Krvavá smrt na venkovském dvorku a proč by se s Krausem v ložnici neshodla. Horká židle Vilmy Cibulkové

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Herečka a dabérka Vilma Cibulková v Show Jana Krause

Doba, kdy Vilma Cibulková plnila stránky bulváru, je dávno pryč. Když usedala do červené pohovky v Show Jana Krause, působila vyrovnaně, i když jako správná diva hned trochu exaltovaně odkryla city. Štíhlá šedesátnice v širokých černých kalhotách a něžné halence, osázené zahradou červených květů, je zářící dáma s dokonalým make-upem a promyšleně rozčepýřeným účesem z dlouhých vlasů. Práce před zrcadlem jí prý teď zabere víc času než dřív, vypadá ale skvěle.

K Janu Krausovi přišla prezentovat letní tvůrčí dílny festivalu Pro Art, hovor se ale ubíral úplně jiným směrem. Nebývá obvyklé, že si Jan Kraus s hereckými kolegyněmi vyká, s Vilmou Cibulkovou to tak ale je a na první pohled bylo zřejmé, že mezi nimi panuje zdvořilý odstup. A tak se na úvod do žertování nepustil jindy přidrzlý moderátor, ale sama herečka. A chvíli nebylo jisté, jestli se rozpláče, nebo rozesměje. Přiznala totiž, že nemá úplně nejlepší den. V noci jí zemřel člen její zvířecí rodiny – malá milovaná slepička hedvábnička.

Vysvětlila, že do žertování jí tedy moc není, a přiznala, že o tom vlastně mluvit nechtěla, protože by mohla začít plakat. To už měla tvář v dlaních, ale když ji odkryla, ukázala široký úsměv. Se slepicemi je to těžké, chápal i Jan Kraus, pro kterého jsou to ptáci vykulení, kteří mají snášet vajíčka a skončit v polévce. Vilma Cibulková ovšem oponovala, protože malou hedvábničku si vyprosila od souseda kvůli krásnému peří.

I se šesti křížky na krku vypadá Vilma skvěle a křehká image, kontrastující s temperamentním projevem, jí mimořádně sluší

Potíže s kohouty

Herečka popsala svůj venkovský život na kraji Prahy, kde už dvaatřicet let žije v domku se zvířaty. Má ještě kohouta, další slepici, osmatřicetiletou želvu a několik koček. „Mívala jsem jich víc, teď mi zůstaly tři,“ popsala, jak domkem procházelo postupně mnoho koček. Jana Krause ale nejvíc zaujal kohout, protože ti bývají hlasití. „Ano, kokrhá a sousedům to vadí. Teď kokrhá hodně, protože hledá tu mrtvou slepičku. A předtím kokrhal taky, protože ji miloval. Je to tak, on ji vlastně… udolal,“ líčila herečka lásku na svém dvorku, která byla ze strany kohouta hodně divoká.

Něžné ruce divadelní divy zvládnou v malém hospodářství nečekané věci. Dokonce i zabít kohouta. „Jednou přiběhla sousedka Dvořáková, že potřebuje zabít kohouta. Ona má takovou roztomilou vadu řeči, a tak to znělo nějak takhle: „Paní C., potfebuju zabít kohouta a Dvožák nenabvousil sekyvu,“ líčila, jak dvě hysterické ženské sekaly kohoutovi hlavu. „Já jsem držela kohouta, ona sekala, sekeva byla tupá, Dvožák nenabvousil – my jsme řvaly, kohout řval…“ Historka pro křehkou dámu poněkud krvavá, ale ona ji podala jako veselou součást svého venkovského života. Přesto ráda téma opustila a přešla k Pro Artu.

Velké vražedné drama z malého venkovského dvorku podala Vilma tak dramaticky, že by určitě zaujala i největší hollywoodské režiséry

Festival pro každého, kdo si chce zkusit tvůrčí proces

Vilma Cibulková pozvala diváky na jednadvacátý ročník ProART festivalu. Ten nabízí napříč republikou přehlídku širokého spektra uměleckých oborů, od divadla přes tanec, hudbu až po fotografii, a rovněž různé workshopy. A právě jeden z hereckých workshopů povede letos i Vilma Cibulková. „Dělám to poprvé a jsem moc zvědavá, jestli se mi tam sejdou všechny generace. Já se tam určitě i přiučím, protože jsem zvídavý člověk,“ doplnila s tím, že ji zajímá úplně všechno. „Já jsem takový hltač všeho,“ přiznala. I to ji jistě udržuje v dobré kondici a náladě. Tvůrčí dílnu povede v srpnu ve Slavonicích, kde je krásně, a Vilma se prý moc těší, jak si s účastníky workshopu bude hrát.

Posaďte se na jeviště

Také diváky pozvala na nové představení, ve kterém nyní hraje. Jmenuje se Agnus Dei a s kolegyněmi Eliškou Nejedlou a Karolínou Půčkovou ho v režii Martina Vokouna nastudovaly pro Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. Z inscenace detektivky s prvky psychologického thrilleru, ve kterém hraje představenou kláštera, je Vilma nadšená. Také proto, že režisér zvolil zajímavé pojetí a diváky posadil na jeviště, aby vytvořil mezi nimi a herečkami blízký kontakt. Jan Kraus sice oponoval, že tohle nemá rád, že když jde do divadla jako divák, chce sedět v hledišti, ale herečce se naopak blízkost diváků v tomhle představení líbí. „Vy asi nechcete být viděn,“ zamyslela se nad postojem moderátora, ale ten prostě konstatoval, že do divadla chce jít buď na scénu, nebo jako divák. Inu, každý herec má své zvyky.

Někdejší dračice se proměnila v okouzlující dámu

Spánek po každém jídle

Co také nemají herečka a moderátor společné, je ranní vstávání. Vilma Cibulková je zvyklá vstávat v půl páté, zatímco Jan Kraus si rád přispí. Na čem se ovšem shodli, že je báječné si po jídle jít schrupnout. „Když můžu, ráda si jdu lehnout po obědě,“ prozradila svůj životní styl Vilma. „Čím jsem starší, tak se těch dvacet minut, já tomu říkám dokument, protahuje na hodinku.“ To Jan Kraus si zase rád jde ducnout i po snídani. A po obědě také. Nakonec se shodli, že báječný je vlastně spánek po každém jídle – po snídani, po obědě i po večeři.

Zdroj: FTV Prima

Vložil: Ela Nováková