Proč v cizině nejsou k mání důstojní soupeři, co je vykopávačka a nečekané touhy králů. Horká židle fotbalového klubu Amfora

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Tentokrát šla Jiřina Bohdalová v čele, v Kambodži ji ale vystrčil z pozice hvězdy svérázného fotbalového klubu Amfora Petr Salava

Ještě se třeseme napětím, jak dopadnou naši hokejisté na letošním mistrovství světa, a už se na nás pomalu řítí další sportovní událost, kterou bude žít celá republika. V polovině června začne pro změnu svátek fotbalových fanoušků, dychtivě očekávajících, jak to zvládne naše reprezentace na mistrovství Evropy v Německu. Jsou ovšem i fotbalové kluby, kterým nejde o prestiž, ale o radost ze hry a báječná setkání se spoluhráči i soupeři.

Klasickou ukázkou toho, že fotbal u nás patří do každé rodiny i sociální bubliny, je padesát let existující tým Amfora neboli Amatérské fotbalové rarity. Jako předzvěst evropského mistrovství, ale také tak trochu na rozloučenou s jednou fotbalovou legendou si Jan Kraus pozval do své show několik členů proslulého týmu celebrit.

Tentokrát byl na pověstné červené pohovce nedostatek místa, ale vlastně měl Jan Kraus štěstí. Kdyby mohli přijít všichni, kdo někdy za Amforu hráli, musel by si pronajmout fotbalový stadion.

Vykopávačka, výkopářka, nebo snad...?

Nesměl chybět holohlavý dlouhán Petr Salava, producent a moderátor, který ve svých devatenácti letech Amforu založil. Zúčastnili se i Roman Skamene, Zdenek Merta a Stanislav Hložek. Nejblíže moderátorovi ovšem usedla Jiřina Bohdalová, která si nedala vzít hlavní slovo. „Já jsem vždy byla vykopávačka,“ zdůraznila do začátku, a i když Petr Salava to opravil na výkopářka, trvala na vykopávačce. Nejspíš aby si to nikdo nepopletl s vykopávkou. Nene, to Jiřinka jistě není, v šik kalhotovém kostýmu, obklopena muži legendárního týmu, působí stále stejně energicky a žádá si svoje.

Když jí Jan Kraus nabídl vodu, hned po ní sáhla a přiznala, že když se něco dává zadarmo, nenechá si to ujít. Prý to má od dětství, už tenkrát jí maminka zakazovala lidem říkat „Dej mi!“ To, že se třiadevadesátiletá hvězda ráda nechává hostit a při společenských událostech ochutnává od všeho trochu, je notoricky známo, tak moc, že si z toho raději vždy hned sama dělá legraci. Proto ale k Janu Krausovi nepřišla, tentokrát byly tématem fotbal a Amfora. A k tomu má také hodně co říct. Tak tedy vykopávačka, tedy hvězda, která provádí slavnostní zahajovací výkop. A že jich na cestách s Amforou už bylo.

Nestárnoucí diskžokej, moderátor, scenárista, producent, spisovatel, výtvarník a organizátor kulturních a sportovních akcí Petr Salava s Romanem Skamene, o němž se říkalo, že je ve své generaci nejmenším hercem (na výšku). Na fotbalovém trávníku ale vidět vždycky byl.

Víc než čtyři sta členů ve třiceti pěti zemích

Za padesát let existence se v Amfoře vystřídalo na čtyři sta hráčů. Jan Kraus to číslo obdivoval stejně jako to, jak se Petru Salavovi podařilo klub založit a udržet. „Před padesáti lety jsem objížděl Prahu a hledal první hráče. Připadal jsem si jak Yul Bryner ze Sedmi statečných, když hledal střelce,“ zavzpomínal otec zakladatel. „Naštěstí jsem na ten svůj první zápas uspěl, přijel Franta Ringo Čech, Jirka Schelinger a další, a každý přivedl svého kamaráda. Takže se to postupně nabalovalo.“ Pak postupně přicházeli další kamarádi a zápasy Amfory se staly populárními událostmi. Tým začal jezdit i do zahraničí a letos završil své cestování na Maltě, která byla třicátou pátou zemí, kde amatérští, nicméně nadšení fotbalisté hráli. „Máme i svého fotbalistu roku,“ připomněl Petr Salava. „Jednou to byl Franta Ringo Čech a dostal to za to, že se mu za patnáct let zápasů podařilo střelit tři góly.“

Při fotbalových zápasech vždy patřilo Jiřině Bohdalové jen prvních pár vteřin slávy. U Jana Krause ale měla hlavní slovo a pánové jí dělali křoví.

Státní návštěva v Kambodži

„My jsme hráli všude,“ prohlásil zakladatel a manažer Amfory. Jan Kraus připomněl, že byli hrát i v Kambodži, čímž nahrál Jiřině Bohdalové na dlouhou historku o tom, jak tuhle výpravu zařídila. „V Praze studoval syn krále. Já v té době hrála v Divadle na Vinohradech a on za mnou chodil do šatny. Mluvil nádherně česky a moc jsme se spolu nasmáli,“ líčila, jak po čase přijela do Prahy královská návštěva a král si přál se s ní sejít. Při té příležitosti tedy domluvila zápas Amfory v exotické zemi. A že to byla velká událost, na to vzpomínají všichni. Byli totiž přijati jako státní návštěva, po příletu se před nimi rozvinul červený koberec a pro Petra Salavu byla přistavena limuzína s královským znakem. „Jo, on jel v limuzíně,“ vzpomínala Jiřina Bohdalová. „Já a Helenka Vondráčková jsme se mačkaly v autobuse.“

Zpěvák Stanislav Hložek, idol dívčích srdcí osmdesátých let

Amfora nemůže najít soupeře

Letos se ve Vrbičanech bude konat sedmisté padesáté utkání Amfory. A bude poslední. Proč? „No, my jsme napřed hledali tým soupeřů třicet plus, pak čtyřicet plus, padesát plus,“ vysvětlil Petr Salava. „Teď už žádné soupeře nemůžeme najít, protože sedmdesátníci, jako Tonda Panenka a další naši hráči, kopou fotbal jenom v Čechách. To jinde nenajdete. Takže to ve Vrbičanech oslavíme a zakončíme.“ „A pak to začne nanovo,“ dodala Jiřina Bohdalová, která se evidentně své role vykopávačky nehodlá jen tak vzdát.

Zdroj: FTV Prima

Vložil: Ela Nováková