Kdybych byl premiérem… Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Petra Fialy

Popisek: Premiér Petr Fiala

Kdybych byl premiér, tak první, co udělám, je, že si najmu člověka na vládní strategickou komunikaci. Takového nadmluvčího mé vůle a mé politiky, mé vlády. A měl bych velikou radost, kdyby třetinu obyvatel označil za svině. Za svině, kolem kterých je potřeba vykopat příkopy, aby nenakazili další. Protože to bych byl premiérem pro všechny a všech.

A byl bych na svého zmocněnce pro strategickou komunikaci tak hrdý. Tak pyšný. Brával bych si ho do rozkramařené Kramářovy vily a tam bych ho drbal za ouškem a říkal mu – ty můj šikovný fašounku, ty moje prodloužená cenzorská pacičko štěstí, ty můj pogromáčku, který za mě voláš po krvi sviní, jimž se v té zbytečné demokracii (a odplivl bych si u toho prázdného slova) musí říkat občané. A můj malý fašounek nadmluvčenec by vrněl slastí.

Na druhý den by se jel ten můj nácíček provětrat a pod patronací cizácké ambasády by zase nadal těm sviním, kolem kterých je potřeba vykopat příkop. Aby nenakazily ostatní. Pogrom na ně. Zavřít jim komunikační kanály, umlčet je, umlátit jejich dosah až do naprosté bezvýznamnosti. Takový bych byl premiér. Se svým osobním gruppenführerem, fašounkem z povolání. Dehumanizátorem těch, kteří se mi nelíbí, kteří by neměli mít prostor a ani možnost si ten prostor vybudovat.

A pak, věren oplzlosti svého svědomí, stanul bych před kamerami a s neomezeným dosahem vykřičel do světa, že já jsem ten jediný demokrat a že ostatní... jsou… svině… Jenom já jsem ein echter Demokrat, mein führer, mein einziger und mächtigster führer, mit Treue ist es mir gegeben, meine und deine Gegner zu vernichten. Und Heil.

Otakar Foltýn se svým bratrem v ideologii Bobem Kartousem vyrazil na filmový festival v jihočeských Slavonicích. A tam vládní, opakuji vládní zmocněnec pro strategickou komunikaci mluvil o svých spoluobčanech jako o sviních, které je potřeba držet v karanténě, protože jsou jako zombíci. Na tyto „svině, které už se staly nepřáteli vlastního státu“, je potřeba hluboký příkop a „karanténa“.

V průběhu debaty plukovník Foltýn provedl i pokus, který měl dokázat, že v této zemi je svoboda slova. K experimentu si přivzal bratra ideologa Kartouse.

„Bobe, prosím tě, řekni, že jsem tupý, zelený lampasácký debil,“ požádal Kartouse a mluvčí elfů to skutečně řekl.

„Vzadu nabíhá zásahovka, zatýká Boba, odvádí jej do vězení, protože zřejmě řekl něco strašného,“ komentoval to za smíchu diváků Foltýn. Nedej bože, kdyby měl ovšem Kartous pravdu a zásahovka jen uznale pokývala hlavou.

Pane premiére Fialo, nerad vám do toho kecám, ale to, co jste si nacpal na Úřad vlády, je ztělesněním hrozně primitivní pudovosti. Otakar Foltýn byl možná dobrý na řvaní na buzerplace v armádě, k tomu člověk moc rozumu nepotřebuje. Ale, pane premiére, býval jste kultivovaný člověk, musíte uznat, že Foltýn je jako komunikační maják vaší vlády přinejmenším problematický. A jestli je tohle to, co jste neuměl ty tři poslední roky říct, a tak jste si na to někoho najal, to jste se měl, pane premiére, radši celým mandátem promlčet. Foltýn a jeho slova o sviních jdou za vámi. On mluví o tom, o čem vy jste mlčel. A to, o čem mlčíte, to je vysloveně děsivé.

Zdroj: Debata Pravda není jenom slovo ve Slavonicích

Vložil: Štěpán Cháb