Gottův velký plán s Johnem Lennonem, jak to bylo s dopisem Husákovi a rok nečekaných nálezů a ztrát. Tajnosti slavných
07.08.2024
Foto: Se svolením České televize
Popisek: Karel Gott v hudebním pořadu Písničky roku 1973
Hrozící ztráta velké hvězdy znamenala průšvih jako hrom. Normalizační garnitura se pořádně zapotila při rozhodování, zda šermovat s paragrafy, nebo si zachovat alespoň navenek vlídnou tvář. Ve hře byl také zajímavý příliv deviz do rozpočtu. (Pokračování z pondělí 5. srpna)
V roce 1970 se dostalo Karlu Gottovi další mimořádné cti, vystoupil v Majakovského sále v Moskvě, v kterém do té doby zpívali pouze operní pěvci. Navzdory pouhým třem křížkům na krku už byl fenoménem, jeho hlavní devízou byla až odzbrojující slušnost. A základem úspěchu nikdy nekončící píle a schopnost na sobě pracovat. Ze živého věšáku na šaty, který se neuměl pohybovat na scéně ani příliš komunikovat, se proměnil v hvězdu, jejíž úsměv si zasloužil úplně každý, kdo na něj promluvil, bez ohledu na aktuální stupeň únavy. V každé ženě dokázal svou dvorností vyvolat dojem, že je ta jediná, nejkrásnější a nejúžasnější na světě. Kamkoli přišel, srocovaly se kolem něj zástupy zamilovaných fanynek, svoji image postavil na tom, že patří všem.
Má píseň:
Jak měl Lennon zpívat pro vesničky SOS
Tlustý spis o něm začala StB psát velmi brzy, vždy byl ale veden jen jako zájmová osoba, nikdy jako spolupracovník či agent. V roce 1968 stál na straně Pražského jara, což ho po nástupu normalizace proměnilo v terč tvrdé cenzury. Byl hodně ostrým trnem v očích vládnoucí nomenklatury, přesto se nikdo neodvážil k nekompromisnímu tvrdému zákazu, jaký postihl řadu jeho kolegů. Karlova popularita v zahraničí už na to byla příliš velká, takže by takové rozhodnutí znamenalo obrovský skandál. A tak mu nikdo nebránil v dalších výjezdech na západ, přestože byl neustále pod dohledem. Navíc vozil z ciziny nezanedbatelné příspěvky do státního rozpočtu v podobě cenných deviz. V roce 1971 absolvoval v rámci turné po západní Evropě neuvěřitelných 65 koncertů, v Londýně dokonce jednal ve společnosti Apple s Johnem Lennonem a Yoko Ono o jejich vystoupení v Praze, jejichž výtěžek měl jít na konto SOS dětských vesniček. K realizaci ale nakonec nedošlo kvůli naprostému nezájmu československých úřadů.
Třetí cvičná emigrace
Normalizační tlak se stupňoval, cenzoři požadovali texty písní tři měsíce před nahráváním, pak se zase čekalo na povolení nasazení v rádiu… Pragokoncert, který inkasoval 23 procent jeho příjmů, najednou začal tvrdit, že se zajištěním jeho domácích vystoupení je problém. Není divu, že se Karel červenci 1971 rozhodl po vypršení víza zůstat tam, kde měl nejspolehlivější fanouškovskou základnu, v západním Německu. Po klučičím dobrodružství v roce 1952 se spolužákem Oldou, kterému říkali Cesta na Sever, a prodlouženém turné v Německu v roce 1968 chtěl potřetí za železnou oponou zůstat. Tentokrát se zúčastnili i bratři Štaidlové a fenomenální klarinetista Felix Slováček. A domácí reakce byla přesně zacílena tam, kde to nejvíc bolelo. Tvrdé výslechy zažili oba Karlovi rodiče i zhruba dvě desítky nejbližších přátel, vilu v Jevanech i luxusní bungalov v pražských Strašnicích, v němž bydleli rodiče, obrátila StB vzhůru nohama. Karlovi a jeho kolegům hrozil oficiálně velmi tvrdý trest za opuštění republiky bez souhlasu režimu.
Pocit sváteční:
Dopis Husákovi?
Nakonec se do kauzy vložil sám generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, protože ztrátu takové hvězdy si Československo nemohlo dovolit. Později média zeširoka rozebírala Karlův údajný dopis, v němž vyjádřil touhu vrátit se domů a žádal Husáka o shovívavost, Gott ale jeho napsání rázně popíral. Až po čtyřech desetiletích se přihlásil syn tehdejšího předsedy stranické organizace Supraphonu Oldřicha Bukovského, který zodpovídal za výjezdní povolení pro Gotta a jeho kolegy a dopis prý napsal, aby ho dostal domů. Karel vzpomínal, jak byli tenkrát pozváni na obchodní misi ve Frankfurtu nad Mohanem, kde jim byl vyřízen Husákův vzkaz: Když se vrátí, nikdo nebude potrestán a dál budou moci jezdit na zahraniční turné. Nakonec se vlk nažral a koza zůstala celá. Obě strany ustoupily, hvězda mohla zářit dál a ani v zahraničních turné Karlovi nikdo nebránil.
Rok nálezů a ztrát
V roce 1973 se dočkal první vlastní televizní show Zpívá Karel Gott, celkem deset dílů s jeho hosty bylo natočeno až do roku 1978 v divadle ve Slaném. A koncem června zazvonil telefon a na druhém konci se ozvalo: „Jmenuje se Dominika, Karle, a je tvoje. Přijdeš se na ni podívat?“ Z porodnice v pražské Londýnské nemocnici mu volala o čtyři roky starší Antonie Zacpalová, tanečnice pražského Hudebního divadla Karlín, s níž se seznámil, když mu dělala křoví k hitu Lady Carneval, a po natáčení svého medailonu v roce 1972 si ji odvezl z Kavčích hor na jednu noc domů. Pokud ale šlo o ženy, Karel si stále držel image, že patří všem, takže o existenci první nemanželské vnučky se jeho matka nikdy nedozvěděla a otci se přiznal až krátce před jeho smrtí. Pro Antonii a Dominiku byl spolehlivou oporou, veřejně se k nim ale přiznal až v roce 1982, kdy byla na titulní straně týdeníku Mladý svět zveřejněna jeho fotka s Dominikou. A v říjnu 1973 ho tvrdě zasáhla velká tragédie, když při havárii cestou do Jevan zahynul jeho dvorní textař Jiří Štaidl.
Pokračování v pátek 9. srpna
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Supraphon, iDnes, Blesk, Aha!, Hospodářské noviny, TV Nova, Karel Gott: Má cesta za štěstím, Pavel Klusák: Gott. Československý příběh)
Vložil: Adina Janovská