Magická síla slin. Záhady života

Foto: Se svolením breclavsko.cz

Popisek: Říká se, že například psí sliny mohou mít dokonce léčebné účinky

Většina lidí netuší, že by jejich slina mohla mít jakoukoliv nadpřirozenou moc. Přesto už mnozí někdy se slinami čarovali, aniž by to činili vědomě. Nevěříte?

Plivli jste si někdy do dlaní, a vzápětí je o sebe třeli, aby se vaše dílo podařilo? Olízli jste si před upřímnou přísahou ukazováček a prostředníček, abyste je pak obrátili směrem k člověku, kterému se zavazujete? Odplivli jste si už před někým, kdo ve vás vzbuzoval nepříjemné pocity? A co tfuj, tfuj, tfuj, pro štěstí? Nebo náznak plivnutí do dlaně předtím, než jste s někým uzavřeli neporušitelný slib? Určitě je vám to, o čem hovořím, dobře známé. Pátrali jste někdy po tom, proč určitá gesta nebo rituály děláme?

Lidová moudrost překonala věky

Pokud bychom zapátrali v historii, dozvěděli bychom se, že sliny jako magický prostředek znaly a intuitivně používaly snad všechny dávné kultury. Určité indicie můžeme najít nejen v pohádkách a bájích, ale také v náboženských textech. Mimo jiné i v Bibli, kdy Ježíš plivl na zem, udělal ze sliny bláto a potřel slepému oči, aby jej vyléčil.

Nutno připomenout, že prastaré texty k nám většinou hovoří v jazyce symbolů. Pozadu nezůstává ani egyptská či řecká mytologie aj. Vzpomeňme například na odplivnutou slinu egyptského boha Rea, kterou bohyně Eset smíchala s hlínou, a vytvořila tak prudce jedovatého hada, aby Rea uštknul. V nesčetných příbězích nacházíme symbolickou zmínku, že slina hraje důležitou roli v životě člověka. Bývá připomínána i ve vyprávěních o nadpřirozených stvořeních, která mají na starosti správný chod našeho světa. Vždyť kdo by neznal například pohádku o třech sudičkách? A jistě není náhodou, že důležitým úkolem jedné z přadlen osudu bylo každou přízi života dobře naslinit.

Psali jsme

Kam zmizel pražský golem? Leccos nasvědčuje, že vše je jinak, než jsme si mysleli... Záhady života

Mám to na jazyku

Ano, není pochyb, že v magickou moc slin věřily mnohé národy a společenství. Je ale zajímavé, že určité tradice, spojené s prastarými zvyklostmi, zůstávají i v člověku moderní doby tak silně zakořeněny. Vydala jsem se proto za čarodějkou Danielou Dufkovou, aby mi prozradila, proč tomu tak je. Také mě zajímalo, jestli mají některé lidové průpovídky, například zhořkla mi slina na jazyku, případně plivnul mi do tváře (jako popis formy zrady), z magického pohledu nějaký vyšší smysl. Ať už následujícím řádkům uvěříte, nebo ne, jedno je jisté. V našem krásném jazyce je mnoho nápověd a mouder, jež člověk běžně užívá, i když většinou vůbec nevnímá (a téměř nikdy nehledá), co se za nimi skrývá.

Sami sobě lékařem i nepřítelem

„Každá tělesná tekutina v sobě nese část životní síly svého nositele,“ říká Daniela Dufková, podle níž jsou sliny výjimečné především v tom, že se tvoří právě v ústech, v blízkosti našeho jazyka. „I když si to lidé obvykle neuvědomují, sliny jsou ztělesněnou pečetí naší vůle. Z energetického hlediska se do nich totiž přenášejí informace z právě vyřčených, a dokonce i nevyřčených slov, z pouhých našich myšlenek a představ. Ne nadarmo se říká: Co na srdci, to na jazyku. Jenže naše sliny, jež vzápětí polykáme a nabízíme vlastnímu tělu k strávení, mohou být nejen plné lásky, vášně, krásy, klidu i míru. Vše má i svou odvrácenou stranu. Když nejsme emočně dobře naladěni, nesou v sobě sliny strach, zlobu, nenávist, závist, žárlivost, nechuť, pýchu, lhostejnost a všechno to, co nás vždy dokáže spolehlivě rozladit,“ vysvětuje.

S laboratorním výzkumem Masaru Emota, který na struktuře zmrzlých krystalů vody prokázal, že lidské emoce a myšlenky na vodu skutečně působit dokážou, jsme už naše čtenáře kdysi blíže seznámili. Ale napadlo vás někdy, že pokud měl Emoto pravdu, je každé polknutí zatrpklou tekutou pilulkou, jež může člověka otrávit na celý den?

Psali jsme

(Nejen) novoroční magické rituálky. Záhady života

„Nedokážu to spolknout…“

Už vám někdy při přemýšlení nebo nějaké nepříjemné situaci zhořkla slina v ústech natolik, že jste si museli odplivnout? Podle Daniely Dufkové je to proto, že někteří lidé intuitivně cítí, že mají náhle na jazyku tak jedovatou slinu, že ji nejsou ochotni do sebe přijmout. Odplivnutím se okamžitě zbavují negace, která jim škodí.

Jak zřejmě tušíte, ve starých náboženstvích se sliny používaly k ochraně jen málo. Spíš byly považovány za mocnou útočnou zbraň, kterou bylo možno použít vždy a všude… „Slina vždy byla, je a bude vynikající nositelkou informací. Nevýhodou je, že ji člověk dokáže přijmout i přes kůži. To je také důvod, proč se lidé, kteří byli popliváni, obvykle celí naježí. Jejich energetické tělo se stáhne, a pak následuje buď strnulá obrana, nebo zpětná, silně agresívní reakce.“

Psali jsme

Děsivé řádění karlštejnské šlechtičny. Záhady života

Sliny v trezoru

Podle internetových čarodějnických portálů jsou sliny, stejně jako krev, sperma a mateřské mléko, výborným nosičem a kondenzátorem magnetické síly svého nositele. „Je to tak,“ potvrzuje paní Daniela. „Proto když někdo plivne na jiného člověka, dává mu tak najevo nejen své hluboké opovržení, ale také jej tímto aktem obklopí a zahltí svou energetickou silou. Zkušení mágové používají své sliny jako možnou náplň do vlastnoručně vyrobených fluidických kondenzátorů. Tedy jakýchsi uzavřených trezorů, kde mág dokáže hromadit určitou sílu a vědomě použít v případě, že chce svou vůlí něco či někoho ovlivnit.“ Člověk, který vědomě provozuje magii, zná určité postupy a rozumí principům řádu světa, nepracuje pouze s tělem, ale i s duší a Duchem.

V magii se sliny používaly nejen k léčení, zaklínání a účinnému přenosu informací, ale také k astrálnímu cestování. V této souvislosti mohu ještě prozradit, že k obřadům a rituálům okultisté nepoužívali jen sliny lidské, ale také zvířecí. K čemu? Nesou totiž v sobě jedinečnou informaci o skutečné podstatě svého stvořitele. Kromě toho si lidé už odnepaměti u zvířat cenili jejich unikátních vlastností a často je toužili získat také. Nebo, a to se dělo celkem běžně, chtěli, aby podsunuté vlastnosti převzali ti, jež chtěli ovlivnit. Psí sliny se tak snadno mohly ocitnout v jídle nebo nápoji někoho, u koho mág potřeboval zajistit věrnost… „Výsledek celého magického procesu se ale vždy odvíjel od vědomostí a skutečných schopností toho, kdo jej vykonával. Není totiž slina jako slina,“ uzavírá paní Daniela.

Převzato z časopisu Záhady života.

Vložil: Redaktor KL