Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Legendární pábitel výpravčím aneb Jak to bylo s Maryškou, Francinem a strýcem Pepinem z Postřižin. Tajnosti slavných

08.05.2024
Legendární pábitel výpravčím aneb Jak to bylo s Maryškou, Francinem a strýcem Pepinem z Postřižin. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Supraphonu

Popisek: Spisovatel Bohumil Hrabal. Při příležitosti 110. výročí jeho narození vydal Supraphon více než sedmihodinovou audioknihu Bohumil Hrabal: Výběr z díla legendárního spisovatele

VIDEO Rád říkal věty, o kterých rozumní lidé říkají, že jsou nerozumné, a dělal věci, které slušní lidé nedělají. Svoji výstižnou charakteristiku pábitel si okouzlující melancholik vymyslel sám. Narodil se jako velký průšvih, a zlobil pak celý život.

Půl hektaru soukromého lesa podél silnice z Prahy do Poděbrad, na jeho okraji vilka, tak akorát pro tetu a jejího manžela, počátkem sedmdesátých let čerstvého důchodce a uznávaného zahradníka, který vedl téměř půl století zahradnické Žehušické školky. A za ním romantická chatová osada, v níž tehdy trávil spoustu času muž, který se stal po Jaroslavu Haškovi a Karlu Čapkovi třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století. Byl totiž tehdy právě „na indexu“. Snílek, žijící napůl v imaginárním a napůl skutečném světě, který uměl mistrně vdechnout romantický podtón i těm nejosudovějším okamžikům. Tak vypadaly víkendy mého dospívání, napůl v montérkách a napůl ve fantazii, odsunující kamsi donekonečna realitu. „No, co mám dělat, děti nemám, tak píšu…“ zpravidla si povzdychl, když se ho někdo zeptal na soukromí, svérázný a jedinečný Bohumil Hrabal.

 

Postřižiny:

Zrodil se průšvih

Právě tak byl chápán jeho příchod na svět. Bohumil František Kilian se totiž narodil 28. března 1914 v Židenicích, které jsou dnes součástí Brna, dvacetileté Marii, do níž se zamiloval o rok starší Bohumil Blecha ze sousedství. Jméno po něm Maryška synovi dala, do rodného listu ho ale zapsat nenechala. Možná protože její rodiče nesouhlasili, možná protože se stal o pár měsíců později důstojníkem rakousko-uherské armády, kteří se nesměli ženit. Za kmotra mu šli babička Kateřina a Blechův kamarád František Hrabal, o pět let starší syn brněnského obchodníka s limonádami, který byl na rozdíl od otce dítěte z armády takzvaně vyreklamován. Oba dobře známe, stali se předobrazem málomluvného správce a sládka nymburského pivovaru Francina a jeho krásné a temperamentní Maryšky v Postřižinách.

Skutečný otec

František nejenže zachránil Mariinu dobrou pověst, ale také jí a jejímu synovi mohl na rozdíl od Blechy nabídnout finanční zajištění. První tři roky se o malého Bohouška starala babička s dědou. Počátkem roku 1916 se František stal účetním pivovaru v Polné u Jihlavy, v únoru se s Marií oženil, v září se jim narodil syn Břetislav, a 26. prosince pak František podepsal souhlas, že Bohoušek smí užívat jeho příjmení, a oficiálně ho přijal za svého. A také se mu celý život věnoval stejně jako mladšímu Břetislavovi. „Skutečným otcem byl a je pro mě jen ten, kdo se o mě odmala staral, kdo mě vychovával a kdo mi dal vzdělání. A to byl Francin, nikdo jiný," říkával Hrabal, který do své tvorby promítl celou řadu svých nejbližších a přátel.

 

Perličky na dně – Fádní odpoledne:

Student potížista

Kdo by neznal z Postřižin Francinova bratra, halasného a nezkrotitelného strýce Pepina z Postřižin, jehož předobrazem byl jeho nevlastní strýc, švec a sladovník Josef Hrabal, který přijel na krátkou návštěvu a zůstal až do smrti. A nekonečný vodopád historek, kterými neustále zahrnoval své okolí, se stal první velkou inspirací pozdějšího spisovatele. Oba rodiče nejenže milovali divadlo, ale také ho hráli, takže se Bohoušek poprvé stanul na jevišti už ve čtyřech letech v Jiráskově Vojnarce. V létě 1919 se rodina stěhovala do Nymburka, kde se stal otec správcem pivovaru, středoškolská studia ale Bohumil odstartoval na brněnském gymnáziu, pod dohledem babičky a dědečka. Přes veškerou jejich snahu ale ukončil primu s několika nedostatečnými, takže přešel na nymburskou reálku, kde ale v kvartě podruhé propadl.

Výpravčí v Kostomlatech

Konečně odmaturoval až v roce 1934 na nymburském gymnáziu, a pak v Českém Brodě složil ještě maturitu z latiny, protože ji potřeboval k studiu práv, a v roce 1937 uveřejnily Občanské listy jeho báseň Prší. U přijímaček na pražskou právnickou fakultu uspěl, souběžně ale navštěvoval i přednášky z dějin literatury, umění a filozofie. Během druhé světové války nacisté jeho studia přerušili uzavřením českých vysokých škol, něčím se ale živit musel, a tak začal pracovat jako železniční dělník. V roce 1943 začal chodit do kurzu pro výpravčí, kterým se pak stal v Kostomlatech nad Labem. Tuhle svoji životní kapitolu později promítl do slavné novely Ostře sledované vlaky. Titul JUDr. získal až v roce 1946, nikdy se ale paragrafy neživil. Vystřídal celou řadu různých profesí, zpočátku byl pojišťovacím agentem, pak obchodním cestujícím a v roce 1949 nastoupil jako brigádník do kladenských oceláren a po těžkém úrazu pracoval od roku 1954 jako balič starého papíru v sběrných surovinách v pražské Spálené ulici.

 

Ostře sledované vlaky:

Láska bezdětná

V roce 1956 se oženil na libeňském zámečku s Eliškou Plevovou, dcerou hodonínského průmyslníka Karla Plevy a Rakušanky Elisabeth Berg, kteří byli po osvobození jako občané říše odsunuti do Německa. Manželství ale zůstalo bezdětné kvůli zdravotním následkům, které jeho milované Pipsi zůstaly po znásilnění vojáky Rudé armády během osvobozování Prahy. V té době vyšly jeho první dvě povídky Hovory lidí jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů. A v roce 1959 začal pracovat jako kulisák v libeňském Divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou).

Pokračování v pátek 10. května

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Databáze knih, idnes.cz, Tomáš Mazal: Cesty s Bohumilem Hrabalem, Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská