Z dítěte ulice i Ulice králem ranařů. Jak se chystá zatočit s vypatlaným Lavim z Vyšehradu? Horká židle Jakuba Štáfka

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Herec, scenárista, režisér a bojovník smíšených bojových umění Jakub Štáfek v Show Jana Krause

Jako kapitán Panenka změnil pracoviště, z mordparty se přesunul k vyšetřování organizovaného zločinu. Pořád je drsně spravedlivý a nejiný je i jako „nelegál“, operující na tajné misi v Pákistánu. Teď se z něj stává slovenský mafián. Největší díru do světa ale udělal jako neslavný fotbalista Lavi ve Vyšehradu.

Jakub Štáfek byl v poměrně krátkém sledu na návštěvě u Jana Krause už potřetí a sám se divil, že je tam tak často: „Asi došli zajímaví lidi,“ přisadil si hned na úvod se smíchem, připravený na to, že ho čekají otázky na tělo. „Pojďte do mě, neprodlužujte to,“ pustil se rovnou do slovní přestřelky. Napřed se ale chtěl pochlubit novinkami ze soukromí.

Někdejší teenagerská hvězda seriálu Ulice s informacemi ze svého soukromí nedělá drahoty

Bez následníka trůnu se rád obejde

Od poslední návštěvy se mu narodila druhá dcera a stejně jako ta první chlapíka, působícího jako neomalený ranař, rozněžnila. „Mám tříletou a teď půlroční dceru,“ pochlubil se pyšně a vysvětlil, že je moc rád, že má dcery. „Já bych ten testosteron nechtěl. Já bych si s tím nevěděl rady, popravdě řečeno. Když to vidím u kamarádů, ty kluky… Ze začátku samozřejmě v rámci ega chce mít člověk toho svého následníka trůnu.“ Tato touha ho ale prý přešla a je šťastný, že má doma dvě malé slečny. Popravdě, spokojená asi může být hlavně jeho žena Dominika, protože v manželovi má doma toho testosteronu až dost.

Je třeba se definitivně vypořádat s Lavim

K jeho nejznámějším rolím patří určitě přitroublý fotbalista Lavi ze seriálu Vyšehrad a filmu Vyšehrad Fylm z roku 2022. A tak když na ni přijde řeč, vysvětlí, že fotbalové prostředí mu není cizí. „Znám se s dost lidmi z fotbalového prostředí, ať už s hráči, nebo funkcionáři, takže nějaký přehled mám,“ vysvětlil, proč si pro tenhle svůj autorský projekt vybral ze všech sportů právě fotbal. Asi mezi těmi hráči a funkcionáři našel víc inspirace pro pochybné vypatlané figury, než v prostředí bojových sportů, kterým se aktivně věnuje. Přitom ale tvrdí, že fotbal jako týmová hra je pro něj srdeční záležitostí, a hraje za Real TOP Praha, což je charitativní projekt na podporu potřebným.

Jakub i Jan Kraus jsou na tom stejně, oba sbírali herecké zkušenosti takzvaně za pochodu

Jenže co naplat, blbeček Lavi herce proslavil, a tak se ještě jednou vrátí. Nejspíš naposled. V létě by se Jakub Štáfek rád pustil do natáčení pokračování Vyšehradu. „Je to proto, že musíme Vyšehrad zachytit ještě v té nejlepší formě, protože samozřejmě všichni stárneme,“ vysvětlil. „A taky nechci být s tím blonďatým raketovým inženýrem spojovaný ještě dalších deset let,“ dodal s tím, že popularita je sice popularita, ale za přitroublým Lavim už je třeba udělat tečku.

Drsná slovenská mafie

Nyní však přichází do kin nový, slovensko-český film Válka policajtů, v kterém můžeme Jakuba vidět v roli mafiána. „Hraju tam takového mafiána, co se rád pere, podle mě hrál i v dětství fotbal,“ dodal jízlivě v narážce na Laviho. „Celé se to odehrává na pozadí Košic a Prešova. A je zajímavé, že tam mluvím východniarsky.“ S moderátorem se pak shodl, že mafiánské praktiky, které ukazuje tento filmový thriller, odehrávající se počátkem 90. let v divoké atmosféře východoslovenského podsvětí, jsou úplně jiné, než jak je známe od nás. „Měli to daleko ostřejší, než jsme to měli my. Řežou se tam hlavy na náměstí a tak.“ Natáčení na Slovensku se mu ale líbilo. „Člověk má, především na tom východě, pocit, že je v takové exotické zemi,“ svěřil se se svými pocity Jakub, který si na exotiku potrpí, rád cestuje třeba i po Africe.

Se seriálovým hrdinou Juliem „Lavi“ Lavickým se fanoušci Vyšehradu setkají ještě jednou, tentokrát s ním prý ale jeho představitel rázně zatočí

Divoký ranař nemusí být záškodník

Jan Kraus rád upozoril, že sám hereckou školou neprošel, takže nachází spřízněné duše v těch hercích, kteří jsou na tom jako on, jsou herci-neherci, kteří před kameru přišli z ulice. „Utvářela mě ulice,“ souhlasil Jakub, který tím charakterizoval nejen svou osobnost, ale také připomněl, že herecky ho formovala postava Matěje Jordána v nekonečném seriálu Ulice. Pobyl si v ní pěkných pár let, a co se o hraní naučil, to se naučil tam.

Jinak byl prý trochu oříškem pro rodiče i učitele. „Což se projevovalo tak, že jsem neměl vůbec žádný respekt k autoritám a šel jsem vždycky tak trochu hlavou proti zdi,“ popsal sám sebe. „Já jsem se neučil špatně, ale to chování byl problém. Ne že bych byl vyloženě grázl nebo že bych někomu ubližoval, někoho šikanoval, ale tenkrát se tomu říkalo, to vaše dítě je hyperaktivní a ADHD, on nevydrží sedět na židli za lavicí, je nepozorný… Já jsem chtěl být středem pozornosti a dělal jsem vylomeniny, ale nikdy to nebylo vyloženě záškodnické.“ V každém případě měl štěstí, že takových poněkud neomalených ranařských týpků jeho herecká generace moc nenabízela a nenabízí, takže se stal na obrazovce a na plátně jejich nekorunovaným králem. Jak dlouho mu to bude stačit a jestli zvládne i jiné role, to je otázka let budoucích.

Zdroj: FTV Prima

Vložil: Ela Nováková