s postavou podobná? Určitě v cílevědomosti, ale také ve schopnosti vyrobit si malér. „Má v sobě motivaci jít ve stopách svého táty, který byl rovněž policajt. Je to její hrdina. Tatínka jí ale zabili, když jí bylo osm. Hanka se nad jeho hrobem rozhodla, že se stane také policistkou a možná tak objasní jeho vraždu,“ popisuje jednu stránku povahy své postavy herečka v rozhovoru pro web TV Prima. „Myslím, že obě dokážeme být hodně impulzivní a takové neřízené střely, což se nám v seriálu propisuje jako že to není vždy výhodné a kolikrát nás to obě může dostat do nějakého maléru,“ uvedla ještě herečka k jisté podobnosti seriálové postavy s vlastní náturou. 

Leona v seriálu Duch 

Cetky a směnárny nahradili uměním

V Celetné ulici otevřela trojice milovníků umění, Ladislav Derner, Nikola Čablová a Helena Kočíková, kteří jsou propojeni s Central Gallery na Staroměstském náměstí, novou galerii současného českého umění. Kdysi tam mívali textilní velkoobchod rodiče spisovatele Franze Kafky, nyní tam sídlí nová galerie současného umění a obchod s designem C12. Výstavní galerie ve zrestaurovaném prostoru barokního Paláce Hrzánů z Harasova vznikla pod křídly majitele Central Gallery na Staroměstském náměstí, kde vystavují velké světové umělce, jako Salvador Dalí, Alfons Mucha a Andy Warhol.

Galerie C12, foto Tomáš Rubín

V nové galerii pak chtějí každé tři měsíce představit tvorbu některého současného českého umělce. První výstava v Galerii C12 je věnována Adéle Kostkanové. Pražská rodačka reflektuje v nejnovějších dílech proces osobní integrace do zdánlivě popisných záznamů míst. „Představuji plátna, která slouží pouze jako skici pro díla na pomezí malby a reliéfu. Pro mě je důležité, že médium malby může sloužit jako součást celku, který se vyvíjí v přítomné zkušenosti,“ vysvětlila Adéla Kostkanová, která studovala na Akademii výtvarných umění v Praze. 

Do kin míří čistokrevný horor

Výjimečně chválený horor Oddity zamíří 19. září do českých kin (s českým názvem Duše prokletých) režiséra Damiana McCarthyho. Patří mezi nejlépe hodnocené horory letošního roku. Ohlasy vyzdvihují zejména děsivou atmosféru, schopnost vyvolat strach, a momenty, u kterých publikum vykřikne hrůzou (anglické texty hovoří o „jump scares“ momentech).

Slepá žena médium, které umí hovořit se záhrobím, přijíždí na panství, kde byla brutálně zavražděna její sestra. Nepřijela sama. Přivezla si sbírku prokletých předmětů včetně dřevěné figuríny v životní velikosti. S pomocí svých schopností a temných artefaktů chce zjistit, co se oné noci stalo. 

Celovečerní dokument o Tata Boys od 5. září

Za snímkem stojí držitel čtyř Českých lvů, režisér a scenárista Marek Najbrt, jenž originálně mapuje historii kapely od jejích počátků v roce 1988, kdy jejím hlavním aktérům a zakladatelům Milanu Caisovi a Mardošovi bylo pouhých 14 let, až po současnost. Diváci se mohou těšit na unikátní archivní materiály, vzpomínky i pohledy do zákulisí kapely, která se záměrně vyhýbá mainstreamu, a přitom se stala fenoménem české kulturní scény a přes tři desetiletí oslovuje několika generací fanoušků.

Foto Česká televize / Ivo Dvořák

Zdroj: TV Prima, Reflex, Vlasta, CSFD, Piaristi.cz, Bontonfilm, SMART Communication

Vložil: Ela Nováková