Odborník na ženskou krásu, plavovlásky na lovu a Řád bílé opice. Tajnosti slavných
24.06.2024
Foto: Wikimedia CC-BY-3.0, Jiří Kruliš - rodinné fotografie
Popisek: Populární humorista, kreslíř, karikaturista a ilustrátor Jiří Winter Neprakta
VIDEO Domovským periodikem vtipů firmy Neprakta se už v roce 1949 stal populární satiricko-humoristický časopis Dikobraz, postupně se ale objevovaly skoro ve všech časopisech a denících. (Pokračování z pátku 21. června)
Od jednoduché kresby se milovník detailů Jiří Winter Neprakta postupně propracovával k složitější s řadou detailů a drobných vtípků, musel se vypořádat s nedokonalostí reprodukční techniky zinkových štočků a najít způsob, jak zachytit vše důležité i na malém formátu. Zakládal si na tom, aby výrazy tváří odpovídaly situaci, důsledně dbal na anatomii. Jeho zvířata i rostliny si byly vždy podobné, přestože měly lidský výraz, takže čtenáři dostávali kromě humoru i dávku poučení. Přesné byly jeho historické kostýmy, současnou módu sledoval na přehlídkách i v ulicích. Poznámky si neděla, díky geniální paměti se mu všechny detaily vždy při kreslení vybavily.
Nepraktova krása
Jeho kresba zůstala po celý život jednoduchá, jednoduchá pérovka s černou linkou se ale postupně vyvinula ve formu, kterou nikdo nedokázal napodobit. Kopecného náměty byly stále intelektuálnější a pro pochopení vyžadovaly větší kulturní rozhled. Po jeho smrti v roce 1972 ho nahradil spisovatel Miloslav Švandrlík, s nímž začal Winter častěji kreslit zvířata, pohádkové bytostí a strašidla. Jeho vtipy využívaly slovní hříčky nebo byly přímo kreslenými anekdotami. A stále častěji se na nich objevovaly více či méně odhalené ženy. Winter vytvořil vlastní typ ženského těla, pro značku Neprakta typický a jedinečný. I díky ní začal být zván jako odborník do porot soutěží krásy nejen ženské, ale také psů či koček.
Když žena přesně ví, co chce…
Krásné ženy ovlivňovaly celý jeho život nejen na papíře. Vlastních dětí se sice nedočkal, oženil se ale dokonce čtyřikrát. Poprvé s krásnou plavovláskou Zdenou Winterovou, která pracovala jako tlumočnice na americké ambasádě. A právě ona prý na něj donášela StB. Když si pak začal románek s Gertrudou Schwabovou, netušil, co ho čeká. Byla totiž rozhodnuta získat ho pro sebe, takže se okamžitě nastěhovala do jeho bytu, v němž žil se Zdenou. Rázným nátlakem dosáhla svého, rychlého rozvodu a svatby. Jenže stejně rychle, jak tlačila na pilu zpočátku, ho pak opustila. Když v roce 1967 přijeli do Československa angličtí fotbalisté, padl jí do oka kapitán reprezentace Stanley Matthews, který se po pouhém týdnu vracel domů s plavovláskou, která si změnila jméno na Míla. I on se kvůli ní rozvedl a obratem si ji vzal. Štěstí a pohodu našel Jiří až po boku třetí manželky Jiřiny, s níž prožil třicet let, a ve stáří našel oporu v o čtyřicet let mladší Daniele.
13. komnata Jiřího Wintera:
Vzpomínky pro radost
Počátkem 90. let se začal humor z tištěných periodik vytrácet, horšil se i Winterův zdravotní stav a s tím byla jeho černá linka náhle jakoby roztřesenější, a barevnost už nebyla tak hravá jako dřív. Až do roku 2003 uveřejňoval ba náměty přítele Ladislava Bezděka erotické vtipy, pak už nedokázal dodávat kresby v termínu a postupně ukončil spolupráci se všemi redakcemi. Pak už jen pro radost koloroval starší kresby a kreslil kopie obrázků, které se časem kamsi ztratily. Díky paměti jich nakreslil s obdivuhodnou přesností několik desítek, přestože neměl původní k dispozici. V posledních letech ho zdravotní problémy upoutaly na vozík, přesto dál kreslil. Mimořádný kreslíř a karikaturista zemřel 30. října 2011 v Praze.
Doktor humoru
Prvním uznáním jeho umění se stalo v roce 1960 1. místo ve výtvarné soutěži II. Haškovy Lipnice. Pak už značka Neprakta obsazovala vždy první příčky žebříčků popularity. Anketu o Zlatý osten Dikobrazu vyhrál v 80. letech třikrát, uznání ale sbíral i v zahraničí. Například v roce 1965 Stříbrnou loď na filmovém festivalu v Buenos Aires Zlatou medaili SATIRA 1978 na světové výstavě v Moskvě. V květnu 1981 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec, v roce 1983 převzal Cenu národního výboru hl. m. Prahy. V roce 1988 mu Salonní akademie kresleného humoru udělila titul HUDr. (Doctor Humoris Causa) a v roce 2004 mu Česká unie karikaturistů udělila Řád bílé opice za celoživotní přínos české karikatuře.
Mimořádný rekordman
Během kariéry vytvořil zhruba 35 tisíc kreslených vtipů a knižních ilustrací, přibližně deset tisíc obrázků pro televizi, film a reklamu, byl autorem četných plakátů a letáků. Byl čtyřikrát ženatý, děti ale neměl, a možná právě proto velmi rád tvořil i pro ně. Nakreslil pro ně několik komiksů, rád navštěvoval přírodovědné kroužky, kde pořádal besedy s dětmi, stal se iniciátorem a členem porot řady přírodovědných soutěží a dalších akcí, zaměřených na poznávání a ochranu přírody. Pro děti také navrhl stolní hry a hračky, které se vyrábějí dodnes. Celé jeho dílo bylo se zařadilo mezi rekordy a kuriózní počiny, poté co mu pelhřimovská agentura Dobrý den vystavila v roce 2001 Certifikát o vytvoření českého rekordu za uveřejnění 35 000 kreslených vtipů a navrhla zápis do Guinnessovy knihy rekordů.
(zdroje: Wikipedia, Český rozhlas, Česká televize, ČSFD, jiriwinterneprakta.cz, Lucie Jandová: Jiří Winter Neprakta - humorista, etnograf i sběratel, Oldřich Dudek: Průšvihy firmy Neprakta, Jiří Winter Neprakta, Jaroslav Kopecký: Tučná linka černou tuší aneb Nepraktycké vzpomínání)
Vložil: Adina Janovská