Proč se nevyléčitelný workoholik nikdy nenaučil noty aneb Jak český José dobyl i newyorskou Broadway. Tajnosti slavných
06.05.2024
Foto: Se svolením joseflaufer.cz
Popisek: Josef Laufer na promo snímku, publikovaném na jeho oficiálních webových stránkách
AUDIO/VIDEO Nikdy se nikde nikomu neupsal nastálo ani neměl exkluzivní smlouvu s agenturou. Gentleman s image, připomínající křížence sicilského mafiána a francouzského sex symbolu, se nikdy netajil tím, že je workoholik a práci k životu potřebuje. (Pokračování z pátku 3. května)
„Rád se vracím do padesátých a šedesátých let. Z mého pohledu je to doba velkých zážitků, velkých úskalí a mála peněz. Rád vzpomínám na to, jak jsme jako mladí umělci byli zatracovaní a na druhé straně obdivovaní. Mám rád éru rock’n’rollu, protože mi byl blízký. Bigbít jsem v šedesátých letech tolik nemusel, ale rock’n’roll padesátých let mě fascinoval. Líbilo se mi také všechno, co z něho vycházelo. Mám rád i funk, funky-jazz nebo klasiku,“ přiznal v rozhovoru pro novinky.cz Josef Laufer. „Měl jsem to štěstí, že jsem mohl účinkovat se skupinou Golem, což je jedna z mála kapel u nás, která funky-jazz hrát umí.“ Zpíval šansony, latinu, funky i „obyčejný“ popík, stal se jednou z hvězd muzikálové scény jako interpret, autor i režisér. Těšil se na premiéru svého muzikálu, k němuž napsal i scénář. Jenže osud pro něj připravil úplně jiný.
Fever:
Karlínský gentleman
DAMU absolvoval v roce 1965, do stálého angažmá se ale nikdy nehrnul. Po celý život byl na „volné noze“, nestál ani o exkluzivní zastoupení agentem. V pražském amatérském Divadle Radar vedl sekci pantomimy a začal ji vyučovat i na pražské taneční konzervatoři. Zpíval ve skupině Crystal a na pozvání Jiřího Štaidla přijal angažmá v Semafor v pořadu Ondráš podotýká, v němž za doprovodu skupiny Olympic nalezl zejména v písni Fever twen pravý repertoár pro svůj dramatický výraz. Jeho první nahrávky na deskách z let 1966-1968 jsou výsledkem spolupráce se skupinou Karla Duby, například Fever, I´ve Got A Woman či I Got You Babe, a orchestrem Karla Vlacha. Mimořádný úspěch sklidil v hlavní roli Juana v muzikálu Gentlemani, v níž alternoval s Josefem Zímou. V březnu 1967 ho uvedlo v Hudebním divadle v Karlíně a o dva roky později pořídila Československá televize záznam. „To byla tenkrát strašná bomba. Je neuvěřitelné, jak to mělo na tu dobu úžasný timing,“ vzpomínal. Zatímco jeho bratr Allan emigroval v roce 1968 do Anglie, kreslil pro animovaný film a později se začal věnovat parapsychologii na ostrově Tenerife, Josef svůj multitalent naplno zúročil. V roce 1969 dokonce hostoval s Waldemarem Matuškou v Národním divadle v komedii Na pravici Boha Otce.
Gentlemani:
Zakázaný Sinatra
Nějaký čas vystupoval s Olympikem i na zájezdech, už svoji diplomovou práci ale věnoval tématu Herec pro muzikál. A přesně takový také byl, zpívající a tančící herec, ale také režisér a bavič. V roce 1968 se oženil s rodačkou z východoslovenského města Michalovce, kostýmní návrhářkou Irenou Greifovou, známou především tvorbou dobových kostýmů pro film i divadlo. Když se brali, měla už pětiletého syna Karla, a v červenci 1969 se jim narodila dcera Ester. Od mládí snil svůj velký sen o působení v New Yorku a v roce 1971 se mu málem splnil. Dostal nabídku představit se po boku Franka Sinatry. zhatil mu ji ale náměstek ředitele Pragokoncertu, který jeho cestu do Spojených států na poslední chvíli překazil. Krátce nato přišla autohavárie a jeho sny o dobývání světa se proměnily v drobné radosti. Nemohl chybět v žádném hudebním či zábavném televizním pořadu, režíroval v katovické televizi, vystupoval se skupinou Golem, zahrál si v seriálu Cirkus Humberto…
Columbovy doutníky
Nakonec si splnil i svůj sen o New Yorku, i když až počátkem devadesátých let. Režíroval tehdy Velkou broadwayskou show, plnou ukázek z nejslavnějších muzikálů, kterou připravil s americkými zpěváky, kapelou Golem a tanečním souborem UNO a s níž jezdil tři sezony po celé Evropě. A vždycky všechno dokázal nastudovat bez znalosti not. Nikdy je prý nepotřeboval. „Melodii jsem se naučil vždycky rychleji než texty včetně svých vlastních,“ přiznal. A jak přišel ke svým doutníkům? K této neřesti ho prý svedla už v roce 1961 jedna krásná slečna na Kubě, kde pracoval jako tlumočník při natáčení filmu Komu tančí Havana, image ale vznikla až později, když už o doutnících i něco věděl. „Myslím si, že kdybych měl k dispozici peníze, které jsem v životě dal do koupě dobrých doutníků, postavil bych za ně dvě vily,“ posteskl si. Jednoho dne ale kouřit přestal, prý to prostě najednou přišlo. A od té doby už je kouřil jenom na jevišti, když hrál inspektora Columba.
Sbohem lásko, já jedu dál:
Příliš dlouhý spánek
S populárním seriálovým inspektorem měl společnou ještě další vlastnost, o existenci své životní partnerky vždy pouze mluvil. Prozradil o ní víc, teprve když se o ni začal bát. V roce 2016 totiž Irena prodělala toxický šok, selhávaly jí životně důležité orgány, nemohla se hýbat ani komunikovat. Z nemocnice byla propuštěna teprve koncem roku 2018, ale bohužel zůstala odkázána na odbornou péči. Josef oslavil v plném nasazení osmdesátiny, napsal scénář k novému dětskému muzikálu Ostrov pokladů, složil pro něj písničky a ujal se i režie. Do poslední chvíle vystupoval v pražském Divadle Broadway a na svoji další premiéru se obzvlášť těšil. V pondělí 16. března 2020 byl hospitalizován kvůli pánované operaci srdeční chlopně v pražské Nemocnici a Homolce, kvůli komplikacím ale musel být uveden do umělého spánku, takže se těsně před Vánoci 2022 ani nemohl rozloučit se svou milovanou Irenou. Zpěvák, herec, režisér, tanečník, mim, kaskadér, tlumočník… především ale mimořádný showman a gentleman Josef Laufer zemřel na selhání srdce v sobotu 20. dubna 2024.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, idnes.cz, Blesk, deník.cz, novinky.cz, joseflaufer.cz, Česká televize, Český rozhlas, Supraphon, Divadelní noviny, Český hudební slovník, Josef Laufer: Roura od kamen)
Vložil: Adina Janovská