Tiše, hodíme to na všechny, abychom nestigmatizovali. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Ilustrační obrázek

Před dvěma dny vybuchly mediální domy varováním Světové zdravotnické organizace, že se na nás řítí nová zdravotní pohroma. Opičí neštovice. V rámci korektnosti nazvané MPOX. Na světě je podle WHO nová mutace a měli bychom se na ni připravit. Čirou náhodou jsem zabloudil v rámci různých rešerší na španělský ekonomický deník El Economista. A i tam narazil na článek o opičích neštovicích.

El Economista snad jako jediný k vyjádření WHO přidal i vysvětlení, kde se nemoc bere. V českých médiích bylo napsané holé sdělení, že za přenosem stojí tělesný kontakt. Podání ruky? Drcnutí v MHD? Ne, jen tělesný kontakt, pod čímž si lze představit cokoliv. El Economista tělesný dotyk upřesnil. „Postižení a úřady skrývají MPOX infekci, protože je spojená se stigmatem - více než 95 % případů jsou muži, kteří mají sex s muži,“ napsal El Economista.

Proč Španělsko? „Španělsko je evropskou zemi s nejvíce potvrzenými případy, celkem 8104, z nichž 264 bylo hlášeno letos, což je třetina všech nových pozitivních případů v Evropě v roce 2024,“ píše El Economist.

Vzpomněl jsem si na rok 2022 a tehdy chystaný pochod Prague Pride. Před ním zaznělo varování Státního zdravotního ústavu. Ten varoval právě před opičími neštovicemi. Ve varování, mimo jiné, stálo, že „většina případů byla identifikována hlavně mezi muži, kteří mají sex s muži“. Pak, aby dostál době, Státní zdravotní ústav dodal, že nakazit se může každý. „Je však důležité poznamenat, že nakazit opičími neštovicemi se může každý, bez ohledu na svou sexuální orientaci a pohlaví. Byly zaznamenány případy i u žen a u dětí. Riziku infekce jsou vystaveni lidé, kteří jsou v úzkém kontaktu s někým, kdo je infekční, zejména sexuální partneři. Riziko nákazy je vysoké zejména u osob s mnoha sexuálními partnery,“ stojí u prohlášení z roku 2022.

Z toho mi plyne, že opičí neštovice se šíří u promiskuitních jedinců. V drtivé většině mezi homosexuálními muži. K ženám se pak, předpokládám, může virus dostat, pokud mají intimní vztah s bisexuálním mužem. Co v tom dělají děti, po tom se radši pídit nebudu, protože už jen ta představa je mi odporná.

„To, že Španělsko je nejvíce postiženou evropskou zemí, je fenomén, který má mnoho vysvětlení a mnoho sociologických aspektů, i když odborník připomíná, že dochází také k explozi dalších sexuálně přenosných infekcí, mimo jiné kvůli nárůstu sexuálních praktik, jako je riziko chemsex,“ píše El Economista. A protože jsem, co se intimností týká, cudný a věrný, musel jsem si pojem chemsex vyhledat. Našel jsem definici na Wikipedii tohoto znění: „Chemsex je označení pro praktiky, spojující drogy se sexem, tedy užívání drog za účelem zpříjemnění sexuálních aktivit. Jde o fenomén druhé dekády 21. století, nejedná se ani tak o drogy spojované dříve s taneční scénou, jako spíše drogy nové,“ píše Wikipedie a dále popisuje podivnou směsici nových typů drog, které se k nevázanému sexu napříč kontinenty užívají. 

A teď otázka, na kterou by mě ta odpověď trochu zajímala. Proč u varování WHO o opičích neštovicích a u českých mediálních domů, které o varování informovaly, nebylo o homosexualitě ani slovo? Už jsme tak daleko, že nechceme stigmatizovat homosexuály? Stigmatizovat? Je to podle všeho v drtivé většině nemoc právě homosexuálních mužů. Je to pak stigmatizace, nebo pouze konstatování? A pokud je to stigmatizace, jak tedy jinak říct, že nemoc se vyskytuje převážně v homosexuálních kruzích? Neříct to? Není trochu divné?

Zdroje: El Economista, Wikipedie, Státní zdravotní ústav

Vložil: Štěpán Cháb