Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Židi nikdy nebyli populární. Ale doufám, že závist a nenávist křesťanstva je již minulostí. S malířkou Hanou Alisou Omer o výstavě „Zázraky Znovu!“

21.01.2024
Židi nikdy nebyli populární. Ale doufám, že závist a nenávist křesťanstva je již minulostí. S malířkou Hanou Alisou Omer o výstavě „Zázraky Znovu!“

Foto: Se svolením Hany Alisy Omer

Popisek: Hana Alisa Omer u svého obrazu Vize otevření brány milosti

ROZHOVORY NA OKRAJI K Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu se v pražské Beseder Gallery odehraje výstava. Její výdělky půjdou na oběti nynější války v Gaze. Přinášíme rozhovor z jednou z protagonistek výstavy, Hanou Alisou Omer.

Dne 27. ledna roku 1945 byli vysvobozeni přeživší vězni z koncentračního tábora v Osvětimi. Tento den byl  1. listopadu 2005 vyhlášen OSN Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. Je téměř zázrak, že vůbec někdo přežil. Vlastně je téměř zázrak, že se spojeneckým silám podařilo po nesmírných obětech a utrpení zničit a porazit nacistické Německo.

Tento den by měl být připomínán všude. Ve školách, médiích, ale historická paměť je krátká a lidstvo stále dokola opakuje stejné chyby a boj dobra a zla stále pokračuje, jak toho jsme někdy vystrašenými, někdy lhostejnými svědky dodnes.

Svět sužují války, terorismus, nesnášenlivost a fanatismus, zneužívající polopravdy a lež ke svým cílům, mezi něž rozhodně nepatří mír a šťastný život. Vidíme ten zápas na Ukrajině a bohužel také jinde. V Sýrii, Izraeli, Africe. Téměř na všech kontinentech probíhá válka, která nemusí mít pouze podobu přímého boje, výbuchů, smrti a raketových náletů. Ten boj mezi dobrem a zlem probíhá také v duších, ve vědomí lidí. A nastala doba, kdy si skutečně každý musí uvědomit, kde stojí.

Jistě je definice dobra a zla ošidná věc a zločinecké režimy vydávají svoje záměry za nejvyšší dobro. Viděli jsme to v minulosti, nacisty, komunisty a náboženské fanatiky jakéhokoli ražení. Každý čin, který se snaží jít proti proudu a přívalu zla, je zázrak. Zázrak lidské přirozenosti a odvahy.

Takže jsem opravdu rád, že v galerii Beseder se tak jako minulý rok koná u příležitosti Mezinárodního dne obětí holocaustu výstava „Zázraky Znovu!“ Letos ji opět pořádá malířka Hana Alisa Omer, avšak nyní společně s mladší českou výtvarnicí Markétou Krňanskou.

Loni se výstava paní Hany Alisy Omer jmenovala „Zázraky!?“ Měl jsem tu čest se na přípravě a samotné akci podílet, takže to vím z první ruky. Otazník zmizel, jelikož to zázračné v nás, navzdory tomu, co ukazují zprávy a noviny, monitory počítačů a displeje telefonů, existuje. Je to rozpomenutí na Boží dar života a lásky.

Hana Alisa Omer je malířka a instruktorka jógy, původem ze Slovenska. Žila čtyřicet let v Izraeli a posledních čtrnáct let žije v Praze. Narodila se přesně dva roky po osvobození tábora Osvětim 27. 1. 1945, jehož hrůzy její matka zázrakem přežila. Hana Alisa se celý svůj život věnuje umělecké tvorbě, v jejíž rané fázi řešila své neurózy, spojené se syndromem druhé generace po holocaustu. Dnes ve svých 77 letech říká: „To, že moje matka přežila tu hrůzovládu, je zázrak. To, že já jsem se narodila, je zázrak a moje děti, vnuci a pravnučka jsou zázrak.“

Její padesátiletá tvorba je různorodá, měnící se s vnitřními a vnějšími změnami v jejím životě. V Izraeli se pětadvacet let věnovala intenzivnímu studiu a výuce jógy a prostřednictvím svých kreseb zkoumala energetické struktury těla a mysli, anatomii a taktéž systémy čaker i kabalistického Stromu života". Malovala mimo jiné vize Nebeského Jeruzaléma”. V Praze maluje Prahu. Jejím posledním rozsáhlým dílem je Nebeská Praha,” jež je výsledkem jejího bádání po mystické historii a symbolismu Prahy a také vyjádření její lásky k ní. Byla vystavena loni v květnu v Tibet Open House v Praze.

Letošní výstava bude mít jiný charakter, než ta minulá. Můžeš našim čtenářům přiblížit více svůj záměr?

Loňská výstava byla mimo jiné o zázraku naší rodiny. Jsme potomci přeživších nevyslovitelných zvěrstev, které spáchali nacisti. Avšak „navzdory všemu“ žijeme. My, děti přeživších táborů smrti, naše děti a děti našich dětí. A to je opravdu zázrak.

Tento rok můj záměr k výstavě „Zázraky znovu!“ je úplně jiný. A musím říct bohužel, protože k nynější situaci, jež povstala v Izraeli po 7. říjnu 2023, potřebujeme „Zázraky“ naléhavě updejtovat. Zázraky byly prý před 2000 lety, ale my je potřebujeme teď! A to nejen pro Izrael, ale pro celou evropskou (neboli západní) kulturu.

Výstavu pořádáš společně s paní Markétou Krňanskou. Dá se několika slovy popsat její tvorba?

V její abstraktně expresionistické tvorbě se odráží neklid a disharmonie současné doby s důrazem na nežádoucí společenské jevy, jako je fragmentace občanské společnosti, morální úpadek a stále výraznější individualismus a vzájemné odcizení. Vystudovala obchodní akademii, výtvarné umění studovala soukromě v ateliéru akademického malíře a restaurátora Stoyana Gentscheva. V 90. letech se krátce věnovala streetartu a graffiti.

V současnosti již několik let pracuje na volné noze v oborech marketingu a reklamy. Zabývá se také uměleckou fotografií. Několikrát se umístila na prvních třech místech v mezinárodní online soutěži expresionistů. Krátce také působila jako redaktorka cestopisně politologického magazínu „Na východ“. Věnuje se i dobrovolnické činnosti, humanitární práci. 

Jaké obrazy jsi na výstavu „Zázraky znovu!“ připravila ty?

Na tuto prodejní charitativní výstavu připravuji jak originální malby, tak i vysoce kvalitní tisky na plátně, které budou cenově dostupnější. Originály budou například z cyklu „Majáky ve tmě“. Jsou to historické ilustrace, vytvořené pro konference „International Rescuers’ Day – Beacons in the Dark“, jež se konaly na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě v letech 2006 až 2008. Tyto obrazy jsou založeny na velmi komplexních událostech druhé světové války, s portréty zachránců tisíců židovských občanů v tzv. Protektorátu Čechy a Morava a v Maďarsku. Také je to o zachráncích, kteří otevřeli před světem informace o hrůzách táborů smrti, o kterých se do roku 1943 jakoby nevědělo. Prostě tehdejší „politicky korektní“ politika to zakázala zveřejňovat. Byla přísná cenzura, která se jen ztěžka probourávala.

Ze svých originálních děl nabídnu i dvě malby s křesťanským námětem, které jsem vytvořila v roce 2018 ke své výstavě v evangelickém sboru (ČCE) na Jarově v Praze 3. Cenově více dostupné budou tisky na plátně, a to obrazů, jejichž originály se mi nějak ztratily při mém putování po světě, ale naštěstí z nich mám dobré skeny. To jsou například malby náhledů do Starého města Jeruzaléma i tisky duchovních vizí cyklu „Nebeský Jeruzalém“.

Ty jsi v Izraeli prožila několik desetiletí. Teroristický a barbarský útok Hamásu loni 7. října tebou musel jistě otřást.

Ano. I když jsem v Izraeli přežila několik válek a intifád, nyní, i když žiju daleko tady v bezpečné Praze, je to pro mne ještě víc otřásající. Alespoň měsíc jsem nemohla spát, v noci s nočními můrami. Možná i proto, že má nervová soustava v mém věku (77) je již více citlivá.

Byl jsem zprvu otřesen celkovou reakcí ve světě. Jistě mnoho politiků a lidí Izraeli vyjádřilo podporu, ta se však ztrácela v mnohatisícových demonstracích na podporu obyvatel Gazy. Jistě mám pro ně také pochopení, ale bohužel ani v Česku jsem si nevšiml, až na světlé výjimky, nějaké podpory veřejnosti, ačkoliv alespoň státní představitelé ji vyjádřili. Jaksi mnozí pozapomněli na naprosto neomluvitelný zločin proti lidskosti, kterého se dopustili teroristé proti nevinným obětem v Izraeli. Jak tu situaci s veřejným míněním u nás a ve světě vnímáš ty?

Je to hrozivé. Nejen pro Izrael, ale pro celou západní kulturu. Je to dnes tzv. móda studentek. I když oni ví, že v muslimském státě by byli za mřížemi. A samozřejmě Židé nikdy nebyli populární. Ale doufám, že závist a nenávist křesťanstva k judaismu je již minulostí. Teď je to jiné. Islám, jako nejmladší monoteistické náboženství, vycházející z judaismu, je dnes bohužel i nejútočnější. A ohrožuje západní kulturu zevnitř. To již samozřejmě v Evropě vnímají, ale zatím se bojí zaujmout jasný postoj. A tak jsou jakoby demokraticky, politicky a ekonomicky korektní. Česká republika je z těch mála nebojácných států, podporujících Izrael. Navzdory všemu a se vším. Obdivuji. Jsem jí vděčná.

 

Náčrt z veřejného shromáždění Spolu s Izraelem" konaným v Praze, nakreslený Hanou Alisou Omer; foto se svolením autorky

Výstava se jmenuje „Zázraky znovu!“ Proč?

Jak víš a sám jsi řekl, minulý rok jsme dělali akci „Zázraky?!“ Dne 27. ledna 1945 byli vysvobozeni přeživší z vyhlazovacího tábora Osvětim. Dnes to je datum Mezinárodního památného dne obětí holocaustu. Narodila jsem se na den přesně jen o dva roky později, tedy právě 27. ledna 1947 díky zázraku, že moje matka přežila ty nevýslovné hrůzy.

Celý svůj dosavadní život jsem řešila neurózy, zvané syndrom druhé generace po holocaustu, a to zejména pomocí své umělecké tvorby. Tvoření je pro duši nápomocnější léčitel než psycholog. A nyní mou tvorbou jdou na „Zázraky Znovu!“. Protože právě teď, po tom hrozném dni 7. října 2023, je potřebujeme – znovu!

Události ve světě za posledních sto let, a především ty současné mnoha lidem víru v zázraky berou a nahrazují ji spíše strachem a obavami. Zatímco vykonavatelé a strůjci zla nějakými velkými obavami a výčitkami svědomí většinou netrpí. Co bys udělala pro znovunalezení takové víry v zázraky ty? Co bys lidem doporučila, aby nepropadali malomyslnosti a strachu?

Je zapotřebí pilně pracovat na víře v zázraky. Ty jsou samozřejmě v mimorozumové sféře, těžko dosažitelné v našem racionálním materialistickém světě, a ano, bohužel i malomyslném. Takže je zapotřebí prosit, žádat, přimlouvat se o ně, prostě modlit se za ně k Prozřetelnosti, která je v Jsoucnu teď a nyní. K tomu potřebujeme tzv. posvátnou chucpe! (v jidiš „drzost, opovážlivost”).

Tvoji rodinu holocaust krutě zasáhl. Vyrovnat se s tím muselo být psychicky náročné a neztratit víru v dobro také. Jak se ti podařilo překonat tu minulost a neztratit víru v budoucnost?

To je celoživotní vnitřní práce. Narodila jsem se rodičům, kteří ztratili svou víru v Boha v Osvětimi a jiných táborech smrti, ale navzdory tomu se i v komunistické éře s omezenými možnostmi ještě trochu drželi židovské tradice. Já dodnes stále musím pracovat na své víře v nezbytnost Víry v Prozřetelnost. V Americe se tomu, jak jsem někde dávno četla, říká „Fake it, till you make it!“ Ale vážně. Mně k tomu pomáhá i ponoření se do jazyka kabalistického Stromu života. Ten totiž spojuje paradoxy. Strukturu Stromu Života zkoumám i ve své výtvarné tvorbě. Ale o tom příště… s pomocí Boží.

 

Obraz Probuzení Hany Alisy Omer; foto se svolením autorky

„Zázraky znovu!”
Charitativní prodejní výstava pro Izrael
Hana Alisa Omer & Markéta Krňanská
Beseder Gallery, Lihovarská 12, Praha 9
25. leden 2024 v 18:00 - vernisáž
27. leden 2024 v 18:00 - Den památky obětí holocaustu
2. únor 2024 - dernisáž

Akce se koná pod záštitou Velvyslanectví Izraele v ČR. Výtěžek z prodaných děl bude použit na pomoc rodinám v Izraeli, jež jsou postiženy současnou válkou.

 

QRcode

Vložil: Jiří Kačur