Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co Josefa Laufera lákalo na kariéře kazatele a proč mu utekla hlavní role ve Starcích na chmelu. Tajnosti slavných

03.05.2024
Co Josefa Laufera lákalo na kariéře kazatele a proč mu utekla hlavní role ve Starcích na chmelu. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Supraphon

Popisek: Josef Laufer na oficiální podpisové kartě, kterou zveřejnil Supraphon v rámci pozvánky na jeho koncertní oslavu osmdesátin v pražském Divadle Hybernia

VIDEO S image neodolatelného svůdce mohl klidně konkurovat i Belmondovi, majiteli sametového barytonu nikdy nechyběl vedle mnohostranného talentu ani pověstný doutník. „Za peníze, utracené za doutníky, bych postavil dvě vily,“ říkával s oblibou.

Okouzlil mě už jako malou holku, pro tmavovlasé muže s jižanským charismatem a temperamentem mám prostě vrozenou slabost. A navíc ten hlas! Že mu z mého pohledu chybí pár cenťáčků výšky, to jsem zjistila až mnohem později, u muže, u kterého mě zajímaly především jeho písničky, mi to bylo úplně fuk. Hlavu si s tím nelámal ani on sám a filmaři si vždycky nějak poradili. Třeba při scénách s Helenkou v seriálu Cirkus Humberto. „Ani jsem nevěděl, …jak ji obejmout, a tak mi pořád pod nohy něco dávali, no, vypadalo to hodně zvláštně. Sousedi se mě pak ptali, jestli mám za ni nějaký příplatek…“ vzpomínal v rozhovoru pro deník.cz. „…asi musela hrát házenou, protože v jedné scéně mi ubalila levačkou strašlivou bombu za to, že jsem jí pohaněl Vaška, tedy Hanzlíka. Přišel jsem za ním, stál opřený v maringotce o dveře a říkal – teda, ta má koule!“ Dostatečně dlouhé kolonky pro celé své jméno a příjmení nejspíš Josef Laufer nenašel v žádném úředním formuláři, přesto se jím chlubil velmi rád.

 

Starci na chmelu:

Kráska na útěku

Vše začalo tím, že se jeho otec, Slovák Maxmilián Laufer, rozhodl v roce 1936 narukovat jako lékař do španělské občanské války, kde sloužil v lazaretu J. A. Komenského. Díky tomu potkal zdravotní sestru Edelmíru Ródrigéz-Montanéz z Nové Kastilie a vzali se přímo v nemocnici, v níž oba sloužili. Když byla Edelmíra v osmém měsíci těhotenství, byli internováni do Francie, jenže každý zvlášť. A tak se Edelmíra vydala s kamarádkou Rositou, která byla také těhotná, pěšky přes Pyreneje hledat své muže. Nakonec se všichni šťastně sešli ve sběrném internačním táboře v Saint Pierre de Sables d´Ollone v Bretani, kde se 11. srpna 1939 narodil Don José Pedro Rodriguez de Montagnes de Laufer. Po kapitulaci Francie se přes Mezinárodní červený kříž dostali do Londýna, kde k Pepovi přibyl o rok později bratr Allan.

Nikdo nepřežil

Až do konce druhé světové války pak Maxmilián Laufer pracoval jako lékař ve službách RAF. „Můj otec pocházel z položidovské obchodnické rodiny a měl osud kosmopolity. V roce 1947 se s námi vrátil do Čech, protože se toužil shledat se svou rodinou. Nevěděl, že maminka se sestrou válku nepřežily,“ prozradil a dodal: „Moje dcera Ester se nedávno začala zabývat historií naší rodiny a zjistila další nové skutečnosti. Rodiče mého otce a jedna jeho sestra skončili za války v jednom z nejhroznějších transportů smrti, který mířil z Brna do Minsku. Druhá sestra byla nezvěstná, ale pravděpodobně se dostala do Spojených států. Nikdy se ale už neviděli.“ Do Čech přijel Josef, když mu bylo sedm a půl roku. Když otec zjistil, že z jeho blízkých nikdo nacistické řádění nepřežil, chtěl se vrátit do Anglie. Už to ale nestihl.

 

Malé šípy:

Jako pěst na oko

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se rodina místo do vytouženého Albionu stěhovala na Sokolovsko, kde Maxmilián pracoval jako lékař a Edelmíra mu zpočátku v ordinaci hodně pomáhala. Pak se přes další „štaci“ v Dolním Rychnově konečně dostali v roce 1950 do Prahy. „Byl vyhlášený ortoped a specialista na dětskou mozkovou obrnu a v pozdějších letech pomáhal pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace zakládat nemocnice v řadě rozvojových zemí. Uměl spousty jazyků včetně svahilštiny a čínské mandarínštiny, rád kreslil a psal také knihy,“ zavzpomínal Josef na otce s tím, že ho matka často doprovázela. A talent na jazyky po něm syn zdědil, už jako malý mluvil plynně španělsky, anglicky, později k nim přidal i němčinu. Na češtině ale musel počátku zapracovat. „Zatímco my jsme se česky naučili poměrně brzy, maminka s tím měla potíže. Také naše středoevropské klima jí moc nesvědčilo, ale jinak byla velmi krásná a milá, vždycky elegantně oblečená a nalíčená,“ popsal nádhernou ženu, které vděčí za život a která působila v ulicích severočeského hornického a průmyslového města jako pěst na oko.

Vrchlabská škola disciplíny

V dětství se chtěl Josef stát lékařem jako otec, nebo kazatelem. „Když nás máma vzala do nějakého kostela, tak farář nebo kněz hovořil k čumícímu davu, fascinovalo mě, jak na něj všichni koukali s otevřenou pusou. To se mi líbilo, ta jeho pozice. Z toho asi potom vyšlo to herectví,“ prozradil v roce 2019 Českému rozhlasu. Na gymnázium mohl rovnou zapomenout, protože neměl dělnický původ, mohl se ale dostat do výzkumného ústavu vakuové elektrotechniky v pražském Hloubětíně. K tomu ale potřeboval výuční list, takže v roce 1955 putoval do Tesly ve Vrchlabí. „Bydlel jsem ve Vrchlabí na internátu, takže jsem byl předpřipravený na vojnu. Kolektiv, disciplína, buzerace, to všechno k tomu patřilo, a na vojně jsem pak s tím už neměl takové starosti,“ říkával. Škola ho nebavila, oblíbeným cílem pro něj byl se spolužáky dívčí internát v Herlíkovicích. „Vzali jsme gramofon pod paží a vyrazili za holkama.“

 

Podívej, šenkýři - Píseň pro Rudolfa III., 7. díl Hrabě Monte Christo:

Men in black po česku

Základní vojenskou službu prožil na Slovensku a v té době se začal věnovat pantomimě a hrál s ochotníky, s nimiž absolvoval i první režisérské kroky. Do Tesly už se pak nevrátil, pracoval jako tlumočník a překladatel ze španělštiny, několik měsíců dokonce strávil jako tlumočník na Kubě. Začal hostovat v Divadle ABC, v němž tančil v komedii Tři pomeranče, a připravoval se na přijímačky na DAMU, u nichž uspěl. Před kamerou stanul poprvé v roce 1964, ještě jako student, v povídkovém filmu Strakatí andělé a vzápětí zaujal celou republiku jako jeden z trojice kytaristů v legendárním filmovém muzikálu Ladislava Rychmana Starci na chmelu. Původně měl hrát Honzu, některým tvůrcům se ale zdál pro tuto postavu příliš exotický. Choreograf Josef Koníček ale o něj nechtěl přijít, a tak mu nabídl jednoho ze tří „men in black“. Jejich Milenci v texaskách zní ve filmu pětkrát, pokaždé ale s jiným textem a ani jedna z verzí nekoresponduje s nahrávkou, hranou v rozhlase. Pouze v pátém provedení se shodují poslední čtyřverší.

Pokračování v pondělí 6. května

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, idnes.cz, Blesk, deník.cz, novinky.cz, joseflaufer.cz, Česká televize, Český rozhlas, Supraphon, Divadelní noviny, Český hudební slovník, Josef Laufer: Roura od kamen)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská