Bigbeat, nebo lidovka? aneb Skvělý muzikant a holka s hlasem jako zvon, o které básnil i Kryl. Tajnosti slavných
27.03.2024
Foto: Se svolením Supraphonu
Popisek: Sourozenci Hana a Petr Ulrychovi na snímku k reedici alba Nikola Šuhaj loupežník
AUDIO / VIDEO V „šedesátkách“ patřili k vycházejícím hvězdám a zpočátku byli nadšení fanoušci poněkud zmatení, než zjistili, že tihle dva opravdu nejsou manželé. Tuto neděli vyvrcholí šest týdnů oslav hned tří významných výročí nestárnoucích sourozenců, kteří dokázali v naší populární hudbě skloubit zdánlivě neslučitelné.
A k oslavě opravdu mají pádné důvody. Sérii odstartoval 21. února svými osmdesátinami hudební skladatel a textař Petr Ulrych, 31. března bude jeho sestře Haně, fenomenální zpěvačce s velmi silným, krásným, čistým a výrazně znělým altem, pětasedmdesát. A navíc spolu vystupují už neuvěřitelných šedesát let. Přesto stále zpívají, vystupují dokonce hned se dvěma kapelami a nejenže s nimi ochotně stárne i jejich počáteční publikum, ale průběžně se rozrůstá i o mladší generace. Stále úspěšní sourozenci si proto určitě zaslouží i pozornost, výběrové album, shromažďující nejlepší okamžiky jejich kariéry.
Odkud a kam:
Kompilace, nazvaná Odkud a kam / To nejlepší 1969-2022, kterou vydává Supraphon na CD s bonusy i na nostalgickém vinylovém „elpíčku“, obsahuje dvanáct jejich největších hitů, mapujících jejich pouť hudebním světem, od bigbeatových šedesátých let přes tematické sedmdesátky a slavné období s kapelou Javory až po současný obnovený průnik elektrického zvuku s folklorními prvky. Sourozenci Ulrychovi připomínají, že muzika je příběhem života. Jejich pohled do minulosti zní čerstvě a přitažlivě překonává hranice několika hudebních žánrů. „Chceme sdílet s našimi fanoušky to nejlepší z toho, co jsme vytvořili. Tato kompilace je jakousi retrospektivou našich životů a hudby, kterou jsme vytvářeli s láskou a vášní,“ dodává k němu Petr Ulrych.
Letadla, nebo muzika?
Petr Ulrych, nejen umělecký šéf, skladatel a textař skupiny Javory, která si navzdory výkyvům v showbyznysu vždy udržela stálou pozici, ale také autor hudby k několika filmům a divadelním představením, se narodil 21. února 1944 v Hradci Králové. Vystudoval letecké inženýrství na Vojenské akademii v Brně, své profesi se ale věnovat nikdy ani nezačal. Současně se totiž učil na klavír a dva roky studoval na konzervatoři skladbu a hru na kontrabas. Tak trochu to zavinil i otec Jaroslav, tenor a sólista brněnské Janáčkovy opery, který se k vážné hudbě také dostal oklikou. Nejprve se vyučil strojním zámečníkem a operní zpěv studoval soukromě. Díky němu jeho potomky výrazně od dětství ovlivňovala právě opera. Už v roce 1961 Petr spoluzakládal v moravské metropoli Divadlo bez tradic (DIBETRA), kam ho časem následovala i o pět let mladší sestra.
Nechoď do kláštera:
Vysvědčení v šuplíku
Hana, která poprvé spatřila světlo světa 31. března 1949 v Liberci, zpívala ráda od dětství, takže účinkovala v dětských sborech a svůj hlasový projev kultivovala pod vedením odborníků. Vystudovala sice střední zdravotní školu, i její doklad o úspěšně ukončeném vzdělání ale také nakonec skončil rovnou v šuplíku. V roce 1964 začaly vznikat první Petrovy písničky, které servíroval publiku v studentské amatérské bigbeatové skupině Vulkán, a Hana mu k nim zpočátku nesměle zpívala druhé hlasy. O rok později natočili první nahrávky v brněnském rozhlase, které se rychle staly hity. V roce 1967 vyšel první singl skupiny, sourozenci se vzápětí vydali na sólovou dráhu a už koncem roku zazářili na 1. československém beatovém festivalu v Praze.
Nečekaná krize
Vzápětí přešli do brněnské rockové skupiny Atlantis a Petr se stal jejím frontmanem. S Atlantisem vystupovali v pražském hudebním divadle Rokoko v úspěšném pořadu Nepůjdem do kláštera a písnička Nechoď do kláštera zvítězila v rozhlasové houpačce, tehdejší rozhlasové hitparádě. Nečekanou krizi jim ale brzy přivezla do života „spřátelená vojska“ Varšavské smlouvy. Už ráno 21. srpna 1968 zpíval Petr živě do ilegálního rozhlasu píseň Zachovejte klid. Krátce nato nahráli s Hanou s Orchestrem Gustava Broma první „elpíčko“ Odysssea a vždy vystupovali společně. S výjimkou festivalu Bratislavská lyra 1971, kde získala zlato samostatně s písní Bohuslava Ondráčka a Zdeňka Borovce Spoutej mě. Tím vystoupila z bratrova stínu a v roce 1976 nahrála sólové LP Pojďte dál, chci být chvíli s Vámi.
Zachovejte klid:
Folklor jako inspirace i zachránce
Petr se postupně začal vymezovat spíš jako autor, brzy ho ale dohnal anonymní, ale důsledně dodržovaný zákaz veřejného vystupování v rozhlase a televizi. Odyssea zmizela na dně supraphonského archivu, najednou nesměl na obrazovku ani do rozhlasu a s ním zmizela ze scény i Hana. Právě v té době Petr naštěstí naplno propadl kouzlu moravského folkloru a zaujala ho jeho syntéza s rockem. V roce 1974 vznikla skupina Javory coby předobraz československé world music, nějaký čas ale trvalo, než se prosadila. Dřívější písničkář se změnil v hudebního skladatele, ještě v tomtéž roce vyšlo legendární album Nikola šuhaj loupežník, nahraná společně s Bromovým orchestrem.
„Okrajová“ muzika?
V roce 1975 natočili monotématické album Meč a přeslice, kterého se ujalo konkurenční vydavatelství Panton, které se ujímalo muzikantských „vyvrhelů“ normalizačního režimu. A Ulrychova mistrná syntéza bigbeatu s folklorními prvky a historickou tematikou začala elegantně unikat pozornosti cenzorů, kteří „lidovky“ považovali za okrajovou muziku pro venkovské tancovačky. Souběžně začal Petr skládat i scénickou a filmovou hudbu, například k filmu Sonáta pro zrzku, který natočil Vít Olmer podle stejnojmenného úspěšného dívčího románku Vojtěcha Vacke, k pohádce O statečném kováři na motivy pohádky Boženy Němcové Neohrožený Mikeš, ke komedii podle scénáře Haliny Pawlowské Díky za každé nové ráno, v níž exceluje v hlavní toli Ivana Chýlková, či k muzikálové baladě Koločava na motivy románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník.
Jsi jaká jsi:
Cimbál, muzikál i poctivý beat
V dnešním složení Javory vystupují od roku 1993, vysoká kvalita živých vystoupení postupně stále více plnila sály. V roce 2009 se zrodilo album Indies jako pokus bez houslí a cimbálu a studiová kapela Javory beat, která se časem stala souběžnou pódiovou formací. Sourozenci začali vystupovat v Městském divadle Brno i v muzikálech Legenda, Máj, Koločava a Radúz a Mahulena. Hana začala pracovat na sólovém CD, Petr vycítil, že přišel i jeho čas, a v roce 2012 vyšlo jeho album Bratr sestry. „S občasným přispěním své sestry Hanky vytváří bratr sestry kytici jednoduchých písniček, v nichž cítíme všechno – starý poctivý beat stejně jako moravskou lyriku a špičkování klezmerské muziky,“ napsal na jejím obalu spisovatel, hudební redaktor a dramaturg Českého rozhlasu Jiří Plocek.
Krylova dívka
Už méně je známo, že se Hanna v roce 1967 seznámila s Karlem Krylem, když krátce vystupovala s olomouckou skupinou Bluesmani. A teprve v roce 2014 přiznala v hudebním dokumentu České televize Tichá píseň Javorů, že byla před jeho posrpnovou emigrací jeho láskou a svoji slavnou písničku Nevidomá dívka napsal právě pro ni. V roce 2013 získal Petr cenu Jihomoravského kraje a za hudbu ke Koločavě Cenu Alfréda Radoka. Letos už sourozenci slaví šedesáté výročí vstupu na scénu, dál koncertují a užívají si to. Sérii koncertů startují právě dnes ve Vsetíně a až do Vánoc objedou v podstatě celou republiku.
(zdroje: Wikipedia, Supraphon, ČSFD, Česká televize, Český rozhlas, Javory)
Vložil: Adina Janovská