Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Velký souboj s Karlem Gottem aneb Moravský krejčík šikula a jeho jazzový sen. Tajnosti slavných

01.07.2024
Velký souboj s Karlem Gottem aneb Moravský krejčík šikula a jeho jazzový sen. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením České televize - Jiřina Cinybulková

Popisek: Milan Chladil v legendární muzikálové komedii na pokračování Píseň pro Rudolfa III.

VIDEO V pátek uplynulo už čtyřicet let ode dne, kdy náhle a příliš brzy odešla jedna ze stálic naší populární hudby. S výjimkou vzpomínky tenora Jaromíra Janáka, velkého pamětníka a našeho redakčního kolegy, nás smutné výročí minulo téměř bez povšimnutí, což mě přímo nutí zavzpomínat ještě trošku víc.

V dětství jsem snad nezažila jediný den, kdy bych ho z rádia neslyšela alespoň jednou, největší úspěch měly jeho duety s partnerkou Yvettou Simonovou. Báječně spolu ladili hlasy i image, oba usměvaví a vždy elegantní, přestože jim tehdejší móda přidávala pořádnou porci let navíc. To ale platilo pro všechny. Milan Chladil se stal idolem všech generací. Okouzlující extrovert, vždy perfektně oblečený a úžasně vonící elegán s mimořádným smyslem pro humor. A beznadějný workoholik, jehož denní program by plně zaměstnal několik lidí současně.

 

Jezdím bez nehod:

Tatínkova panenka

Jediný syn dobře zavedeného krejčího se narodil 8. února 1931 v Brně. Přísný otec si ho oblékal jako panenku a trval na tom, aby se především pořádně naučil rodinné řemeslo, matka byla v domácnosti a do důležitého rozhodování se mužským zásadně nepletla. Během druhé světové války Milan onemocněl těžkou revmatickou horečkou, během níž se ocitl na pokraji smrti. Nakonec nad nemocí zvítězil a zdálo se, že bez následků. Že to nebylo tak úplně pravda, lékaři zjistili až mnohem později. Zpočátku vzorně plnil především otcovo přání a vyučil se krejčím, pak začal pohostinsky zpívat v Rajhradu. Jeho velkým vzorem byl legendární Rudolf Sortés, jedna z největších hvězd populární hudby padesátých let. První angažmá získal v brněnském tanečním Orchestru Erika Knirsche, s nímž začal vystupovat i nahrával už v roce 1949.

Jazzový sen

Chuť zpívat ho dovedla i na brněnskou konzervatoř. Studia ale zakončil až později v Praze a na dokončení školy tvrdohlavě trval, přestože mu kdekdo říkal, že při svém talentu vlastně ani žádnou nepotřebuje. V roce 1954 přešel ke Zdeňku Bartákovi, kde se poprvé krátce setkal s Yvettou Simonovou. Pak krátce působil v kapele Kamila Hály, než mu v roce 1956 hodil lano populární kapelník Karel Vlach, s jehož orchestrem pak spolupracoval téměř třicet let. Až později ale v rozhovoru pro časopis Melodie přiznal, že vlastně zpočátku chtěl zpívat i něco jiného než jen slaďáky. „Chtěl jsem se věnovat jazzu – chtěl jsem být jazzový zpěvák. Ovšem ani tenkrát u nás nebylo dostatečně široké posluchačské zázemí. To koneckonců poznal i Karel Hála nebo Karel Gott. Takže i když to někdy vypadá, jako že by člověk v sobě mohl mít víc, než zrovna produkuje, nedá se s tím nic dělat, to je prostě realita.”

 

Je krásné lásku dát:

Organizační talent

Na svůj vzor Rudolfa Cortése navázal repertoárem, frázováním i jadrnou dikcí, stal se posledním mimořádně populárním zpěvákem swingové sweetové éry a díky Karlu Vlachovi v ní měl téměř monopol. V roce 1964, kdy byly poprvé vytvořeny v anketě Mladého světa Zlatý slavík samostatné kategorie pro zpěváky a zpěvačky, obsadil druhou příčku za Karlem Gottem. V té době si zazpíval i v několika televizních hudebních filmech a inscenacích, například v zábavné hudební a taneční revui Zdeňka Podskalského z roku 1971 o klaunovi a dívce z plakátu Ztracená revue či o dva roky později v jeho hraném hudebním filmu pro milovníky amerických tradicionálů Revue pro banjo. A samozřejmě nesměl chybět ani v legendárním seriálu Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa III. Ještě víc než zpěv ho ale prý odjakživa bavila manažerská činnost, takže spoluzakládal například karlovarskou skupinu Ivana Šendery Metronom, v níž nějaký čas působili muzikálová hvězda Hana Křížková, Vlasta Koudlová, která pak v roce 1976 nahradila jako sólistka Naďu Urbánkovou v Country Beatu Jiřího Brabce. A Šest stréců, kteří začínali jako jeho doprovodná skupina.

Sám si… šiju

Odjakživa byl mimořádně akční a společenský, miloval sporty všeho druhu, takže hrál volejbal, házenou, tenis, pétanque a samozřejmě fotbal. A také se stejně jako řada kolegů stal vášnivým fanouškem pražské Slávie. Kamarádi a kolegové na něj často vzpomínali jako na neúnavného organizátora společenských akcí, mejdanů i kanadských žertíků. Své původní řemeslo ale na hřebík nepověsil, protože ho měl rád a byl v něm opravdu dobrý. Dokonce prý vystupoval v oblecích, které si sám ušil, což bylo vždy považováno v krejčovině za majstrštyk (koneckonců pamětníci si jistě vzpomenou na vtip, který koloval v sedmdesátých letech o vyučeném krejčím a v roce 1968 jednom ze signatářů tzv. zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy Vasilu Biľakovi, že prý měl ve výučním listu poznámku „Nepouštět na saka“).

Pokračování ve středu 3. července

(zdroje: Wikipedia, FDB, ČSFD, Melodie, Prima ženy, Internetová encyklopedie dějin Brna, Supraphon, Český rozhlas, Česká televize, Arnošt Tabášek: Šťastný Milan Chladil)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská