Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Yvettina cesta od klasiky ke swingu a velká láska díky Oldřichu Novému, z níž zbyla jen písmena. Tajnosti slavných

05.07.2024
Yvettina cesta od klasiky ke swingu a velká láska díky Oldřichu Novému, z níž zbyla jen písmena. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením České televize

Popisek: Yvetta Simonová v roce 1970, v hudebním pořadu Gustava Oplustila a Ivo Paukerta Já mám kytky rád, který nabídl divákům souhrn nejúspěšnějších hitů šedesátých let

VIDEO Skromná, laskavá, pečlivá a pracovitá, vždy dobře naladěná a nekonfliktní… Elegantní a kultivovaná, nikdy neprovokovala a její písničky působily jako pohlazení. Díky tomu se pevně usadila na hudební scéně na dlouhá desetiletí, i to ale může mít své velké ALE.

Další hříšný večer roku 1885 už je v plném proudu, když všemi padouchy zbožňovaná Tornádo Lou sestupuje po schodech Trigger Whisky Saloonu v Stetson City. A zpívá tak, že se všem pistolníkům valí z očí potoky slzí a srdce jim spadnou do kalhot. Nebýt krásného hlasu, nebylo by to ono. Její představitelce Květě Fialové ho propůjčila v nesmrtelné westernové parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera v té době již hvězda nejlepšího českého swingového a tanečního Orchestru Karla Vlacha Yvetta Simonová, která dodnes některá svá vystoupení končí druhou písničkou z filmu Whisky, to je moje gusto. Ať se zeptáte kohokoli, sotva přijde s komentářem, který by nevyzněl v její prospěch. Její písničky zná už několik generací, stala se živoucí legendou české populární hudby. Zásluhu na tom mají nejen její hlas a pěvecká technika, ale také kvalita skladatelů a textařů, kteří pro ni tvořili. Zní tudíž až neuvěřitelně, že v soukromí za svůj úspěch tvrdě platila.

 

Limonádový Joe:

Sen o černobílých klapkách

Yvetta Roubalová se narodila 4. listopadu 1928 v Českém Brodě a křestní jméno dostala díky maminčině slabosti pro historii šlechtických rodů, kterou v ní podporoval nedaleký zámek Bylany, sídlo statkářské rodiny Kratochvílů. Luxusní vila, která v současnosti patří majitelům Národního cirkusu Originál Berousek, sice nikdy sídlem aristokracie nebyla, místní jí tak ale říkali. Harmonické dětství, naplněné láskou a hudbou, ale Yvetta prožila v areálu pražské Podolské porodnice, v níž její otec získal zaměstnání i služební byt. „Jsem z muzikantské rodiny. Dědeček Šedivý byl sice známý vídeňský mistr štukatér, ale k tomu založil kapelu, učil na housle a všechny jeho děti zpívaly,“ prozradila idnes.cz při příležitosti svých devadesátin. Tóny klavíru a skladeb Edvarda Griega, linoucí se ze sousedního bytu, v ní brzy probudily touhu po vlastním klavíru, což se jí v devíti letech splnilo.

Pro balet moc statná

Nejprve chtěla být tanečnicí, pak učitelkou klavíru a operní zpěvačkou. „Maminka mě brala často do Národního divadla a poctivě odseděla i moje hodiny baletu, znala kroky a zkoušela mě z nich jako z násobilky. Dokud jsem stála u tyče, šlo to, ale jak přišly špičky a měla jsem přecupitat sál, bolely mě strašně palce. Učitelka říkala: Dívenka je šikovná, ale je moc statná. Prostě jsem se při své výšce neunesla,“ zavzpomínala. První velké zklamání prožívala prý velmi intenzivně, učitelka ji ale utěšila tím, že by mohla zpívat. Otec ale trval na řádném občanském povolání, takže absolvovala obchodní akademii v pražském Karlíně. Souběžně se ale přihlásila i na pražskou konzervatoř, kde studovala zpěv a hudební teorii. „Jenže pak konzervatoř zavřeli a já to doháněla v soukromí.“ V seznamu jejích učitelů najdeme tak zvučná jména, jako je Marie Friedlová, Jan Hilbert Vávra, Robert Rosner či Fernando Carpi.

Z kostela k swingu

Své první veřejné vystoupení absolvovala v českobrodském kostele, kde zpívala píseň Edvarda Griega Tys láska má a slavnou skladbu Ave Maria Franze Schuberta. Dne 14. února 1945 její otec zahynul při bombardování Prahy, takže hned po maturitě odjela s matkou do Bratislavy, kde se jí podařilo získat na Malé scéně bratislavského Národního divadla od režiséra Štefana Munka první hereckou příležitost, roli Agafje ve zhudebněné Gogolově Ženitbě. A také se díky Oldřichovi Novému seznámila s prvním manželem, o dvanáct let starším prvotřídním manažerem a ředitelem pražské Lucerny Františkem Spurným. Kvůli ní se rozvedl, Yvetta se s ním vrátila v roce 1949 do Prahy, vzali se narodil se jim syn Tomáš. Spurný sice snil o oddané milující ženě v domácnosti, Yvetta ale chtěla zpívat. Nejprve začala vystupovat s orchestrem Jiřího Procházky, pak sedm let zpívala s Orchestrem Zdeňka Bartáka.

 

Prima den:

Věčný šťoura Werich

Když dostala v roce 1960 nabídku vystupovat s legendárním Karlem Vlachem, dostali kapelník Vlach a konferenciér Vladimír Dvořák nápad, vytvořit pěveckou dvojici z Yvetty a Milana Chladila. Legendární Jan Werich to ale suše okomentoval, že s příjmením Spurná žádnou díru do světa neudělá, a nabídl jí celou řadu možností s použitím iniciál Y.S. S pseudonymem se totiž manžel sice smířil, monogram ale musel být kvůli němu zachován. A Yvettě i jejím nejbližším kolegům se nakonec nejvíc zalíbila Simonová. Nápad byl mimořádně úspěšný a bývalý swingař Chladil a Simonová s operetní průpravou vytvořili jeden z nejstabilnějších pěveckých párů v historii naší populární hudby.

Zabiják manželství

Od té doby Yvetta nevěděla, kam dřív skočit. Vystupovala s orchestrem, stále častěji ale také dostávala nabídky z pražských hudebních divadel v Karlíně a Nuslích. Její popularita i pracovní nasazení rostly, takže jí pro rodinu zbývalo jenom minimum času a o syna Tomáše pečovaly po většinu dětství a dospívání babičky. Spokojený nebyl ani manžel, který prý velmi žárlil, a nakonec se manželství rozpadlo. Podruhé se provdala za hudebního skladatele a autora mnoha populárních písniček Jaromíra Vomáčku, který pro ni napsal mimo jiné i nestárnoucí hity Dříve než na louce rozkvete voňavé kvítí, Já jsem zamilovaná či Zhasněte lampiony. Nápor koncertních šňůr a úspěchu dua Simonová-Chladil ale nakonec neustál ani on.

Pokračování v pondělí 8. července

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Český rozhlas, Česká televize, Supraphon, Pavel Vrba: Yvetta Simonová a její osudoví muži, Encyklopedie Prahy 2, iDnes.cz, Právo)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská