Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Konec Istanbulské úmluvy? Nic takového. Hlasovat se bude znovu. Dokud nepřijde souhlas. Komentář Štěpána Chába

komentář 29.01.2024
Konec Istanbulské úmluvy? Nic takového. Hlasovat se bude znovu. Dokud nepřijde souhlas. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Václava Lásky

Popisek: Senátor Václav Láska

Istanbulská úmluva neprošla přes Senát. Dva hlasy chyběly progresivistům pro to, aby suverenitu naší země zase o kousek odevzdali uvědomělým soudruhům v zahraničí. Když jsem se o odmítnutí dočetl, usmál jsem se a řekl si – není vše ztraceno. Pak se mi úsměv zase vytratil. Nedošlo k zamítnutí, jen se začala psát další kapitola nekonečného příběhu.

Netvrdím, že v Istanbulské úmluvě je všechno špatně. Rozhodně ne. Tvrdím, že tam je ovšem dost trojských koní, které předávají pravomoc do zahraničí, dávají do rukou extrémně feministickému spolku Grevio nejen velké pravomoci, ale také prakticky nedotknutelnost stran zákona a české legislativy. Vlastně z Grevia udělá nad-vládu, co se týká trochu popletené genderové ideologie a jejího zavádění. Odmítnutí takové úmluvy bylo naprosto v pořádku.

Více o trojských koních Istanbulské úmluvy v odkazech Psali jsme:

To dobré, co úmluva obsahuje, tedy potřebu vybudovat pro oběti sexuálního násilí důstojné podmínky jak pro policejní vyšetřování, bezpečí oběti, azylu, lékařské i psychologické pomoci a jejich ochranu před násilníkem, si stát rukou zákonodárců může zavést do naší legislativy sám a většinu má i ukotvenou už teď. K tomu není potřeba, a ani není výhodné, předávat takové rozhodování do zahraničních rukou.

Je až s podivem, že ti, kteří několik málo let divoce horovali za přijetí úmluvy, trochu zaostávali v tom, co se dotýká budování naší legislativy bez nadnárodního dohledu. Bez asistence nad-vlády Grevia. U takových politiků jde jejich chování chápat jako jistou politickou nedospělost. Vzkaz, který zní – my to neumíme, za nás to musí udělat ti chytřejší ze zahraničí. Mateřská školka politická – potřebujeme autoritativní dozor, jinak jsme bezmocní a dovolíme tady snad i beztrestné hromadné znásilňování a ženskou obřízku už v porodnicích. (Něco jako v Německu, kde před pár měsíci devět jistě milých chlapců potěšilo hromadným znásilněním milou dívku pod zákonem ve veřejném parku, na což německý soud dal jednomu chlapci podmínku a další pustil. Německo, země, která Istanbulskou úmluvu přijala, ale většího zastání obětí očividně schopná není. A nebude).

Absurdní. Naprosto. Copak nemají politici v Poslanecké sněmovně i v Senátu moc zákonodárnou a schopnost zavádět pro republiku potřebná opatření? Ne, předáme to k rozhodování zahraniční neziskovce, založené na agresivní a venkoncem lidstvu nepřátelské ideologii. Absurdní, strašně.

Ale úsměv nad výhrou zdravého rozumu mi hned druhý den po odmítnutí úmluvy zamrznul. Došlo totiž na lásku. Tedy spíš na Lásku. Senátor Václav Láska skvěle ukázal, kudy se ubírají myšlenky těchto nedospělců druhu politicus vulgaris. Neprošla úmluva? No tak si počkáme, až se nám obmění složení Senátu, potom dáme o úmluvě hlasovat znovu. A budeme o ní hlasovat do té doby, dokud ji nepřijmeme. Senátor Láska není kritikem takového hlasování. On se na něj těší. Viz jeho vyjádření na facebookovém profilu.

„Bohužel je třeba přiznat, že Senát je jako celek ještě o trochu více konzervativní, než se z výsledku hlasování může zdát, a Istanbulská úmluva v něm minimálně do dalších voleb prostě nemá šanci,“ napsal na svém facebookovém profilu senátor Láska. Svou tezi o znovuotevření hlasování o úmluvě pak potvrdil v závěru svého vyjádření slovy: „Uvidíme, jak dopadnou senátní volby v letošním roce, a přijde-li do Senátu více liberálních kolegů a kolegyň, budeme iniciovat hlasování o ratifikaci znovu.“

 

 

A já se ptám, zda by příští rok došlo k hlasování o zamítnutí úmluvy, pokud ta by v hlasování minulý týden v Senátu byla schválená. Bylo by za rok možné vyvolat opět hlasování o jejím zamítnutí? Technicky jistě ano, ale prakticky? Jsou přece smlouvy, které jsou nehlasovatelné, zaznělo by. Stejně jako hlasování o setrvání v Evropské unii. Pokud bychom do unie po referendu v roce 2004 nevstoupili, v roce 2005 by nás čekalo rozhodně další hlasování. A to po velké mediální masáži.

Totéž se odehrálo při hlasování o Lisabonské smlouvě. Irové dali v referendu jasně najevo, že ji odmítají. V tu chvíli měla podle pravidel samotné unie padnout pod stůl v celé EU. Ale co následovalo? S láskou vyhlášené druhé referendum. Protože NE nepřicházelo v úvahu. Na referendum je v unii i v hlavách lásek našich jen jediná možná odpověď. Trochu agresivní politika, přiznávám. Mohli by teď Irové znovu hlasovat v referendu o zpětném odmítnutí Lisabonské smlouvy? Technicky ano, prakticky je to naprosto vyloučené. Už jen proto, že Lisabonská smlouva se zažrala hluboko do legislativy jednotlivých členských států.

Stejně jako by se Istanbulská úmluva zahryzala logicky do české legislativy a nešla by z ní bez velké politické odvahy a práce od nevidím do nevidím vyškrábat. Stala by se nevykořenitelnou součástí našich zákonů, a tím by si zajistila nesmrtelnost. Nehlasovatelnost. Nemožnost zpochybnit její působení. Stali bychom se slouhy genderové ideologie extremisticky feministického spolku Grevio. A po tom volá senátor Láska a jeho ideologičtí soudruzi, kteří neumí, a svým hořkým pláčem nad nepřijetím úmluvy to ukazují, sami vymyslet a vytvořit prostředí, kde sexualizované násilí bude řádně trestáno a oběti řádně a důstojně chráněny a léčeny z traumat, ale zároveň to neuvrhne republiku pod kuratelu hladové feministické úderky z Grevia.

Je to podobný princip, jako kdybychom věděli, že naše policie a Zákon o policii je špatně, někde se nám to zadrhává. Podle láskyplných politiků bychom jen pokrčili rameny a podepsali nějakou úmluvu, která dává nad Českou republikou pravomoci policii německé. Místo abychom si vytvořili takovou legislativu, která by vedla k tomu, že budeme mít perfektní policii a všechno půjde jako na drátkách. Ne, my se pokusíme předat naši zodpovědnost do rukou zahraničí, které následně nebudeme moci účinně ovlivňovat a kontrolovat, jen poslouchat povely (jistě, argumentem obhájců by bylo, že bychom byli součástí Grevia... kam bychom vyslali nějakou zmocněnkyni Šimáčkovou Laurečíkovou, která ráda razí princip papežštější než papež a poturčenec horší Turka).

Prostě německá policie si přibere působnost nad Českou republikou a začne u nás uplatňovat svou spravedlnost, která nemusí být spravedlivá pro Českou republiku, ale pro Němce ano. Podobně s Láskou i láskou chceme Istanbulskou úmluvou předat do rukou Grevia pravomoci, které by měly zůstat v těch našich. Takhle přemýšlí ti, kteří se snažili prosadit Istanbulskou úmluvu. A kteří se ji očividně budou snažit prosazovat tak dlouho, dokud skutečně schválená nebude.

Nemohli by Lásky naše začít poctivě pracovat, a nepodřizovat republiku každým svým druhým krokem zahraničnímu dohledu? Má Istanbulská úmluva své mouchy velikosti mamutů? To musí vidět i její zastánci. Proč místo toho demagogického procpávání úmluvy nevytvoří takové prostředí, které bude hodné závisti těch, kteří se musí podřizovat fanatismu neziskovky Grevio, protože naše legislativa i praxe budou prostě dokonalé? Mnozí naši politici se se svou lokajskou a neschopnou letoru ukazují jako ve vitrínce na prvního máje. Co nejvíc praporků a vlaječek, nějaký ten slib věrnosti a zemi zaprodat co nejdál, co nejvíc a co možná nenávratně.

Zastánci měli celou dobu plná ústa toho, že ochrana žen je nediskutovatelná. A jakou má Istanbulská úmluva účinnost v zemích, kde už byla přijata? 

„Ve Francii, kde úmluvu ratifikovali mezi prvními, se za posledních deset let ztrojnásobil počet případů sexuálního násilí, v Německu se počet znásilnění a sexuálních útoků zvýšil od roku 2011 o 60 procent, v Dánsku zaznamenali téměř čtyřnásobný nárůst,“ napsal na svém facebookovém profilu k věci senátor Zdeněk Hraba, který hlasoval proti přijetí úmluvy. Tak v čem je tedy přínos úmluvy? V nadnárodním dohledu a zavádění popletené genderové ideologie? A tím se oběti sexualizovaného násilí ochraňují jak konkrétně?

 

 

Demokracie? Budeme o věci hlasovat do té doby, dokud nebude schválená. NE není odpověď. Že ji lidé nechtějí, a zvolení zastupitelé ji odmítli? Nezájem, vyměníme zastupitele, vyměníme občany, hlasování už k naší spokojenosti proběhne.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb