Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Petr Lachnit: Je mi jedno, co piju, hlavně když se motám

11.04.2024
Petr Lachnit: Je mi jedno, co piju, hlavně když se motám

Foto: Se svolením Petra Lachnita

Popisek: JUDr. Petr Lachnit

„Média procházejí zásadní transformací, ztrácejí své tradiční trhy a stávají se snadnou kořistí státního i obchodního vlivu. Ve spojení se státem nebo podnikáním pak nemohou plnit svoji skutečnou společenskou roli a stávají se nástroji propagandy,“ píše zastupitel MČ Praha 5 JUDr. Petr Lachnit. A pokračuje…

Přijetí propagace stranických, politických, ideologických, nacionálních, náboženských nebo finančních zájmů, ve spojení s digitálními technologiemi představuje poslední zvonění pro tradiční mediální formy.

Svět i politika se čím dál víc začíná podobat telenovelám či počítačovým hrám. Některé seriály žijí krátce, jiné déle, některé jsou červená knihovna, jiné akční. Je však málo televizních seriálů a telenovel, které přežijí více let. Někdy mám pocit, že i svět politických stran je v moderním světě v chápání občanů světem telenovel či seriálů. Úspěšné přežijí léta, méně úspěšné brzo končí a často stejní herci se připravují na role v novém seriálu. Diváci sledují upoutávky a pak se jede naostro. Pokud strana či hnutí jako seriálová telenovela propadnou, nic se neděje. Natočí se nová. Čím dál víc jde o kostýmy, exteriéry, efekty a velký počet celebrit. Jako kdyby platilo heslo: „Je mi jedno, co piju, hlavně když se motám.“

Dnes již nestačí prostý přenos informací, zpráv a reportáží. Mnohá média na to reagují zahalením zpráv a informací do ponurého formátu jakési zábavy či show. Hlasatelé a moderátoři si stále častěji povídají s jinými hlasateli a moderátory – vystačí si sami sobě. My se na to máme pasivně dívat a v zásadě vše bezmyšlenkovitě akceptovat, nebo poslušně komentovat přes jejich Facebook či jiné sociální sítě. Tudy cesta nevede. Vytrácí se rozbor, pochopení, vysvětlení a odborné posouzení stále složitějšího světa.     

Nejen na internetu nebo ve světě sociálních sítí se stává stále častěji, že politická hnutí nebo politické strany vedou ostrý boj jen o výkon politiky (vnější efekty). Ne o smysl politiky. Ostatně srovnáme-li volební programy, nutně dojdeme k závěru, že všichni chtějí totéž a liší se maximálně v nástrojích, které by při dosažení cílů preferovali.

Je jasné, že politické strany nejsou jiné než lid této země. Z něho vycházejí, lidé této země jsou jejich členy. Dá se tedy bez nadsázky říci, že lidé i jejich strany čím dál více postrádají ideje. Ideový základ. A takový ukázkový mikrosvět chybějících idejí tvoří facebooková sdělení či twitterové zprávy vtěsnané do 280 úhozů.

Idea však není přežitý výraz. Jenom současná ideologie, nenápadně a velmi skrytě prezentovaná především médii, internetem a sociálními sítěmi, od jakýchkoli idejí postupně abstrahuje. Je to proto, že novináři sami mají nedostatek idejí, nebo se jenom chtějí podle svého zvyku přizpůsobit lidovému vkusu?

Je třeba si uvědomit, že prožíváme vznik nového světa, je důležité tento svět a jeho transformace a metamorfózy pochopit, přizpůsobit se mu a využít změny jako nové příležitosti. V médiích, na sociálních sítích a různých fórech zaznívají často negativní nálady a pohledy do minulosti i současnosti, naivní představy o změně a zásadní nepochopení toho, co se děje okolo nás. Opouštění starého světa probíhá rychleji a ve větším rozsahu, než se očekávalo. Všechno je a bude jinak. Je však potřeba integrovat znalosti nových technologií a nových trendů řešení a je třeba napomoci hledání správné nové cesty. Náročnost probíhající transformace spočívá v paralelním souběhu změn v různých sférách současně. Z toho plyne, že i dnešní politika musí stále více přitahovat lidi s výrazně nepolitickými zájmy.

Digitální média se musí posunout z přenosu prostých informací na zprostředkování potřebných znalostí. Musí vysvětlovat, nikoli jen informovat. Lidem nestačí vědět, co se děje (informací je dostatek díky internetu a sociálním sítím), ale proč se to děje. Jestliže lidé vědí, co se děje, ale nevědí proč – pak je nejspíše najdeme v ulicích, ať skutečných nebo virtuálních. Role nového, autonomního média je v tomto směru nezastupitelná. Nálepky svobodné nebo nezávislé médium již nepostačí – tato adjektiva jsou samozřejmá a nepotřebná.

Je načase tuto situaci pochopit, rychle se přizpůsobit a co nejrychleji využít nabízených příležitostí. Skončeme se sebestředností. Nezabývejme se sami sebou. Ztrácíme, protože stojíme na místě. Neučíme se novým věcem, spíše jen vylepšujeme věci staré, a pak ještě oslavujeme – sami sebe. A to nejlépe v umělém mediálním světě internetu a sociálních sítí.

Vložil: Markéta Vančová