Jak se stát z poradce protivným šéfem a jak to bylo s láskou Vlastimila Harapese, která ustoupila lásce. Tajnosti slavných
20.05.2024
Foto: Se svolením Filmové studio Barrandov - Jitka Bylinská
Popisek: Vlastimil Harapes jako inženýr Dušan Roček v dramatu Operace mé dcery, které natočil v roce 1986 režisér Ivo Novák podle stejnojmenné knihy Stanislava Rudolfa
VIDEO Fanynky záviděly křehkým baletkám, které se tulily na jevišti v jeho náruči, jen jediná žena si to ale mohla opravdu užívat. Kameře se sice zamlouval, film byl ale pro něj příliš na dlouhé lokte. K životu nutně potřeboval pořádné tempo a dynamiku. (Pokračování z pátku 17. května)
Stal se jediným naším baletním mistrem, kterého znal svět, často se objevoval i před filmovou kamerou a na obrazovce a zařadil se k sledovaným českým celebritám. Do našich domovů se Vlastimil Harapes několikrát v roce pravidelně vrací i díky nestárnoucím filmům s Tomášem Holým Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny, při jejichž natáčení měl původně působit pouze jako poradce. „Za pár dnů ale přišla režisérka a řekla, co bys někomu radil, zahraj si to sám,“ zavzpomínal na nečekané rozhodnutí Marie Poledňákové.
Panna a netvor:
Vzorný žák Libuše Havelkové
K divadelnímu herectví se dostal díky souhře náhod a dalšímu úspěšnému režisérovi. „Tančil jsem prince v Popelce ve Skotsku. Byla tam velká zima a studeno. Mně nastydl sedací nerv a ochrnula mi levá noha, tahal jsem ji za sebou. Rok jsem nemohl tancovat, no a tehdy jsem začal hrát divadlo,“ zavzpomínal. Tehdy už uznávaný baletní mistr se stal žákem Libuše Havelkové, která by snad proměnila v herce i to největší dřevo. Jevištní řeč a mluvený projev začínala vyučovat už ve Studiu E. F. Buriana, od roku 1952 působila externě na DAMU, v roce 1959 se stala odbornou asistentkou a v roce 1975 získala docenturu. „Jan Kačer totiž přišel s nabídkou, abych v Shakespearově Bouři zahrál vzdušného ducha Ariela. Já jsem mu říkal, že hrát neumím, ale Honza mi řekl: Zavolej paní Havelkové, ať ti dá nějaký kurz. Tak jsem to udělal a začal hrát, kromě divadla i ve filmu a televizi,“ vzpomínal Vlastimil s tím, že se jako tanečník vrátil tehdy na jeviště až po roce.
Nemilosrdné paragrafy
Celý život byl mimořádný baletní mistr podezříván z homosexuality, nikdy se ale k těmto spekulacím oficiálně nevyjádřil. Vyrůstal v době, kdy se většina společnosti stavěla k této problematice odmítavě a pamatovaly na ni i zákony. Jako trestný čin byl styk s osobou stejného pohlaví zakotven i v trestním zákoníku z roku 1950, až v roce 1960 sice přinesla nová Ústava částečnou změnu, řada omezení ale platila dál. StB dokonce vedla seznamy homosexuálních osob, které používala při vydírání a navazování kontaktů. V první polovině osmdesátých let byly zakázány seznamovací inzeráty, hledající osobu stejného pohlaví, a k radikální změně došlo až v roce 1990. Návrh na zavedení registrovaného partnerství prošel přes zákonodárce až na šestý pokus v roce 2006, prezident Václav Klaus ho ale nepodepsal, takže byl přijat teprve po dalších tahanicích.
Můžeme dál?:
Pod jednou střechou
Není divu, že se ke své sexuální orientaci otevřeně nikdy nepřiznala řada známých osobností, mimo jiné třeba herec Eduard Cupák či režisér a scenárista Václav Krška. Vlastimil nakonec vyřešil svůj problém po svém. Koupil půlku historického domu na Malé Straně, v němž pak sdílel domácnost s přítelem, o jedenáct let starším básníkem a dramatikem Josefem Topolem, jeho manželkou Jiřinou a syny Jáchymem a Filipem. A když o něm legendární Tornádo Lou v roce 2012 v pořadu televize Prima VIP Prostřeno řekla „On je dost teplej...“, urazil se, nazval ji potvorou a prohlásil, že už ji nechce nikdy vidět. Časem jí ale odpustil. V roce 2015 Josef Topol zemřel a v domě na úpatí Nových zámeckých schodů zavládl smutek, tím spíš, že o dva roky dříve zemřel i Topolův syn Filip, zpěvák, hudebník a frontman kapely Psí vojáci, který byl Vlastimilovým miláčkem.
Hvězdné manželství
Osm let trvalo jeho partnerství se zlatou slavicí Hanou Zagorovou. Národem zbožňovaná Hanička Písnička bojovala od mládí s vážnou nemocí, těžkou poruchou krvetvorby, kvůli níž musela déle než třicet let pravidelně docházet na transfuzní oddělení, aby jí vyměnili krev. Kvůli tomu by pro ni těhotenství znamenalo smrtelné nebezpečí, takže usilovala alespoň o adopci. Jenže úředníci měli pravidla, která striktně dodržovali, a jedním z nich byla podmínka, že adoptovat dítě může jenom harmonický manželský pár, přičemž i vztahy žadatelů sociálka důkladně prověřovala. A tak přišel na řadu věrný kamarád. Dvě milované hvězdy Hanka a Vlastík se v roce 1986 vzali, Hanka se přestěhovala do jeho domu na Malé Straně a nikdy pak nepřestala tvrdit, že byl její velkou láskou.
Jen pár dnů:
Když láska ustoupí lásce
Opravdu se měli moc rádi a zrodilo se mezi nimi přátelství tak důvěrné, jak jen může přátelství být. Přesto se od samého počátku v uměleckých kruzích šuškalo, že jde o účelové rozhodnutí, aby Hanka konečně mohla žádat o adopci. Namísto dítěte jí ale životní dráhu zkřížila ještě větší láska, slovenský operní pěvec Štefan Margita. A tak jí Vlastimil dopřál svobodu, aby se mohla znovu vdát, a jeho druhé oficiální manželství skončilo přímo kosmickou rychlostí. V roce 1992 jeden den nabyl rozvodový rozsudek právní moci a hned další se Hanka znovu vdávala.
V rozjetém vlaku
Přestože byl v baletním světě už léta důchodcem, rozhodně se neztratil. V roce 1993 začal vyučovat klasický tanec v italské Florencii, o tři roky později na pražské Taneční konzervatoři a v roce 2003 i v Římě. Začal hrát divadlo, občas se objevil ve filmu či v celé řadě dokumentů, hrál v Semaforu v Čochtanově divotvorném hrnci a Prstenu pana Nibelunga. Stihl se ale věnovat i spoustě dalších svých zájmů, mimo jiné se stal čestným předsedou Českého hnutí speciálních olympiád pro mentálně postižené sportovce. Stihl toho spoustu, a ještě si život naplno užíval. „Nemohu říct, že bych tomu všemu úplně propadl, ale jedno stíhá druhý, v podstatě je to rozjetej vlak a už se nedá vystoupit. Do práce jsem vlastně nikdy nechodil, dělal jsem to, co mě bavilo,“ dodal s úsměvem.
Prsten pana Nibelunga:
Velký šéf
V letech 1987-1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterny magiky a na jevišti Národního divadla tančil naposledy v červnu 1989 jako princ v baletu českého hudebního skladatele a dirigenta Oskara Nedbala Z pohádky do pohádky. V roce 1990 se stal na dvanáct let uměleckým šéfem Baletu Národního divadla, podílel se na choreografii i režii některých představení. V roce 1998 získal čestné členství a čestný řád Ruské akademie uměnovědné a hudební interpretace, v roce 2000 mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu G. Mahlera za baletní výkony. V roce 2011 převzal Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství, roce 2016 byl uveden do Síně slávy Národního divadla a před dvěma lety mu Nadace život umělce udělila cenu Senior Prix. Současně se ale stal i jednou z vyhledávaných tváří televizních zábavných pořadů, inscenací i seriálů.
Nečekaná zrada
Ve filmu si zahrál naposledy v roce 2006 tanečního mistra v další rodinné komedii Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli a na obrazovce jsme ho viděli naposledy před pěti lety v dramatickém seriálu Tomáše Magnuska Čechovi. Teprve v posledních dnech se událo něco, co vzhledem k jeho skvělé fyzické kondici nikdo nečekal. Už delší dobu se cítil unavený a trápil ho silný kašel, takže nastoupil minulý týden do nemocnice na pražském Karlově náměstí. Lékaři plicního oddělení zjistili, že má nádor na plicích a metastázy pronikly už i do dalších orgánů. Minulé úterý požádal o návštěvu kněze a ve středu 15. května vydechl naposledy. Poslední rozloučení s mimořádným tanečníkem a všestranným umělcem Vlastimilem Harapesem se uskuteční v pondělí 27. května 2024 v pražském Národním divadle, které otevře pro veřejnost v 11:20 hodin.
(zdroje: Wikipedie, ČSFD, Český rozhlas, Supraphon, Národní divadlo, Blesk, Bydlení celebrit, Památkový katalog, Česká televize, Český film, Hana Konečná: Čtení o Národním divadle, Barbora Stýblová: Nikdy nebýt sám se sebou spokojený)
Vložil: Adina Janovská