Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Špatná zkušenost, která vydržela Josefu Somrovi až do penze, a nepřekonatelná podmínka pro režiséra Kleina. Tajnosti slavných

15.05.2024
Špatná zkušenost, která vydržela Josefu Somrovi až do penze, a nepřekonatelná podmínka pro režiséra Kleina. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize - Pavla Černá

Popisek: Josef Somr jako Arnošt v televizním dramatu Jiřího Stracha z roku 2005 Povodeň

VIDEO Nejčastěji hrál různé slabochy a intrikány, zhýralce a hochštaplery, padouchy či protivné šéfy a úředníky. Většina jeho hrdinů nebudila sympatie publika, jen málokterý herec se ale v reálném životě od nich tak výrazně lišil, jako právě on. (Pokračování z pondělí 13. května)

Patřil k nejlepším představitelům psychologicky náročných rolí a na jevišti i před kamerou uměl takzvaně prodat i svůj jedinečný smysl pro humor a do škatulky záporáků se napasovat nenechal. Josef Somr neztrácel elán ani s přibývajícími lety, vždy se ale snažil nebudit na veřejnosti pozornost. Ve filmu si hrál naposledy si v roce 2016 v šestém dílu básnické série Jak básníci čekají na zázrak, zpočátku už se mu moc ale moc nechtělo. Nakonec ho režisér Dušan Klein přesvědčil, představitel profesora Ječmena ale souhlasil jedině s podmínkou, že tentokrát už bude hrát jedině vleže. A na otázku, zda by šel i do sedmého pokračování, prohlásil: „Šel. Ale to se už sejdeme v krematoriu…“

 

Jak svět přichází o básníky:

Velký mistr malých rolí

Pro jeho herectví bylo vždy charakteristické mimořádné nasazení, pečlivá příprava a sebereflexe, jimiž si vydobyl u kolegů mimořádný respekt. Přesto dostával hlavní role ve filmu jen výjimečně. Obvykle byl jen sparing partnerem nebo protihráčem hlavních hrdinů a ztvárňoval postavy středního či menšího významu. Nejspíš by je býval ale i sám sotva spočítal, v jeho filmografii totiž nalezneme neuvěřitelných více než 450 filmových a televizních postav. Jeho příjemný hlas zaznívá i ve Večerníčcích, namluvil řadu populárních animáků a dokumentů a velmi intenzivně spolupracoval s dabingem. Velký prostor mu poskytl i rozhlas.

Odchod z Národního

V roce 1978 přestoupil na popud Miroslava Macháčka z Činoherního klubu do Národního divadla a stal se jedním z opor činoherního souboru. Chtěl hrát, takže bral i role, o jejichž kvalitě a smyslu pochyboval. Vždycky byl zdravý, až v roce 1995 ho skolil těžký zánět slinivky. Skončil v nemocnici, šest týdnů v bezvědomí, a jeho blízcí měli strach, že umírá. Nad nemocí nakonec vyhrál, uzdravování ale bylo zdlouhavé. V roce 1997 získal za roli v Hrubínově Romanci pro křídlovku cenu Thálie, v roce 2001 převzal druhou za strhující představení Gin Game, které vytvořil v pražské Viole s Blankou Bohdanovou, a v roce 2005 obdržel z rukou prezidenta Václava Klause za svou celoživotní práci medaili Za zásluhy. V roce 2002 odešel oficiálně do důchodu, protože byl znechucen nekoncepčností Národního divadla. Časem ale znovu začal v divadlech hostovat a dál spolupracoval s televizí a rozhlasem.

 

Nemocnice na kraji města:

Pozdní svatba

Poprvé se oženil už během studia v Brně, bydlel ale s manželkou Alenou u jejích rodičů, což prý bylo hlavní příčinou konce velké studentské lásky. Rozvedli se ale až po patnácti letech, když se jeho žena chtěla znovu vdát. Pak už se do chomoutu nehrnul. Dlouhá léta prožil s kolegyní z Národního divadla, o jedenáct let mladší Zuzanou Šavrdovou, děti ale neměli a o ruku ji prý nikdy nepožádal. Teprve poté co v dubnu 2011 prohrála boj s rakovinou, jako by se v něm něco zlomilo. Po Zuzanině smrti začala o něj pečovat její sestra Jaroslava. Postupně za ním jezdila stále častěji, o Vánocích pak spolu začali žít a počátkem léta 2012 přijeli na filmový festival do Karlových Varů už jako manželé. A přátelé se shodli, že mu dala novou chuť do života.

Prachu navždy sbohem

S divadlem se téměř úplně rozloučil až krátce před osmdesátinami. „Nic zásadního se nestalo, jen prostě cítím, že nechci až do smrti dýchat prach jeviště,“ prohlásil tenkrát v jednom rozhovoru. A myslel to doslova, protože nezničitelné závěje, nad nimiž v žádném divadelním zákulisí nelze zvítězit, začaly škodit jeho očím. Nebyly to ale jediné zdravotní problémy, které ho potrápily. Nejprve se ozvalo srdce, pak slinivka. Kvůli nim nakonec definitivně rezignoval na hektické tempo, na které byl celý život zvyklý. V rodném Vracově koupil s kamarádem z dětství napůl domek, a dokud žili rodiče, nikdy nepřijal pracovní nabídku během léta, protože bylo třeba pracovat ve vinohradu.

 

Gin Game:

Mistr tragikomedie

Pořídil si také klasickou roubenku v romantickém koutku Českého ráje poblíž hradu Frýdštejn, nakonec ji ale prodal, protože už neměl sílu čelit následkům zlodějských nájezdů. V klidu a rozvážně si užíval života a litoval pouze toho, že zůstal bezdětný. V roce 2012 převzal Českého lva a o dva roky později třetí Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. V sbírce ocenění měl ale i některá, která bychom u mistra z Národního divadla nečekali. Například mu byl v roce 1998 udělen Řád Sdružení českých cirkusů a varietních umělců za kapelníka Selnického v seriálu Cirkus Humberto. Epidemie koronaviru ho uzavřela doma, kvůli problémům s dýcháním skončil několikrát nemocnici a poslední dny prožil v plicním sanatoriu Na Pleši. Jeden z nejvýraznějších herců své generace Josef Somr zemřel 16. října 2022 v Praze.

(zdroje: Wikipedie, ČSFD, Národní divadlo, Český film, FDB, Český rozhlas, Česká televize, Český film, Národní divadlo a jeho předchůdci, Zuzana Maléřová: Křehké otázky)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská