Poslední role Karla Heřmánka. VIP skandály a aférky

Foto: Se svolením TV Nova (stejně jako ostatní fota v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Karel Heřmánek v seriálu Mozaika

Několik týdnů se chystám v této rubrice složit hold herectví Karla Heřmánka, který se po dlouhé době vrátil před kameru v seriálu Mozaika. Zpráva o jeho definitivním odchodu ze scény mě ale zasáhla nepřipravenou. Stejně jako všechny, kdo jsme ho znali, jako jeho blízké, jimž si tímto dovoluji přát upřímnou soustrast.

Potkávali jsme se v Letenských sadech. Dva páry s kočárky, mému synovi byl rok, tomu jejich sotva pár měsíců. Krásný pár, budící pozornost i těch, kdo si možná ani neuvědomovali, že potkávají známého herce a jeho neméně známou ženu moderátorku. Karel a Hana Heřmánkovi a v kočárku Karel mladší. Matky a hrdí otcové prožívají okamžiky setkání s „kolegy“ na víkendovém korzu v jakémsi souznění. A tak jsme si několikrát věnovali všeobjímající úsměv šťastných rodičů a letmo se pozdravili. Vzpomínka zalitá sluncem.

Manželé Heřmánkovi před několika lety na premiéře hry Berlín, Berlín ve „svém“ Divadle bez Zábradlí. Foto se svolením DBZ / Terezka Křenová

Také tuto sobotu svítilo slunce. Karel Heřmánek se ale neusmíval, učinil osudové rozhodnutí. Skoncoval se životem. Bylo mu sedmdesát šest let, šťastně vychoval pět dětí, divákům nadělil vše, co mohl. Až po tu poslední roli v seriálu Mozaika. Závěrečný dialog, ve kterém se své seriálové ženy ptá, co teď bude s jejich životy a ona mu laskavě říká, že prostě budou plynout dál, se nečekaně stala hercovým rozloučením. Dál už žít nechtěl. 

Divadelní život ve velkém stylu

Byla jsem příliš mladá, abych se v sedmdesátých letech toulala za divadlem po vlastech českých, a tak mě to, že to podstatné se odehrává na mimopražských scénách, zastihlo jen z doslechu. Inscenace Evalda Schorma v Činoherním studiu v Ústí nad Labem zněly ovšem velmi hlasitě. Když s trojicí svých dvorních herců, Jiřím Bartoškou, Karlem Heřmánkem a Pavlem Zedníčkem režisér doputoval do Prahy do Divadla Na Zábradlí, byla to už divadelní událost i pro mě. Hamlet a Bratři Karamazovi, to byl nepopsatelný zážitek. Všechny tři herce jsme znali z filmů v roztomilých rolích, ovšem to, že na jevišti dokážou rozpoutat smršť, která divákům trhá srdce a probouzí v nich buřičské touhy, byla úplně jiná liga. Zábradlí se na pár sezón vrcholící normalizace stalo jednou z divadelních scén, kde se skutečně něco dělo a ze všech tří herců se staly obdivované osobnosti.

Karel Heřmánek na scéně Divadla bez Zábradlí, foto se svolením DBZ / Terezka Křenová

Na rozdíl od svých dvou souputníků Karel Heřmánek divadlem skutečně žil naplno. A tak, když se doba změnila a změnilo se i Zábradlí, nebloudil světem televizní zábavy ani filmového průmyslu, ale stal se principálem. Divadlo Bez zábradlí bylo svým názvem vtipným odkazem, a i když soubor prošel několika scénami, od začátku se snažil především dělat dobré divadlo. Když Heřmánkovi zakotvili v Adrii na Národní třídě, bylo to již divadlo konstituované, jisté v kramflecích díky svému řediteli i jeho manželce, skvělé manažerce. Repertoár vyvažoval dramatické opusy kvalitní zábavou a některá představení, jako byl Hrdý Budžes, Každý rok ve stejnou dobu nebo mistrovský Garderobiér se hrála a hrají tak dlouho a stále s takovým ohlasem, že zasáhla víc než jednu diváckou generaci. Karel Heřmánek svým divadlem žil, s dramaturgy se podílel na přípravě repertoáru, vznik i těch inscenací, v nichž sám nehrál, sledoval od prvních zkoušek až po premiéru ostřížím okem. Pral se o dotace pro své divadlo, i když mu mnozí vyčítali, že jako zámožný člověk by neměl mít zapotřebí se doprošovat u státu. On ale dobře věděl, že když v boji o podporu kultury poleví on, doplatí na to i ti chudší.

Gardobiér, foto se svolením DBZ / Terezka Křenová

Hereckým rozloučením s divadlem se pro Karla Heřmánka stala derniéra Garderobiéra. Prožil ji v bolestech po zánětu trojklanného nervu. Nejspíš už v tu chvíli věděl, že na jeviště se už nevrátí. Své divadlo předal už v roce 2021 synům Karlovi a Josefovi. Věřme, že klan Heřmánků tak půjde ve stopách slavných českých divadelních rodin, pro které je divadlo osudem. 

Filmový milovník

Připomínat, že Karel Heřmánek měl obrovský herecký sex-appeal, jistě není nutné. Čišel z něj dokonce i v jeho poslední televizní roli v seriálu Mozaika, kde jako pán v pokročilém věku stále dokázal lámat ženská srdce. Byl stejně okouzlující jako žižkovský donchuán Fešák Hubert, jako intelektuálský fotograf krásných žen v Dobrém světle. Trojí setkání s režisérem Karlem Kachyňou v polovině osmdesátých let bylo ostatně v jeho filmové kariéře světlým bodem. Dobré světlo, Smrt krásných srnců a Kam pánové, kam jdete jsou filmy rozkročené napříč žánry a poskytly Karlu Heřmánkovi mimořádnou možnost předvést celý herecký rejstřík a mužný šarm se vším všudy. Filmových i televizních rolí ztvárnil nepočítaně, hrál i mnoha filmech pro děti a jeho Lucifer v pohádce S čerty nejsou žerty je legendárním pánem pekla. Také jeho nezaměnitelný, lehce zastřený hlas nás bude okouzlovat ještě dlouho, právě teď se na obrazovkách znovu objevili legendární Profesionálové, v nichž mistrovsky namluvil agenta Doyla.

Karel Heřmánek v seriálu Mozaika

Karel Heřmánek se úspěšně stranil pozornosti bulvárních médií, rozhovory poskytoval velmi střídmě a svou početnou rodinu si střežil jako oko v hlavě. Nyní jsou ho ovšem média plná, jeho odchod ze scény života byl natolik dramatický, že mu bylo věnováno o už hodně prostoru. To ale brzy utichne. Co zůstane, je vzpomínka na všechny ty role, kterými diváky obdařil. A pro mě vzpomínka na jeden krásný pár s kočárkem v Letenských sadech. Budiž Karlu Heřmánkovi země lehká a nebesa milostivá. 

Rozsvícené budovy Signal Festivalu 2024 

Videomappingový podzim se letos bude opakovat již podvanácté a znovu láká při procházkách Prahou k mimořádnému zážitku světlem oživených historických budov. Signal Festival připravil letos světelnou show na dny 10.-13. října. Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí promění umělecká projekce Eternal Recurrenceod digitálního tvůrce Filipa Hodase. Tento český, ovšem mezinárodně uznávaný umělec si mistrně pohrává s hranicí fikce a reality. 

Fasáda Městské knihovny na Mariánském náměstí inspirovala k videomappingové show španělsko-dánskou vizuální skupinu Desilence (na snímku, foto Piaristi).

Její projekce The Rhythm of the Ocean přenese diváky do hlubin mocného živlu za hudebního doprovodu od držitelky pěti nominací cen Grammy Suzanne Ciani.

Svatováclavský hudební festival na Hukvaldech

Klasiku, kabaret i roztančený folklor nabídne velké letní preview 21. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Poslední prázdninovou sobotu 31. srpna proběhne na hradě, v kapli i v přírodním amfiteátru Hukvaldy festivalový den nabitý pestrou dramaturgií. Vystoupí Stadlerovo klarinetové kvarteto a Benda Quartet, těšit se můžete i na vtipnou hudebně-divadelní produkci Jonáš a Tingl-Tangl v podání Tomáše Savky a Jakuba Zídka, ale i na nový projekt Tanečního souboru Hradišťan a aktivity pro děti. Vrcholným zážitkem budou bezpochyby Biblické písně Antonína Dvořáka v podání sólisty opery Národního divadla moravskoslezského Martina Gurbaľa v hradní kapli sv. Ondřeje. 

Karlos nedá filmařům odpočinout

Málokterý sportovec se u nás těší takové pozornosti filmařů jako zápasník Karel Vémola alias Karlos. Nejspíš je to trochu tím, že tomu jde sám naproti a rád se předvádí v nejrůznějších podobách. Televize Prima nyní natáčí dokument, ve kterém se snaží rozklíčovat, kdo je Karlos a kdo Karel Vémola. „Je to už druhý dokument o mně a je asi pořád o čem točit. Doufám, že to diváky bude bavit. Věřím, že se tu objeví víc sportovních věcí. Na natáčení jsem zvyklý, beru to tak, že pouštím diváky a fanoušky do svého soukromí. Bez příběhů by náš sport nebyl tam, kde je. Před deseti, patnácti lety o nás nikdo nevěděl, zápasili jsme v malých tělocvičnách. Média a fanoušci ho pozvedli výš, teď jsme ve velkých halách,“ prozradil během natáčení Karlos, který nedává filmařům nic zadarmo.

Karel vs. Karlos, foto FTV Prima

Ostatně jako při zápasu. „Já nezastavuju, mám neustále zpoždění. Musí se mnou točit za chodu. Co stihnou, to mají, když ne, bohužel. Nejsem herec, nic neopakuji dvakrát. Je to se mnou asi těžké, ale mám toho hodně. Pořád se něco děje, a konec tak není jistý. Vypadá to, že se budu vracet, i když jsem ohlásil důchod. Atilla Végh mě dostal zpátky do ringu, ale až příští rok. Nemůžu se rok připravovat na jeden zápas, tak uvidíme, jak bude ten rok aktivní. Slíbil jsem, že s ním to bude můj poslední zápas. Mám před sebou náročný poslední rok,“ přiznává zápasník, který v dokumentu ukáže i svoje rodinné zázemí. „Rodina si tu cestu nevybrala, médií se straní, nechtějí se fotit, ale podporují mě. Táta mě vedl k disciplíně a jsou to moji největší fanoušci,“ vypráví Karlos a dodává, že se jeho rodiče v příběhu objeví. 

Zdroj: CSFD, Wikipedie, iDnes, Piaristi, Svatováclavský hudební festival, TV Prima

Vložil: Ela Nováková