Ta od Gotta, kterou okouzlil Hollywood a skončila na pražské Broadwayi, Bůh i ďábel a Karel na Hrad. Tajnosti slavných
14.08.2024
Foto: Se svolením České televize
Popisek: Karel Gott v dokumentu Teď nemám čas, možná jindy… z cyklu Nevyjasněná úmrtí, v němž vzpomínal v roce 2000 na svého přítele a dvorního textaře Jiřího Štaidla
Dlouho se zdálo, že opravdu zůstane zapřisáhlým starým mládencem. A pak koncem tisíciletí nečekaně potkal neznámou dívku, která ho tak zaujala, že ji nakonec požádal ji o telefonní číslo. Jenže… (Pokračování z pondělí 12. srpna)
Přestože jsem pondělní vzpomínání na Karla Gotta ukončila koncem dvacátého století, musím se do něj ještě na chvilku vrátit. Už v roce 1999 totiž potkal ženu, která obrátila naruby jeho po desetiletí trvající staromládenecký život. Tenkrát o tom ale ještě neměl ani ponětí, a tím spíš nic nemohli tušit ani jeho fanoušci. Názory na jeho jedinou oficiální životní partnerku jsou rozporuplné. Ti, kteří ji mají rádi, zpravidla vyznávají pohádku o chudé holce z Moravy, která ke štěstí přišla. Odpůrci zase tvrdí, že je mimořádně cílevědomá a ambiciózní a leckterý diplomat by se od ní mohl učit. Navíc se jí podařilo to, o čem tisíce žen jen marně snily, dostat do chomoutu nejslavnějšího muže naší pop music. A protože se narodila o třicet šest a půl roku později než on, není divu, že ji kdekdo považoval za zlatokopku.
Být stále mlád:
Ta od Gotta
Při prvním setkání pracovala jako produkční Divadla Broadway a na telefonní číslo, které Karlovi tenkrát dala, neměl šanci se dovolat. Prostě si ho vymyslela, protože prý nebyl její typ, navíc byli oba právě zadaní. Téměř šedesátiletý Karel byl stále svobodný, přestože odhalovat jeho partnerky se bulvár snažil, co mohl. „Dívky zpravidla očekávaly, že mám uprostřed obýváku fontánu, z níž tryská šampaňské,“ posteskl si kdysi. Co všechno ji čeká, mohla Ivana stěží domyslet. Napohled nenápadná dívka s postavou modelky se časem začala objevovat po Karlově boku pravidelně na veřejnosti na přelomu tisíciletí a dlouho o sobě neslyšela nic jiného než „ta od Gotta“. Každá nová kabelka se stala „důkazem její ziskuchtivosti“, každé slůvko bylo bulvárem stokrát obráceno ve snaze najít něco, co by mohlo přiživit zášť Mistrových fanynek. Lásku a domácí pohodu by mu sice všechny přály, zpravidla ale jen po svém boku, takže se jejich nechuť k Ivaně stala pro bulvární média super kšeftem, který spolehlivě zvedá čtenost.
Osamělá holka z Moravy
Narodila se 20. ledna 1976 v Opavě do skromného prostředí, rodiče se rozvedli, když jí byly čtyři roky, a o rok později srazilo jejího o dva roky staršího bratra Přemysla cestou do školy auto. S matkou zůstaly samy, otce vídala jen párkrát do roka, protože pracoval jako geodet v Rusku. Vodila ji do hudebních, výtvarných a tanečních kroužků, aby přišla mezi děti, moc to prý ale nepomáhalo. Časem si matka našla nového partnera, s nímž měla syna Pavla, kterého s Ivanou společně rozmazlovaly. Když Ivana začala dospívat, matka ji přihlásila do krajské soutěže Miss a do modelingové agentury, kde začínala s Miss České republiky 1995 Monikou Žídkovou. Odmalička snila o herectví, hrála v opavském Slezském divadle a chtěla na konzervatoř. Doma z ní ale chtěli mít lékařku, takže poslechla a vystudovala zdravotní školu. Po maturitě šla dvakrát k přijímačkám na pražskou DAMU i brněnskou JAMU, jenže ji nevzali. Probrečela prý několik nocí, a pak si sbalila kufr a odjela s kamarádkou do USA.
Z pekla štěstí 2:
Láska z Hollywoodu
Nejprve pracovala u arabské rodiny v New Jersey jako au-pair, pak už měla větší štěstí, takže začala v New Yorku chodit do kurzů herectví, zpěvu a tance. Jednou se šla v San Francisku podívat na natáčení psychologického thrilleru Hra a v davu padla do oka Michaelu Douglasovi. Pozval ji na večeři, která se protáhla na dva roky. Snila o divadle a vlastní talkshow, když se ale ve dvaadvaceti vrátila do Prahy, všechno bylo jinak. A tak využila svoji dobrou angličtinu a začala pracovat jako asistentka zahraničních herců a režisérů. A pak ji 6. února 1999 Monika Žídková představila na předávání cen TýTý ’98 ve foyer pražského Kongresového centra Karlovi. Jeho pozornost jí lichotila, dlouho byli ale jen přáteli a zamilovanost přicházela postupně. Od roku 2001 se začala Ivana objevovat po Karlově boku jako oficiální přítelkyně, dál se ale jen navštěvovali.
Z pekla štěstí
Karel jel dál na plný plyn, vydával alba a sbíral ocenění. V roce 2001 oslavil s německými fanoušky v televizi ZDF 25. narozeniny Včelky Máji a mimo jiné vyprodal v GOJA Music Hall šest koncertů, nazvaných Čtyřicet prozpívaných let. Po letech se také vrátil před filmovou kameru v pohádce Z pekla štěstí 2, v níž ho režisér Zdeněk Troška obsadil do dvojrole Lucifera a Pána Boha. A Nakladatelství Hart trošku poodhalilo jeho soukromí v knize jeho bývalé přítelkyně Mariky Sörösové Z tajného deníčku Mariky S. aneb Karel Gott je jenom jeden. O rok později mu německá rozhlasová stanice RPR udělila Cenu pro nejúspěšnějšího zahraničního umělce. Počátkem roku 2003 nemohl chybět v Národním divadle na rozlučkovém koncertě s Václavem Havlem Sbohem, pane prezidente, a pak během promo turné v Německu založili rockeři Aleš Brychta, Lou Fanánek Hagen a Petr Pečený doma iniciativu Karel Gott – prezident. Spíš než prosadit Karla na Pražský hrad tím chtěli popostrčit politiky, kteří dvakrát nedokázali zvolit Havlova nástupce. Díky úvahám, zda opravdu bude kandidovat, se stal Karel hostem nejprestižnějších německých televizních show a netušil, že se k němu blíží série vážných problémů.
Pokračování v pátek 16. srpna
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Supraphon, iDnes, Blesk, Aha!, Karel Gott: Má cesta za štěstím, Pavel Klusák: Gott. Československý příběh)
Vložil: Adina Janovská