Zlatá medaile z mistrovství světa v hokeji je jen malý kousek života, brankář ji ale nosí hrdě. Horká židle Karla Vejmelky

Foto: Se svolením Stream (stejně jako snímek v článku)

Popisek: Odchovanec třebíčského hokeje Karel Vejmelka v populární talk show Face to Face

Sto devadesát dva centimetrů, noha šestačtyřicítka. Když k tomu připočtete monstrózní brankářskou výstroj, napadá vás, jak se to do té hokejové branky vůbec vejde. Brankář ale musí stát před bránou a uhájit celý ten prostor, aby puk neprošel za něj. A to svou pohyblivostí a postřehem Karel Vejmelka výborně zvládá, takže byl na Mistrovství světa v Praze oporou týmu. A rázem se stal v Čechách celebritou.

René Kekely si ho pozval do talk show Face to Face a zdaleka s ním nemluvil jenom o hokeji. Pro osmadvacetiletého velmi pohledného mladého muže, který by z fleku mohl být modelem, je hokej velká, nicméně ne jediná část života.

Který sport si vybrat?

Pochází z Třebíče, jeho otec hrál hokej, mladší bratr hraje také. Karel si ale jako kluk vybíral z několika sportů. Hrál fotbal, tenis i hokej. „Nakonec jsem se rozhodl pro hokej. Fotbal mi moc nešel a tenis nebyl v rodinné tradici. Táta byl ale útočník, kdežto já vždycky tak nějak směřoval k té brance. Rok mi trvalo, než jsem tátu přesvědčil, aby mi sehnal brankářskou výstroj, abych si to mohl vyzkoušet. Pak už mi to zůstalo,“ zavzpomínal na své hokejové začátky v Třebíči. Z Třebíče odešel do Pardubic, potom do Brna a nakonec za moře do NHL. Byla to dlouhá cesta, při které stihl i vystudovat vysokou školu.

Jak studuje vrcholový sportovec v Čechách?

„V tom směru to ti kluci v Americe mají jednodušší, na univerzitách se počítá s tím, že když někdo reprezentuje školu jako vrcholový sportovec, musí se mu pro studium vytvořit zvláštní podmínky. To u nás není, tady si ten individuální plán musíte pořád domlouvat. Pro mě byla prioritou maturita, když jsem se pak dostal na vysokou, řekl jsem si, že to zkusím. Byl to boj, neznal jsem nic jiného než hokej nebo učení. Ale když už jsem pak obhájil bakalářku, řekl jsem si, že ty dva roky na magistra, to už zvládnu. Jsou kluci, kteří neudělají ani tu maturitu, hokej je pro ně důležitější. Jiní to vzdají na vysoké škole. Moc nás není, co jsme zvládli obojí,“ líčil Karel nelehké mládí studenta-sportovce u nás. Jemu se to tedy povedlo, a odměnou mu pak byl draft do NHL, kde od roku 2021 nastupoval v dresu Arizona Coyotes.

Ve studiu s moderátorem René Kekelym

Tisíc mil je v Americe za rohem

Teď si užívá letní dovolené v Čechách, ještě doznívají oslavy vítězství na mistrovství světa, a hlavně nemusí na led. Jsou totiž chvíle, kdy má hokeje plné zuby. „V sezóně neznáme nic jiného, než střídání hokejových stadionů. To se stává, že ke konci sezóny toho už máte dost. Takže letní přestávku si užívám,“ popsal život hráče NHL, kam nastoupil s chabou školní angličtinou, ale brzy ho tým přijal mezi sebe. „Asi je to tím, že jsem nekonfliktní a že jsem se hodně snažil, tak to dlouho netrvalo.“ No, asi je to také tím, že má nejen dobře vytrénované tělo, ale také hlavu, takže se angličtinu rychle naučil.

Arizona Coyotes ovšem nyní čeká velké stěhování. „Měl se stavět nový stadion, ale nastaly nějaké problémy s pozemky, takže bychom neměli kde hrát. Klub má nového majitele a stěhujeme se do Utahu, do Salt Lake City. Na poměry Ameriky to vlastně není daleko, asi 1100 mil,“ usmál se brankář, který je rád, že mu místo v týmu zůstalo zachováno. „Budu to teď jezdit autem, protože si po dovolené v Čechách budu teprve stěhovat věci. Mimořádné ale je, že se stěhuje celý tým. Běžně to v NHL vypadá tak, že jednotliví hráči jdou hrát do jiného klubu, my se ale stěhujeme všichni. Jsem rád, protože jsme sehraný tým s dobrými vztahy. A Salt Lake City je krásné město, kam se těším.“

Hokejista v kostele

Vychován byl v křesťanské víře. Jestlipak si ji podržel i v Americe a kolik je věřících hokejistů? „Nějací jsou, ale skutečně věřících, kteří by pravidelně chodili do kostela, asi moc nebude. Já si nepotrpím na nějaké předzápasové rituály, ty vás mohou spíš rozhodit,“ popsal brankář, který si evidentně ze studií odnesl i slušnou znalost sportovní psychologie. Víra je součástí jeho života, dává mu naději, oporu i potřebný odpočinek mysli. „Když si potřebuji odpočinout, srovnat si všechno v hlavě, je pro mě kostel nejlepším místem pro meditaci. Je tam ticho, klid a člověk se může oprostit od vnějšího světa,“ prozradil s tím, že křížek s Ježíšem, který stále nosí, pro něj není jen jakýsi planý talisman.

Možná mu víra pomohla i ke zklidnění, protože o sobě říká, že býval zlostný, když ho něco rozhodilo, takže třeba zlomil hokejku. Dnes se cítí vyrovnaný a to je pro brankáře i jeho tým, kterému kryje záda, určitě důležité. Jednou by chtěl mít rodinu, děti. Není to ale na pořadu dne, protože je na vrcholu své sportovní dráhy. Ještěže mužům biologické hodiny neodbíjejí tak rychle jako ženám. Díky tomu může být Karel Vejmelka oporou svého týmu v NHL i v reprezentaci ještě slušných pár let.

Zdroj: Face to Face

Vložil: Ela Nováková