Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Byl bez práce, bez peněz a nikdo mu nepomohl aneb Nikdy nekončící putování Jana Kačera. Tajnosti slavných

03.06.2024
Byl bez práce, bez peněz a nikdo mu nepomohl aneb Nikdy nekončící putování Jana Kačera. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením ArtCam Films

Popisek: Herec a režisér Jan Kačer v dokumentu Josefa Abrháma ml. z roku 2013 Hoteliér

VIDEO Zažil dlouhá léta profesního vyhnanství i velkolepý návrat. „Žili jsme spolu tak málo, že jsme díky tomu vlastně pořád na svatební cestě,“ prohlásila před pár lety jeho manželka, herečka Nina Divíšková. (Pokračování z pátku 31. května)

Působivými kreacemi mladých mužů na životní křižovatce Jan Kačer významně přispěl do filmů československé nové vlny, které útočily na každodenní realitu, ať již přímo, nebo uměleckou metaforou. Mimo jiné si v roce 1964 zahrál dělníka Jardu Lukáše, který nestačí udržet krok s měnícími se poměry, ve filmovém debutu režiséra takzvané nové vlny Evalda Schorma Každý den odvahu či tápajícího intelektuála dr. Karla Klímu v tragikomické adaptaci povídky Milana Kundery Nikdo se nebude smát. Muži, utápějící se v pochybnostech, se stali jeho parketou, odpovídali jeho skeptickému přístupu ke světu a životu i ambicím uměleckých hnutí šedesátých let, snažících se o změnu politiky i chování lidí.

 

Jana Eyrová:

Divadelní hit

Se stejným cílem vznikl v roce 1965 pražský Činoherní klub, při jehož zakládání Kačer využil své rostoucí popularity, kontaktů i pověsti režiséra, který umí pracovat s herci. Jeho schopnost inspirovat je a vnímat se podepsala pod tak slavnými inscenacemi, jako byl Gogolův Revizor nebo Čechovův Višňový sad. V malém sálu nedaleko Václavského náměstí se prostě zrodila jedna z nejsledovanějších pražských malých scén. Mnohem častěji než na jevišti Činoheráku, v němž působil především jako režisér, ho diváci vídali ve filmech. Zajímavou příležitost dostal v roce 1967 jako fanatický řádový rytíř Armin ve Vláčilově Údolí včel, kvůli němuž zhubnul patnáct kilo a naučil se latinsky a jezdit na koni. Velkou popularitu mu přinesl i komediální žánr, například jeho agent W4C Cyril Juan Borquette v crazy komedii Václava Vorlíčka Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky. A rád vzpomínal i na psychologické drama Flirt se slečnou Stříbrnou, v němž rozehrál herecký koncert s Marií Drahokoupilovou.

Tvrdá stopka

Po okupaci v srpnu 1968 skončila řada jeho filmů v trezoru a učinila rázný konec i nabídkám rolí z Barrandova. Počátkem sedmdesátých let byl kvůli svým postojům i sepjetí se zakázanými filmy propuštěn z Činoherního klubu. „Já zjistil, že ze dne na den nemám žádné peníze, a on mi nikdo nepomohl,“ zavzpomínal v pořadu České televize 13. komnata. Čtyři roky byl bez práce úplně, takže v roce 1976 rád znovu přijal angažmá v hereckém souboru ostravského divadla. Matka jeho tří dcer Simony, Kláry a Adély se ale rozhodla v Praze zůstat. Bála se, že už by se jen těžko do Prahy vracela. „Kdybych já šla do Ostravy, těžko se mi bude vracet, říkala jsem si. Postarší herečku už v Praze nikdo chtít nebude,“ zavzpomínala před lety v rozhovor pro novinky.cz. Jana prý tenkrát ani ve snu nenapadlo, že zákaz bude trvat dlouhých deset let. V Ostravě si ani nesehnal bydlení, každý pátek se vracel do Prahy k rodině, aby ji v neděli večer opustil.

 

Hoteliér:

Na všechno sama

Tak se musela Nina vypořádávat s každodenní realitou. „Tohle jí nikdy nezapomenu. Dokázala zázrak, který já bych na jejím místě nedokázal nikdy. Uživit ty děti. Nikdy jsme neměli hlad, vždycky tam bylo čisto, vypráno, vždycky tam bylo pochopení. Nikdy mi nic nevyčetla, i když jí to asi příjemné nebylo,“ přiznal v rozhovoru pro revue.idnes.cz. V Ostravě se mu stýskalo, zachraňovalo ho pouze divadlo. Přesto dokázal jako režisér vytvořit ostrůvek relativní tvůrčí svobody a dělal režíroval představení, na která jezdili lidé i z Prahy. Zákazy ho ale občas dostihly i tam, cenzoři například stopli jeho Příliš hlučnou samotu. „Ty zákazy byly striktní a nefér. Prostě se jim to nehodilo do krámu. Ona se jim totiž nehodila do krámu láska, která z Honzových představení vyzařuje. Oni chtěli řád a poslušnost,“ dodala herečka Jitka Smutná, která byla tehdy v členkou souboru.

Donutil jako inspirace

Před kamerou se v sedmdesátých letech objevoval jen sporadicky, většinou ve slovenských projektech. Do Prahy se nakonec vrátil po předchozím hostování v Divadle E. F. Buriana teprve v roce 1986 jako člen Laterny Magiky. Vzápětí se prosadil jako režisér v Divadle na Vinohradech ä konečně přišly i nové filmové nabídky. Mimo jiné si zahrál například primáře Krajíčka v úspěšné filmové podobě románu Stanislava Rudolfa Operace mé dcery. Po změně poměrů po roce 1989 uvedl v Národním divadle jako režisér uvedl řadu inscenací, v nichž přiděloval sám sobě menší role, a od roku 1997 v něm působil už výhradně jako herec. Z činohry odešel v roce 2015, na rozdíl od kolegů, které smetla další vlna personálních čistek, pořádaná Danielem Špinarem, ale podal výpověď sám. A vzápětí prozradil deníku Blesk, že se k tomuto kroku odhodlával tři roky, od chvíle, kdy bouchnul pěstí do stolu a odešel Miroslav Donutil. „Už jsem nechtěl pořád někde čekat, a pak třeba dělat, co nechci...“ zdůvodnil jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí ve své kariéře.

Kumšt:

Zpět na místo činu

Krátce nahlédl i do vrcholné politiky. V roce 1990 usedl ve ‚Sněmovně lidu Národního shromáždění za Občanské fórum a v poslanecké lavici sedával až do roku 1992. Později ještě dvakrát kandidoval neúspěšně do Senátu, v letech 1996 a 2004. Mimořádnou popularitu mu nabídla televize Prima, v jejíchž úspěšných seriálech Rodinná pouta a Velmi křehké vztahy ztvárnil podnikatele Františka Rubeše, který mu dokořán otevřel seriálové ateliéry. Navzdory vytížení napsal čtyři autobiografické knihy Jedu k mámě, Mírnou oklikou, K přátelům a Zadními vrátky a nerezignoval ani na divadlo. Dokonce se po téměř čtyřiceti letech vrátil na své místo činu, jeviště Činoherního klubu. A hned se svou divadelní hrou Svatba pozdního léta.

Zase sám

V roce 2020 se mihl před kamerou jako majitel jezevčíka v úspěšném rodinném filmu Gump – pes, který naučil lidi žít a poslední hlavní roli, postavu ministra Bergera, mu nabídl loni maďarský režisér v koprodukčním dramatu Moc. Práce už h ale netěšila, o chuť do života ho v červnu 2021 definitivně připravila smrt manželky Niny, která v posledních letech trpěla Alzheimerovou chorobou. Navíc ho začaly trápit zdravotní problémy. Trpěl neuropatií, kvůli níž špatně chodil, v roce 2022 se podrobil operaci srdce a trpěl cirhózou jater. Před několika týdny byl hospitalizován se zápalem plic, z nemocnice se ale vrátil na vlastní žádost domů a v pátek 24. května odešel navždy. Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 5. června ve 12:00 v historické budově pražského Národního divadla.

(zdroje: Wikipedia. ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Novinky,cz, iDnes.cz, Blesk, Činoherní klub Praha, Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo Praha, Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy, Jan Kačer: Jedu k mámě, Jan Kačer: Mírnou oklikou, Mirek Novák: Jak jsme začínali)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská