Vědci zjistili, že za oteplování skutečně mohou lidé. Jen trochu jinak. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Tovární komín, něco jako požehnání

Vědecký časopis Nature, časopis vážený a uznávaný po celém světě, přišel s výsledky výzkumu toho, proč minulý rok a na něj návazně letošní rok je nejteplejší za dobu měření. A přišel s kuriózním výsledkem. Můžeme za to my. Protože snižujeme emise.

Letošní sluníčko vážně praží. Sednu si, nechám končetinu ve slastném rozpoložení spadnout na trávu. A do končetiny se opře slunce. A pálí jako žehlička. Až je to nepříjemné. Že bychom mohli i za intenzitu slunečního svitu? I na to našli vědci odpověď a pěkně ji popsali ve vědeckém magazínu Nature.

V roce 2020 zakázala v lodní dopravě Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, používání paliv s vysokým obsahem síry. Emise z lodní dopravy se tak jedním škrtem pera a za velkého naříkání nad zdražením provozu snížily o 77 %. Síra obsažená v lodním palivu klesla z 3,5 % na 0,5 %. Pak nám začalo haprovat slunce. Ne, na slunce Mezinárodní námořní organizace nemá vliv. Na oblačnost však zprostředkovaně ano.

Vědci z NASA totiž zjistili, že výrazným snížením emisí v lodní dopravě se snížila i tvorba oblačnosti, protože aerosoly pomáhaly v její tvorbě. Tím se zvýšilo krátkovlnné sluneční záření. Proto to pálení od slunce. Vědci z NASA spočetli, že 80 % oteplení od roku 2020 jde na vrub právě snížení emisí v lodní dopravě. Zajímavé v tomto ohledu je, že ke snižování emisí dochází posledních 20 let. Přičemž, jak ukazují vědci NASA, ke snížení oblačnosti došlo vlastně postupně mezi lety 2013 až 2017 a poté skokově od roku 2021, kdy teď jsme na stoupající křivce intenzity záření slunce.

Na to konto mě napadá, a tady už jde o mé zamyšlení, nikoliv výstup vědců z NASA, že na planetu a celé klima hledíme jako na nějaký kus mrtvého kamene, který je neměnný, nehybný, neumí se přizpůsobit. Jenže ono se klima očividně nejen přizpůsobuje, ale, abych tak řekl, vyloženě si to užívá. Vysvětlím. Klima s námi jde celou historií. Reaguje na naše postupné zvyšování emisí. Reaguje, přizpůsobuje se. Hledí s potěšením na první ohýnky u jeskyní, na první kovářské pece i zemědělství. Hledí a přizpůsobuje se. Projde s námi celým středověkem, nasává kouř z táboráků, kde si inkvizitoři pro vlastní obohacení a upevnění moci grilují čarodějnice a přizpůsobuje se postupnému přibývání emisí. Pak přichází průmyslová revoluce, která dala klimatu z počátku jistě zabrat. Ale ten nástup byl pozvolný. V jeden rok najednou po celém glóbu nevyrostly tisíce továrních komínů, nástup průmyslové revoluce trval několik desetiletí. A klima se přizpůsobilo. Teď jsme uprostřed vlastní hysterie a snažíme se všechny emise ze dne na den vypnout. A tomu se klima očividně přizpůsobit nezvládá. Jsme příliš rychlí.

S klimatem žijeme v jistém druhu symbiózy, kdy ono zvládá absorbovat naši existenci. Pokud ji ovšem nezačneme řídit hysterií. Což jsme teď začali. A tak se intenzita krátkovlnného záření slunce citelně zvýšila. Protože klimatu nepomáháme, ale škodíme mu tím, že se mu snažíme pomáhat.

Mám rád slovo udržitelnost. Je rozumné. Neboří, ale ani nestaví na vzdušných zámcích. Neměli bychom směrovat k eurounijním nulovým emisím, rozbijeme si tím klima, které je na nás symbioticky navázané a naše emisní „pušení“ prostě potřebuje. Měli bychom pušit udržitelně. Ne příliš, ani ne málo. Což neznamená, že bychom měli na zahradách rituálně pálit pneumatiky, ale také to neznamená, že bychom měli rituálně přepočítávat narození dítěte na uhlíkovou zátěž pro klima. Je to, abych tak řekl, jistého druhu šílenství. Lunatismus. 

Zajímavé je, že zjištění vědců z NASA, publikovaná magazínem Nature, se vůbec nedotýkají naší politické reprezentace. Zdá se, jako kdyby zastydly v jakési bezmocné pozici psychiatrické diagnózy zachránců světa, přičemž jim nedochází, že punk je jinde, abych tak řekl s Visacím zámkem. Nevedeme racionální debatu. Řešíme věci přes emoce. A v pozadí toho se, jsem si tím naprosto jistý, chechtají ti, kteří lidstvu utahují kolem krku řetěz a finančně na tom nesmírně rejžují.

Zdroj: Nature (https://www.nature.com/articles/s43247-024-01442-3?error=cookies_not_supported&code=3e3cb33c-31c1-4576-97d8-5ae08dc8d4ab)

Vložil: Štěpán Cháb