Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Petr Lachnit: Na houby v politice asi můžeme s láskou zapomenout

13.06.2024
Petr Lachnit: Na houby v politice asi můžeme s láskou zapomenout

Foto: Se svolením Petra Lachnita

Popisek: JUDr. Petr Lachnit

„Houby, houby, houbičky, už to zase začíná. Někde rostou jak o závod. Většina z nás houby miluje smažené, dušené, v polévce nebo v omáčkách. Houby se také krajově různě nazývají, suchohřiby, podhříbky, podborováky,“ píše zastupitel MČ Praha 5 JUDr. Petr Lachnit. A pokračuje…

Důvěrně známe večerníčkovské postavičky Křemílka a Vochomůrku a taky perníkovou chaloupku. Pořád si myslím, že tyhle dvě figurky jednoho dne v lese uvidím, tedy jak jsem na ně koukal v dětství v televizi.

Někteří z nás houbám rovněž přisuzují magickou moc. Některých hub se musí člověk dokonce bát, mohou otrávit. Znám lidové moudrosti, které praví, že houby rostou do úplňku, jiné zase naopak. S tou magickou mocí u hub je to však v dnešní době nahnuté, encyklopedie zná magické houbičky jako halucinogenní. Svět a politika se mění, s nimi se zřejmě mění i houby a jejich použití. Dnes by asi měla jiný význam i perníková chaloupka. A kdo ví, co by v téhle chaloupce dělali Křemílek s Vochomůrkou po večerech. Kdysi znali magické houby alchymisté a zřejmě z nich vyráběli elixír mládí.

Každý holt v houbách vidí to své. Alchymista elixír, náboženský vůdce duchovní spojení, většina lidí chutnou poživatinu. Jednoduše houby jsou SEN zřejmě každého z nás. Ale je zajímavé, že houby a jejich sběr považují za klíčové také někteří politici. Škoda, že místo fascinací houbami nehledají kámen mudrců, aby zmoudřeli. V Čechách je to taková sázka na jistotu. Co Čech, to houbař. Když se jako politik předvedu, jak láskyplně, progresivně a liberálně houby sbírám a vařím, tak emoce tečou. Leckterá volička setře slzu, a když se začte do politikových receptů, má jasno. To je on, mého srdce šampion. Je jako já, jako my všichni. A když má rád houby, má rád i lidi a zaručeně se o nás postará. Ten má můj hlas.

Skoro všichni houbaříme, vysbíráme v lesích ročně asi 22 tisíc tun hub. Houbaří více než 75 % domácností. To je síla. Politik houbař to má v kapse. Zdánlivě nenápadná činnost je marketing s velkým „M“. Kam se hrabou počty myslivců, rybářů nebo hasičů. Skutečný politický stratég nepotřebuje svaly, nesvádí pohledné ženy, nepózuje s flintou, rybářským prutem nebo s hasičskou hadicí. Má roztrhané kraťasy, tričko, sandály a košíček nebo dva. Je prostě jeden z nás, vezme to u srdce.

Když politika vidíme, jak pečlivě čistí a krájí ulovené hříbky, máme s ním soucit, protože víme, jak otravná práce to někdy je. Houbařský politik to dobře ví, neboť má správný politický cit, že veřejnosti nesmí ukazovat úlovky v podobě vzácných a chráněných hub, jako jsou třeba muchomůrka císařka nebo hřib královský. Lepší jsou obyčejné babky či masáci. Hlavně ne velké množství, tak nějak přiměřeně. Nikdo nesmí politikovi nic závidět, to by bylo marketingově špatně. Je chybou, když má politik silné brýle, ten houby nenajde, a každému je jasné, že pokud se chlubí košíkem hříbků, zcela jistě je nenasbíral. To s těmi brýlemi se vztahuje na mě. Politik houbař bez brýlí je skutečný lovec voličských hlasů. Jeden košík hříbků a je to. Zvlášť dobrá je houbařská finta při volbách do Senátu. Stačí si přečíst atlas hub, nějaký houbařský recept a je to doma. A co je doma, to se počítá.

Samozřejmě zájem o houbaření je odvislý od toho, zda houby rostou, nebo ne. Když je celé léto sucho a neprší, houbaření nikdo neřeší. To politik může psát a ukazovat houbařské recepty od rána do večera a nechytí se. Ale když je deštivý podzim, to má politik houbař eldorádo. Každý den fotografie plných košíků s krásným obličejem politika na Facebooku, Instagramu nebo síti X. To zabere vždycky. A politik nemusí být ani inteligentní, ani krasavec a už vůbec ne svalovec. Pro politika houbaře je výhodou, pokud umí pátrat, vyšetřovat, hledat, a vyslýchat. Ten má jednoduše výhodu.

Jediné, co mé úvahy o krásách politiky a houbaření však poněkud nabouralo, byly skončené eurovolby. Několik nových, krásně úžasných progresivních politických subjektů rovněž podle zavedeného receptu zkusilo houbařit, psát recepty, kuchtit a dělat houbařskou osvětu. A samozřejmě kandidovat do Evropského parlamentu. Vše bylo zalité sluncem a vonělo houbami. Bohužel však člověk míní a volič mění. Zvláště v Čechách. Právě tyhle liberální, progresivistické a k tomu houbařské politické subjekty neuspěly. Asi nerostly houby, bylo sucho a lidi nešli do lesa. Takže se stalo něco, co nechápu. Houbařské strany propadly. Svět, politika a lidé se prostě mění. Takže co bylo, bylo, a na houby v politice asi můžeme s láskou zapomenout.  

Vložil: Markéta Vančová