Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Omluva Danuši Nerudové, čtenářům i samotným KL. Komentář Štěpána Chába

komentář 10.04.2024
Omluva Danuši Nerudové, čtenářům i samotným KL. Komentář Štěpána Chába

Foto: Jan Rychetský

Popisek: Danuše Nerudová

Krajské listy zažily včera mou vinou jistý existenční otřes. Napsal jsem text o Danuši Nerudové, postavil ho na pocitech, které na mě padaly při sledování rozhovorů s ní. Jenže do sepisování textu jsem se pustil nenovinářsky, abych tak řekl. Vysvětlím.

Novinářsky mohu napsat to, co jsem včera napsal a tvrdil. Beze všeho. Ale to, co tvrdím, musím podložit. Tedy citovat a ukazovat realitu. Což jsem neudělal, ač mé poznatky vycházely z mnoha shlédnutých rozhovorů s Nerudovou. Pokud nebudu citovat a dokazovat, začne se jednat o dojmologii, která v novinařině nemá co dělat. Dojmologii kritizuju, sám jsem se jí včera dopustil. Omlouvám se tedy čtenářům. Měli dostat text hodný novinářské branže. Nedostali.

To se tak někdy urodí, že člověk něco sepíše a než si uvědomí, co provedl, podepíše se pod to a ještě se k tomu hlásí, ač vytvořil jistým způsobem to, na co poukazuje u ostatních a označuje to za jejich chybu. Ve včerejším textu o Danuši Nerudové jsem bez citací vlastně jen nálepkoval. To byla chyba. A protože jsem toho tam tvrdil tolik, že se text nedal zpětně opravit vložením jedné nebo dvou citací, letěl do koše. Je to kopanec strašlivých rozměrů, ale někdy k němu prostě dojít musí. Když komentátor na chvíli příliš zdivočí.

Toto je upřímná omluva Danuši Nerudové, že jsem svá tvrzení nepodložil citacemi. To, co jsem o ní včera napsal, si do slova a do písmene myslím, jsem o tom přesvědčený a mám k tomu podklady v jejích nesčetných rozhovorech. A brzy vytvořím text, kde na citacích a ukázkách její činnosti ukážu přesně to, co jsem tvrdil. Jenže včerejší text nebyl ozdrojovaný, nebyl provázaný citacemi. Byl vlastně celý jedna velká nálepka, ač se zakládal na pravdě. Nálepkování kritizuju neustále. Kritizuju ho jako neférové, falešné, podloudné a totalitářské. Pak se ho sám dopustím. Tady je pak na místě se omluvit čtenářům. To jsem to tedy vymňoukl.

Naše hodná a vstřícná šéfredaktorka mi na podkladu ostré výtky ze Seznamu umyla hlavu, pak si ji umyla také s tím, jak to mohla pustit ven. Seznam zdůraznil, že nejde o to, že kritizuju Nerudovou, ale jak ji kritizuju. Výtka, jak psal Seznam, by přišla, i kdybych takhle psal o Babišovi nebo Konečné. Jde o formu, která musí následovat obsah. A obé dohromady musí dát obraz, který nejde z hlediska novinářské branže napadnout. Včerejší komentář neměl formu, jen obsah.

Argument, že to tak dělají i jiní, je lichý. U nás se prostě za takový přešlap umyje hlava. K této omluvě jsem nebyl donucen, ale dohodli jsme se přátelsky s naší šéfredaktorkou, že to bude nejlepší cesta.

Celý text o Danuši Nerudové mám uložený. Jen jej podstatně rozšířím a budu citovat a citovat a ukazovat na příkladech to, co tvrdím. Ono to má smysl. Poučen, doufám, že svou činností už nezapříčiním existenční ohrožení Krajských listů. Svět je zvláštní místo pro život.

Na závěr – upřímná omluva pak náleží paní Nerudové za jednu velmi nevhodnou větu o klimakteriu. Za tu se fakt stydím.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb