Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč bychom měli být solidární s těmi, kteří roky křičeli Wir schaffen das? Komentář Štěpána Chába

komentář 24.04.2024
Proč bychom měli být solidární s těmi, kteří roky křičeli Wir schaffen das? Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Víta Rakušana

Popisek: Ministr Rakušan

Jako kdybychom věci veřejné brali tak nějak bez zájmu. Sice vzbudí podobné vášně, jako když vyhodí oblíbeného tanečníka ze StarDance na ČT, ale dál to neřešíme. Věci veřejné jako kdyby se děly mimo nás. Tak nám ze StarDance vyhodili Pepu, mámo. No, tak já jdu fandit dalšímu Pepovi. Ono to nějak dopadne. Novinky informovaly o tom, jak probíhá integrace muslimských dětí do německého vzdělávacího systému. Původem německé děti, ať křesťanské, nebo ateistické, se radši přihlásí k islámu a naoko konvertují, jen aby měly klid a vyhnuly se šikaně. A s námi to nehne, i když podobný osud s nadšením v Bruselu spoludojednal a v ČR nadšeně obhajuje ministr vnitra Vít Rakušan.

Text na Novinkách byl fascinující. Jako z jiného světa, o kterém si čteme v nějaké zvrácené distopii. Cituji: „V německých školách zuří náboženská válka. Ateistické či křesťanské děti tam ze strachu předstírají konverzi k islámu, protože nechtějí být terčem šikany ani outsidery, píše deník Bild s odvoláním na rozhovor s policistou. Podle jeho slov se situace ve školách jen zhoršuje,“ stojí v článku na Novinkách ze dne 22. dubna pod titulkem „Německé děti předstírají konverzi k islámu ze strachu z muslimských spolužáků“. Pak následuje výčet nejrůznějších případů, které jsou otřesné. Podle policisty, který deníku Bild vše povyprávěl s ohledem na realitu a vlastní praxi, se jedná jen o vrcholek celé katastrofy. Podobná katastrofa bují napříč Německem.

A ano, píšu záměrně katastrofa. Ne krize, ne problém. Protože krize i problém se překoná, vyřeší. Katastrofa se dá vyřešit pouze za použití naprosto mimořádných opatření. Při povodni také nestačí slíbit, že za týden bude sucho. Musí se povolat silové složky státu a prostě si ušpinit ruce i rozpočet při záchraně všeho, co zachránit před velkou vodou jde.

A takových opatření se všichni bojí. Když se jedná o citlivé téma už teď vlastně pocitově nadřazeného islámu. V Německém Frankfurtu nad Mohanem na začátku letošního března vyvěsili v centru města blikací fangličky a velký nadpis Happy Ramadan. Informovala o tom třebas CNN Prima News. A to pod titulkem „Islámská výzdoba v Německu, města nasvícením oslaví ramadán. V Rakousku muslimové narazili“. Tak daleko už multikulturní podvolení v Německu pokročilo.

Takže necháme, my z klanu „wir schaffen das“, katastrofu plynout a budeme se dál a dál přesvědčovat, že je vše v pořádku. Nebo ne, dobře, po devíti letech intenzivní integrace se vztekem začneme tlouct na zvony, že pravicové a konzervativní straně Alternative fur Deutschland nepochopitelně rostou preference a že je to katastrofa. Politická k-a-t-a-s-t-r-o-f-a. V mluvě mainstreamu se samozřejmě nejedná o pravicovou a konzervativní stranu, ale o extrémistickou pravicovou spodničku Adolfa Hitlera.

A ano, svým způsobem má mainstream pravdu. AfD je extrémní. Ovšem je to reakce na podobně extrémní wir schaffen das. Až takhle hloupě daleko jsme naši politiku dovláčeli bahnem. Na extrém je reakcí jen další extrém. V Německu muslimští výrostci tlučou a šikanují německé děti na školách takovým stylem, až ty radši konvertují k islámu, aby měly klid. Podvolení, které začalo u dětí.

Jenže kam to bude pokračovat dál? Co se bude dít? Vydrží Německo a zůstane stále německé? Nebo se tam nakonec podvolí všichni? A není možné, že extrém wir schaffen das se přetransformuje na nějakou jinou, ale stejně účinnou formu hajlování a vzývání masové vraždy jako jediného řešení? Ta sebevražedná pozitivita současného i minulého vedení Německa jde právě tímto směrem. Nakonec může v lidech vyvolat tolik bezmoci, že se z jejich středu vyřine nový Adolf Hitler. Nemůže? Jsme civilizovaní a takové věci už se nám nemůžou stát? Ale dejte pokoj. Před první i druhou světovou válkou si lidé říkali totéž. Jsme lidi, my už neválčíme. Už se umíme dohodnout. A i v naší současnosti právě řešíme nedostatek inteligence i diplomacie házením výbušných zařízení na hlavy lidem nebo na jejich domovy. Jako kdyby to k něčemu, do prkenný vohrady, bylo. Stále jsme tupá hovada, která si o tu jateční porážku říkají a nahlas po ní volají. A to samé může přijít v Německu. A kdyby jen tam. Francie je migračně obohacena až k zbláznění. Švédsko je na pokraji. Anglie se pod náporem migrace sotva belhá. Belgie, Holandsko. Kam se na západě podíváte, uvidíte náznaky, už zcela očividné náznaky rozpadu společnosti a bezpečnosti.

A to bude mít, logicky, své následky. Lidé, ti obyčejní, od lopat, od volantů, od lejster na úřadě, ale i od pendreků a hasičských hadic u silových složek státu, jsou už teď nevrlí. V Německu to chtějí řešit smírně, za pomoci demokratických procesů. U voleb, volbou AfD, která slibuje, že to vyřeší.

Ale i kdyby AfD nastokrát vyhrála, nevyřeší nic. Lautr nic. Je to demokratická strana, niv zásadního nezmůže. Stejně jako nynější premiérka Itálie Giorgia Meloniová. Ta svůj předvolební program postavila na tom, že bude pevně hlídat neprostupnost námořních hranic Středozemního moře, že migrační toky z tohoto směru zastaví. Co zastavila? Možná v zastavárně své svědomí, ale migrační toky rozhodně ne. Naopak, spolu s naším Vítem Rakušanem byla nejhlasitější propagandistkou migračního paktu. A migrační pakt s sebou nese jediné. Že ten rozpad společnosti i bezpečnosti západní Evropa přesune k nám. Takže se rozpadneme v pevném sepětí, ale všichni.

Ale vrátím se k úvodu. Ke StarDance a Pepíkovi, kterého vyhodili ze soutěže, protože při boleru necitlivě a velmi nemoderně šlápl na nohu své taneční partnerce. Vít Rakušan, ta noční můra naší současné politiky, skutečně zařídil, že Česká republika se do několika let stane odkladištěm těch, kteří se stanou rizikem pro naši společnost. Blábolí a mele v médiích o tom, že takhle si představuje evropskou solidaritu. Že musíme pomáhat. A tak se utopíme spolu se západem. Necháme si mlátit děti ve škole, protože tak to lepší lidi asi dělají. A my na to koukáme jako na Pepíka ve StarDance. Na chvíli se rozčílíme. A pak to necháme být. Rozčílili jsme se, boj je tedy dobojován a my můžeme jít své rozčarování uplatňovat zase jinam. Ale to je přece nesmysl, který té naší noční můře na vnitru jen dovolí ty své rejdy s budoucností České republiky dokonat.

Teď má celou republikou znít velmi hlasitý křik, že tohle nikdy. Tohle ne. Má znít tak hlasitě, až ve Strakovce nebude slyšet slova. Teď přesně má dozimetrický Rakušan sbalit svých pět korupcí pokřivených kumpánů a táhnout od koryta. Nejlépe se soudním zákazem páchat dobro ve veřejném prostoru, protože pojetí jeho dobra je jen politický kalkul jeho osoby, nikoliv chování státníka a politika, ale nedouka, který politikaří ve vlastní prospěch. Nesmí se nad tím mávnout rukou jako nad vyhozením Pepíka ze StarDance.

Proč bychom měli být solidární s šílenci, kteří roky křičeli wir schaffen das a celou katastrofu tím svým lunatismem vytvořili a nadále podporují? Je to jejich šílenství, ne naše. Jenže Rakušan nám právě tohle šílenství ordinuje. A my mlčky čekáme, že se nám to vyhne. Nevyhne. Teď teprve se to rozjede. Stačí počkat několik málo let. 

Zdroje: Novinky, CNN Prima News

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb